V červnu 2000 jsem udělal tehdejší tzv. 1. atestaci z klinické biochemie a tím jsem formálně splnil tehdejší pravidla pro "funkci vedoucího lékaře oddělení na výjimku Ministerstva zdravotnictvi". Hned jakmile jsem dostal atestační diplom řekl mi můj šéf a učitel, vzdělanec a intelektuál, kterého zde tak vzpomínám : "Chci jít do důchodu, tak si napiš žádost o místo primáře!". Na to jsem odpověděl :"Víte já si na to ještě netroufám......" - "Tak si napiš výpověď!!!" A bylo.... Jelikož "paní Kubáčová č. 1" byla právě těhotná - neměl jsem odvahu trvat na svém a riskovat vyhození, tak jsem se od 1.1.2001 stal nejmladším primářem Městské nemocnice Ostrava od jejího založení v roce 1848
Tím nastala spousta legrace. Mladý smrkáč se stane šéfem. Neuměl jsem v tom chodit. Ze dne na den mi vzrostl plat o 100%. Paní Kubáčová č. 1 to psychicky nezvládla a sčuchla se s fiflenami - zbohatlickými paničkami - z fitcentra. Kolegyně a moje zástupkyně onemocněla rakovinou. Více než rok byla na nemocenské a my jsme se neodvážili přijmout za ni náhradu, aby si nemyslela, že jsme ji odepsali a tím se jí nepřitížilo. Jenomže ono se ji přitížilo i tak a nakonec zemřela. Celou dobu jsem odcházel za svítání vracel se po setmění. Zanedbávaná paní Kubáčová č.1 posílena prachama zdrhla s borcem z fitka.... Atd.
Výsledek byl ten že 1.1. 2004 jsem byl už zcela orientovaný, výkonný a rozvedený "vedoucí lékař" V té době jsem se vrhl na roboty a 90% elektronické a chemické části tohoto blogu se de-facto zrodilo mezi lety 2004 a 2009. V roce 2005 jsem udělal druhou atestaci a tím jsem se stal legálním šéfem i bez "výjimky Ministerstva zdravotnictví". Jenomže po celou tu dobu se k nám na venkov blížil pražský marazmus - korupce a byrokracie. takže v únoru 2009 jsem dostal od svých šéfů rozkaz : "My smlouvu našim jménen podepíšeme a vy ji svým jménem budete porušovat". Tehdy jsem byl stále ještě rozveden a měl jsem našetřeno na alimenty na 10 let dopředu tak jsem udělal hloupé telátko: "Mohu tento rozkaz dostat písemně?" A výsledek se dostavil: písemně jsem nedostal nic, zato mi "byly vytvořeny podmínky k práci" že jsem v červenci 2009 se vším praštil a odešel k úhlavní konkurenci.
U úhlavní konkurence jsem se vrátil ke kořenům a dělal jsem nějakou dobu řadového internistu. Jednou přišla na oddělení jedna sestra v civilu - v botách na podpatku a se dvěma mašlemi v hlavě. Když jsem ji viděl jenom mi tak blesklo hlavou : "Tuhle pusinu bych chtěl někdy líbat". A ačkoliv obvykle nemám se ženami přátelské vztahy, sexuální partnerky bych spočetl na jedné ruce - tahle kočka to přesto nějak vycítila a byla úporná jak střevní choroba, až se z ní stala "paní Kubáčová č. 2", za což ji do smrti nebudu dosti vděčný.
Mezitím na mém bývalém místě můj bývalý šéf ležel na smrtelném loži a "můj bývalý" špitál neměl ani "na čí jméno vykazovat výkony pro zdravotní pojišťovny". Takže jsem se "na částečný úvazek" vrátil nejprve jako externista - páté kolo u vozu, což mi mnoho let naprosto vyhovovalo. Jenomže jak se problémy hromadily, zapadal jsem do nich hlouběji a hlouběji až jsem se letos 1.1.2019 - 18 let od první epizody stal primářem znovu. Tentokrát je to bez superlativů - pupkatých šéfů ve středním věku má zdravotnictví mraky. Rekordní růst platu se nekoná, takže doufám, že se nebude konat ani rozvod.
Tušíte tedy o čem je dnešní pohádka ? Místo spekulací o robotech, chemii, hvězdné obloze nebo politice, spekuluju za bezesné noci, jestli bude přes den na čem dělat, jestli ty dramatické ( až řádové ) rozdíly v mých a ředitelských výpočtech ekonomické bilance je moje, nebo jejich chyba, jestli vůbec bude mít kdo dělat a za co a spoustu dalších věcí, které mě nyní ani nenapadají, protože jsem si na ně ( zase ) musel zřídit tlustý notes.
Tedy "inspirace není" a obávám se, že to není letos ani poprvé, a bohužel to určitě nebude ani naposled, protože těžko byste hledali v česku blogera s prázdnější hlavou než mám sám.
JASNÉ ?