Jako obvykle jsem dopsal minulý článek jménem "Matrix a von Neumannovy stroje" a než jsem si to po sobě pořádně přečetl - hned mě napadlo milion poznámek, které budeme muset probrat nyní. Bohužel dnešní článek vám bude bez minulého obtížně srozumitelný, proto nejprve čtěte ZDE.
Kouzlo je v tom, že jsem si dovolil ( opět ) zapochybovat o high-tech technice. Proč jsou počítače tak relativně vyspělé, že dohánějí člověka v mentálních úlohách ? Protože není problém vyrobit pro ně součástky vnitřně složené z miliard drobných dílů ( tranzistorů ). Proč jsou fyzičtí roboti relativně zaostalí ? Jakože si nikde nekoupíte "robotickou manželku" která udrží v chodu domácnost včetně úloh, které dnes stroje nezvládají - jako uložit nádobí z myčky do kredence, utřít prach, ustlat atd...?
K takovým úlohám totiž potřebujete hardware - příklad hardwaru, který takovou úlohu zvládne je člověk - zvíci 220 kostí - kloubní plocha každém konci každé kosti ergo člověk má ( přibližně ) 220 zásadních kloubů a tím vším hýbe 650 svalů. Inženýři namítnou, že průmysloví roboti - daleko jednodušší - dnes sestaví, svaří a nalakují auto. Já namítám - do jaké míry je konstukce auta přizůsobena limitaci robotických linek ? Doveli by títíž ( nebo kteříkoliv jiní ) roboti restaurovat Masarykovskou Tatru Phaeton z Technického muzea ?
Takže pokud chcete robotickou manželku která bude více než zbyteční a strašidelní japonští "Aktroidi" musíme se naučit vyrábět série řádově 1000 motorů ( aktuátorů, pohybových jednotek - nazvěte to jakkoliv ) pro jednoho robota a tudíž budeme pro milionové série robotů potřebovat 109 takových komponent. Což třeba pro matičku přírodu není žádný probém neboť člověk se skládá ( asi ) z 1013 buněk, které obsahují miliardy velkých makromolekul sestavených atom po atomu z rostlinných surovin, kteréžto jsou prapůvodně z CO2 a H2O.
Taky jsem minule zapochyboval o 3D tisku a vůbec o CNC technologiích - které ač dnes jsou velice HOGO-FOGO - vědecky se tvářící - vedou spíše k zakázkové výrobě drahých exkluzivit - což je pravý opak technologického pokroku, který vždy šel přes masivní nasazení hromadně vyráběné nové technologie.
Už minule jsem zmiňoval tisk jako technologii, která umí vyrobit složité věci ve velkých sériích a lacino. Pod pojmem TISK si však musíme představit spíše "lisování" jedním úderem lisu vznikne celá stránka novin, stovkami úderů - kniha, nanášením a leptáním masek na křemíkový substrát vznikne procesor. Lisováním vznikne prakticky všechno z dnešních automobilů - karosérie, interiérové plasty - vysokotlaké vstřikování bloku motorů, skříně převodovky atd...
Tím se zdá technologie "opravdu masové" výroby vyčerpána, ale není - máme tady ještě jednoúčelové stroje - vřele dopručuju zajímat se o lisování hřebíků, lisování šroubů, vrtání matek a král tohoto typu výroby - zašívání štětin do zubních kartáčků. ( Zcela vážně - kartáčků se vyrobí milióny denně a každý má alespoň 1000 štětin )
Stále to ještě není všechno - obdivuhodná a velmi stará masová technologie je pletení a tkaní. Pletací stroj na fusekle vyrobí velice složitý výrobek s přísně organizovanou a přísně deterministickou strukturou - ponožku - za pár desítek vteřin. Dokonce lze říci, že pletení lan je technologie, která vede k výrobku tak složitému, že ve struktuře i rychlosti výroby se prakticky vyrovnáme syntéze makromolekul buněčného cytoskeletu ( jenom místo v nanometrech pleteme v milimetrech ).
Totéž tkaní - a králem tkaní jsou "žakárové stavy". Jejich varianta s děrnými štítky se dokonce považuje za prazáklad počítačů a jejich počítačem řízená varianta dneska vyrábí i velice složité "žakárové" tkaniny - jako jsou krajky, vzorované záclony, vzorované bordel-punčochy atd. To je CNC výroba, která "odsýpá", proto se dá nasadit na obrovské série - ne jako strojírenské CNC nebo 3D tisk.
Směřujeme tedy k tomu, že budoucí roboti budou ze součástek utkaných v tkalcovně - jak předpokládal Čapek v R.U.R. ? Pokud si odmyslíme pravděpodobnou výrobu robotů - umělých živočichů - metodami molekulární biologie - možná ano. V každém případě bych si dovolil upozornit, že ačkoliv nás nálepka "Made in China" naučila pohrdat hromadnou výrobou - technologické revoluce nepřišly s horko-těžko vyrobeným prvním prototypem, nebo s luxuxním modelem pro královský dvůr, ale s masovým nasazením dané věci "jako houska na krámě". Proto by samozřejmou úvahou každého inženýra mělo být "jak toho vyrobíme milión kusů" a to spíše než úvaha jak horko-těžko vyrobíme další - ještě složitější prototyp.
Dvě poznámky při druhém čtení :
- Slečna na obrázku není paní Kubáčová ani vizualizace plánované robotické manželky. Je to ukázka šatů ušitých z látky utkané na CNC žakárovém tkalcovském stavu.
- Dočetl jsem se že "roboti s tělem" už nejsou moderní - a možná ne tom něco je. Třeba technologická singularita už nastala a my nemáme schopnost to poznat. Třeba místo výroby miliard motorků používá umělá inteligence "biologické periferie" v podobě mladých mužů mdlého rozumu, které vhodnou cenzurou Facebooku ovládá. Borec pak vystříli Mekáč v Mnichově a maminka se diví : "takový to byl hodný chlapec, nikam nechodil, jen tiše seděl u tabletu".