Moje máti měla pár známých, kteří během 70. let postupně emigrovali z komunistického Československa na západ a po jedněch z nich zbyly kompletní sebrané spisy Sigmunda Freuda, včetně vzácností, jako bylo první české vydání "Výkladu snů" z roku 1912. Kouzlo spisů Sigmunda Freuda je, že ačkoliv dnes víme, že o funkci mozku nevěděl vůbec nic, psal tak autoritativně ze jeho spisy prostě musíte dočíst do konce a na konci nemáte ani stín pochybností, že "tak to prostě je".
Mimochodem Sigmund Freud kolem sebe ve Vídni shromáždil skupinu žáků a spolupracovníků, kteří se pod jeho vlivem začali hrabat ve vlastní psychice a většina z nich nakonec objevila věci, dnes považované za normální, avšak tehdy v tak příkrém rozporu s představou "slušného člověka", že řada z nich spáchala sebevraždu, někteří bohužel taky jako poslední spásu před Hitlerem.
Tahle četba Freuda ve 13 na mně zanechala stopy dodnes. Za studií jsem váhal, jestli nebýt psychiatrem a bráno pohledem dnešní doby by to byla skvělá profese, jenomže za praxí na psychiatrických klinikách jsem zjistil, že psychotici úmorně opakující různé variety svého bludu mě spíš trochu štvou. Ale zájem o psychiatrickou stránku medicíny jsem později využil jako sloužící na "noční ambulanci" Tam se totiž setkáte s různými lidmi : narkomany, kteří přebrali, narkomany, kterým došly prachy a teď se třepou v absťáku, schizofreniky, kteří přestali brát léky, nebo u nich vypukla nová ataka a záchranka je nechce vést až do Opavy do léčebny atd. Tito pacienti sice mohou být až nebezpeční, ale diagnosa je většinou jasná ode dveří, prvotní léčba též, takže nezpomalují "průtok marodů" příjmovým traktem špitálu.
Naopak nepopulární jsou jsou lidi s "obsednatně kompulzivní" poruchou alias "neurotici". To jsou lidi, kterí ze širšího pohledu jsou vlastně zdraví, ale mají nějaký problém typu - "buší srdce a ještě vynechává", křeče nohou, knedlík v krku, chorobné obavy, že omdlí, chorobné obavy že se ztratí, že někoho zabijou atd. Jejich nepopularita spočívá v tom, že zdržují s problémy z objektivního pohledu málo závažnými. Právě když máte na vedlejším lůžku kardiaka s infarktem a babinu s mrtvicí na chodbě - vám movitě vypadající slečna podrobně líčí : "právě mi začala mrtvět vnitřní strana třetího prstu na levé noze".... Vlastností neuróz je, že pacienti se svých příznaků bojí, a proto nikoho nezabijou. Naopak "špatné myšlenky" jsou zdrojem jejich úzkostí, na rozíl od schizofreniků, kteří případné násilné pohnutky popisují klidně a odtažitě, čím klidněji, tím větší riziko, že mohou něco provést.
Takže jsem znal už dávno a mezi Internisty zaváděl "Systém dle Praška" - což je systém cvičení, který nutkavé neurotické příznaky potlačuje. Princip je v tom, že "stejné se léčí stejným". Má slečna fobii, že se udusí ? Pak se s ní domluví experiment : "vyzkoušíme jak dlouho vydržíte nedýchat". Ona s obavami svolí, nejprve vydrží sotva pár vteřin, ale cvik se zadržováním dechu se 5-10 minut stále dokola opakuje až nakonec patologická hyperregulace a úzkost povolí. Má někdo pocit knedlíku v krku - tak se nechá 10 minut stále dokola polykat ( zkuste si to ). Hltanové svalstvo se unaví a "knedlík" zmizí. Ba dokonce lidem, kteří mají obavy z prostorové dezorientace se nařizuje zírat na sebe upřeně do zrcadla atd. Ačkoliv to ryzí Internisti moc neberou - fungují tahle cvičení báječně, i jako samo-pomoc. Často se takovému neurotikovi ulevilo rychleji, než kdybych mu dával nějaké oblbováky ( nejdoucí po podstatě problému ) a čekal jestli zaberou. Velice často rychlost úlevy a možnost pomoci si sám je zásadní - život zlepšující faktor, účinnější než nejsofistikovanější léky.
Na systém dle Prof. Praška jsem si vzpomněl minulý čtvrtek, kdy jsem omylem nezablokoval diskusi pod článkem o neblahých poměrech u nás ve Frýdku. A když jsem se konečně dostal domů zjistil jsem že v diskusi je 5 příspěvků slušných a 18 příspěvků ve stylu : "Muhehe - Kubáč hledá vlastního ptáka mikroskopem" nebo "emír Mohamed zabije všechny bílé sračky v Česku"..... Protože původní článek byl napsaný tak, aby magistrátním úředníkům vyskočil v "denní svodce" musel jsem ty pomatené komentáře smazat, aby na základě nich nebyl celý článek ignorován jako výplod nějakéhho chorého mozku. Při té příležitosti jsem si uvědomil, že člověk, který tyto věci píše je hlavním důvodem, proč z nedostatku času JEJ hlídat jsem diskuse zablokoval. Na jedné straně bych klidně napsal pojednání o hlednání vlastního penisu mikroskopem - jsem totiž slušný mikroskopista, ale na druhé straně tento blog už mi vysloužil "trestné" snížení platu a pravidelně se opakující vyhrůžky vyhazovem, proto považuju za zbytečné nejprve osobně riskovat a pak dávat komukoliv záminku k nějakým "opatřením" proti blogu, kvůli jedinci, který ani nepíše k věci.
Otázka je, kdo je autor těchto příspěvků ? Podle typického používání zahraničních proxy serverů a typického způsobu vyjadřování mám důvod si myslet, že to je pan Václav Šedý z Prahy - Autor knihy "Rozeberte si PC" a majitel jednomužné firmy "Laboratoř přístojových aplikací", prodejce pájecích vodiček a smyček pro trafopájky. Paradoxní je, že jsme se nikdy nesetkali a nevím o něm více, než o sobě prozradil do diskusních příspěvků. Teoreticky jsme se mohli potkat na burze v Holicích, ale tam je důchodců, co jsou trochu divní spousta.
Má manželku, která jej hlídá ? Bere nějaké prášky ? Měl někdy kontakt s psychiatrií ? Podle opakovaných zmínek o Dr. Strunzové a Dr. Čírtkové - ( skutečné pražské psychiatryně ) hádám, že ano, ale více opravdu nevím. Nicméně jsem se rozhodl k experimentu. Zkusíme "Výcvikový systém dle Praška" na panu Šedém, třeba se z krize vypíše. Čtenářové, kteří dočetli až sem jistě tuší co se bude dít. Tentokrát nikoliv omylem, ale ÚMYSLNĚ nechávám diskusi odblokovanou a necenzurovanou. Případným "bojovníkům za čistotu Internetu" z české státní správy uvedu jen malý Disclaimer : pan Václav Šedý je nepochybně svéprávný a tudíž zodpovědný za své písemné projevy, za které naopak nejsem zodpovědný já, přesto je nechvávám v této diskusi i s vědomím jejich možné závadnosti, jako studijní materiál pro veřejnost.
Pak je tady ještě poznámka pro ostatní mé čtenáře : Znáte toho člověka ? Je to takový ten drobný "elektro-autista", co si doma kutí, ale do očí se vám nepodívá ? Pokud budete mít odvahu vmezeřit své příspěvky mezi ty jeho, zkuste o tom napsat - velice by mě to zajímalo. Rozhodně však vyzývám k maximální zdvořilosti a doufám, že BLOG.CZ vydrží nápor nastávající diskuse.
Vše řečeno, je čas začít :
PANE ŠEDÝ HRR DO DISKUSE !
A nepřestávejte psát.... Až do únavy.... Protože jedině pak je úleva z výcviku dle MUDr. Praška maximální.
RNDr. Klimov h.c. | 13. srpna 2017 v 15:01
Je historicky dokázáno, že nejagresivnějšími a nejmilitantnějšími homofoby jsou osoby, které samy jsou stiženy poruchou sexuální orientace a sami pociťují, že nejsou úplně normální. Zvýšená nenávist a agresivita jim potom pomáhá kompenzovat pocit vlastního provinění a frustraci.