Diody budou nahovno !
23. června 2016 v 5:07 | Petr | ElektroKomentáře
My teda máme v koupelně pohybový senzor, který zabírá aš výš, takže stačí mávnout rukou nad hlavou a provést rekognoskaci terénu, který chlupy na zemi jsou předložka a který by při došlápnutí protestovaly. Světlo se pak po čase samo zhasne, na umytí to stačí. To je eště z doby, kdy jsem se nějak nemohl dokopat k tomu udělat v patře lustry a řešil jsem to takhle dočasně (viz časové období dočasný pobyt vojsk...). Já myslím že ovládat světlo zvukem bude mít výsledek a) buď bude příchozí člověk budit hlukem spící (menší citlivost spínače) nebo b) furt se bude rozsvěcet a budit spící (větší citlivost). Podmínku "žádný ovladač" jsem zase v jiné místnosti (co byla dočasně bez lustru, viz výše) vyřešil dálkově ovládanou zásuvkou + její ovladač sucháčem přilepený na vypínač u dveří (= definovaná pozice)(stejně byl vypínač "dočasně" bez funkce ....viz výše). Druhý ovladač u postele - ten už se při světle hledal líp.
Občas sou nahovno i plošňáky a pájecí kapaliny a nemusí se jednat zrovna o nějaký VF voodoo. Jednou sem použil bezoplachovou Neutrální kapalinu z GME na univerzální plošňák a výsledek byl, že přes svod na se mi přes noc vybila lithiová 2032 baterka a to cesty + a - měly mezi sebou víc jak 1cm mezeru, žádné jiné součástky na desce nebyly. Plošňák sem musel vyvařit v destilovanej vodě. Teprv potom svod neměl.
Lacne komercne menice DSP neobsahuju, ich zakladom je pwm modulator riadeny zosilnocom chyboveho signalu (skutocne napatie minus referencia) plus kompenzacia. Odporucsm panovi kubacovi kupit si miniaturny traco menic, je to suciastka so 4 vyvodmi ktoru pouzivaju aj profici pokial jechu stavat komplet menic. Alebo si kupit automobilovu 12 V led a ozeliet drobnu stratu.
Autor článku to moc prožívá (a nebo je fakt účelem článku si jen zanadávat). Dneska máme procesorky/mikrořadiče, které dokáží běžet v rozsahu 1.8V - 5V. Když k tomu místo bílé ledky zvolí vhodnou žlutou (která navíc má vhodnější vlnvou délku co se týče následného dalšího usnutí) s úbytkem někde okolo dvou až dvaapůl voltu, tak má problém vyřešen.
cyklistovi v Bosně doporučím detektor a panu Kubačovi baterku, problém vyřešen.
(baterku samozřejmě sofistikovanou, ale jednoduchou, např.: dvě bílé LED, napájení přes jednoduchý proudový zdroj (ledka+tranzistor+odpor, někde zde na blogu, děkuji za návod) z 9V baterky (není třeba řešit pouzdro, stačí konektor ze staré 9V baterie) (+výsledná baterka bude hranatá, tudíž se neodkutálí), celé zabalit do tetrapaku hliníkem ven (luxusně vypadající materiál zadarmo, dá se lepit zahřátím páječkou), akorát na vypínač jsem nepáchal žádnou specialitu a použil obyčejné tlačítko)
Tedy tentokrát mi ta idea přijde trochu mimo. On ten mikrofon by musel být stále zapnutý (cca 500 uA + možná i nějaký předzesilovač a ten procesor vlastně taky, aby mohl analyzovat to decentní zakašlání. Takže nabíjet by se muselo tak jednou za měsíc až dva, to by byl docela opruz. Leda to dát na okno a opatřit solárním článkem. Rozbor vlastností diod kvituji,krásně názorně vysvětleno. Vy by jste to mohl učit, Komenský by měl radost a kdejaký žáček slaboproudých škol by měl ty články o elektronice povinně číst.
1. PIR čidlo je podle mně problematické - psí mají tělesnou teplotu 39 - velice snadno spouštějí PIR čidla snáze než lidi.
2. žluté LEDky - ty lépe svítící jsou dneska stavěny jako modré se žlutě svítícím luminoforem - tudíž též mají úbytek přes 3V.
3. 9V baterka má velký vnitřní odpor a malou kapacitu - člověk se připraví o tu možnost použít ledku s 200 lumeny a v případě nouze ji zapnout naplno jako opravdovou lampičku.
4. Spotřeba analogové elektroniky ( nemusí jít jen o mikrofón) je problém, který se dá omezit 2 přístupy
A - celá analogová elektronika se pověsí na pin MCU a zapíná jen občas ( 10 HZ s 10% střídou ?? )
NAvíc samotné bílé LEDky jsou při režimu kdy mají svítit zapojeny proti zemi ve fotovoltaickém režimu - nejsou li napájeny produkují napětí úměrné logaritmu světlné intenzity okolí - lze je tudíž využít jako čidlo denního světla a lampičku takto na nadpoloviční část dne uspat.
1. PIR čidlo je podle mně problematické - psí mají tělesnou teplotu 39 - velice snadno spouštějí PIR čidla snáze než lidi.
2. žluté LEDky - ty lépe svítící jsou dneska stavěny jako modré se žlutě svítícím luminoforem - tudíž též mají úbytek přes 3V.
3. 9V baterka má velký vnitřní odpor a malou kapacitu - člověk se připraví o tu možnost použít ledku s 200 lumeny a v případě nouze ji zapnout naplno jako opravdovou lampičku.
4. Spotřeba analogové elektroniky ( nemusí jít jen o mikrofón) je problém, který se dá omezit 2 přístupy
A - celá analogová elektronika se pověsí na pin MCU a zapíná jen občas ( 10 HZ s 10% střídou ?? )
B - samotné bílé LEDky jsou při režimu kdy mají svítit zapojeny proti zemi ve fotovoltaickém režimu - nejsou li napájeny produkují napětí úměrné logaritmu světlné intenzity na ně dopadající - lze je tudíž využít jako čidlo denního světla a lampičku takto na nadpoloviční část dne uspat.
Tentokrát nebude asi jádro problému v diodách. Spíš v prioritách autorových. Ve zkratce: civilizace vzkvétala, dokud byly jasně dány priority. Neříkám že zrovna despotický patriarchát, ačkoliv.
Teď, když moderní člověk tápe a blouzní, neví jestli mu smí kecat do života rodinného politik, tchyně a pes, nebo pes, politik a tchyně. Po prvním přišlápnutí psa který neví, kde je jeho místo, by se obnovila rovnováha věcí, pokud ne, pes stál za hovno (což je u psa nehlídacího/neloveckého ostatně úhelná otázka), žádných procesorů a čidel netřeba. Jisté pochyby mám taky s institucí "manželská postel".
Dítě zakníká, fotr zachrápe, soused posune židli na dlažkách => lampa se rozzáří a všechno probudí, zatímco potmě by se zavrtěli a spali dál.
V souvislosti se způsoem řešení "problémů" post technického věku se někdy vyskytuje slovo ICHTYL.
Sláva, článek o elektronice, už jsem přestával doufat. Ale je tohle vidlácké? Vím, že mám sotva procento Vašich zkušeností, ale tohle mi přijde dosti bezduché a čekal bych, že procesorem bude Arduino.
Dle wiki mají NiMh baterie již minimum energie pod 1,1V na článek, tedy klesne-li napětí na třech na 3,3V, je už stejně třeba je dobít. AVR vydrží 6V, přežije tedy tři plně nabité články (4 by ho podle datasheetu mohly zabít, nicméně nezkoušel jsem). Proč tedy nenapájet procesor přímo a ten by podle aktuálního napětí a požadovaného jasu reguloval jedním transistorem proud přes LED?
[11]: Osobně mám "holé AVR" daleko raději než Arduino. Tady by použití "holého procesoru" jakéhokoliv typu navíc bylo podpořeno tím, že napájecí napětí bude nestandardní a asi i nestabilizované ( nebo jen velice hrubě ) a navíc periferie takového procesoru budou silně nestandardní - MOSFET polomůstek zvyšujícího měniče audio vstup, měření napětí baterek, měření proudu LEDKou měření napětí na LEDce ( kvůli detekce den/noc)
Nic z toho není zrovna kompatibilní se standardizovanou konstrukcí Arduina fungujícího při 5 (3,3) Voltech, ale taková ATMEGA 48 - jedoucí od 1,8V a s vnitřní referencí 1,1V pro AD převodník - to by mohlo být ono.
Poslední poznámka - proč ne AtTiny - kvůli instrukci násobení, které je vhodné pro detekci "decentního zakašlání" v přijímaném audiu.
A neargumentujte prosím nízkou cenou čínských klonů arduina s tím že zbytečné bloky se "nějak přemostí" - takové prasárny já nedělám ani za dolar-padesát.
[12]: No trochu jsme si nerozumněli. Podle mě je Arduino dobré, když chce člověk něco narychlo sflikovat/vyzkoušet koncept, zda funguje. Ale dát to do "konečného řešení" mi přijde odfláknuté. Stejný pocit jsem měl z Vašeho textu: spojení pár ozkoušených konceptů dohromady bez přílišné snahy o jednoduchost.
[6]: A když si místo žluté ledky koupím v drogerii svíčku, nemusím se starat o jakýmkoliv úbytek napětí. Vaše myšlenkové pochody jsou podivuhodné...
[13]: Ani u provizorní konstrukce není jasné jestli by bylo rychlejší Arduino "odsrojovat" aby jelo na 1.8V nebo holé AVR "obalovat" vhodnou elektronikou okolo
já bych doporučil brýle pro noční vidění :) to nebude budit nikoho
Mám takové tušení, že tenhle problém se vyřeší sám i bez procesoru.
Kdyby ne, řešení typu "na jemné zakašlání se pes dobrovolně a rád sám přesune" též nevyžaduje procesor.
Vždy mi bylo líto lidí, kteří křičí" cívky jsou na hovno", a zřejmě nevědí, že existuje třeba křížová navíječka, kde sto otáčkami kličkou navineme za dvě minuty VF lankem parfektní pětsetizávitovou anodovou tlumivku jak z továrny. Stejně tak konstruovat lampičku, která se zakašláním trochu rosvítí, a když zakašláme ještě jednou, tak se rosvítí víc, a kdy zakašleme hlasitě tak se rosvítí "na plný koule", s mikroprocesorem, bych považovat za tristní, a viděl bych to na jednu 4093 jednu 4558 a několik RC. Bohužel je dneska moderní, blikat ledkou pomocí pentia na 2 GHz, a nevědět, že to jde třeba jedním tranzistorem.
[19]: Tomu se říká abstrakce. Používají ji úplně všichni včetně vás.
1. abstrakce je, že považujeme elektronické součátky za idealizované, ačkoli nejsou. Neexistuje nic takového jako je dokonalý rezistor, kondenzátor, dioda, tranzistor, nic. Přesto se nad nimi tak přemýšlí.
2. abstrakce je, že když už nemáme možnost lhát si ad 1), tak alespoň považujeme součástku za pokud možno lineární či spojitou v reakci na napětí/proud cokoli.
3. abstrakce jsou malé integrované obvody jako jsou hradla či operační zesilovače. A opět si lžeme, že jsou to idealizované obvody. Vůbec celá digitální technika v prvním přiblížení je lhaní si, že se nechovají jako analogové obvody.
4. abstrakce jsou specializované obvody. Jako jsou mikroprocesory, hradlová pole, a další.
Mikroprocesor je ideální věc na vyzkoušení si proof of concept. Já bych osobně nasadil procesor spíše, než několik integrovaných obvodů a dalších součástek, protože to bude jednodušší a univerzálnější.
Podobně funguje lidské tělo. Nejsem v tom vzdělán, ale lidské tělo abstrahuje na úrovni buněk (alespoň si to myslím jak daleko mé znalosti sahají). Zcela určitě by šlo některou část těla udělat jednodušeji bez buněk jako komplex nějakých jednodušších částí, ale proč? Buňky se dále organizují do tkání a orgánů, atd.
Nicméně je fajn, že pan Kubáč jako jeden z mála upozorňuje, že součástky nejsou ideální. Že přísně vzato neexistuje v přírodě natož na trhu nic takového jako je čistý odpor, kapacita, indukčnost a další. Dokonce pojmy jako permitivita, permeabilita, odpor, kapacita, indukčnost - jsou idealizované samy o sobě a trochu jsme zde ohli realitu, abychom to měli jednodušší. Příroda je ale všude nelineární, často nespojitá či dokonce kvantová. Mnohdy naše konstanty nejsou konstanty, často se mění, někdy jsou to dokonce tenzory a v každém směru materiálu mají jiné hodnoty, apod.
Speciálně ten nutný NF zesilovač k tomu mikrofonu půjde udělat úplně triviálně drátem do portu. Je to stejný jako s těma čínskejma rádiama z Lídlu: anténa, diak proti zemi a šup do portu...
Jen tak mimochodem, pane Kubáči, znáte integrovaný obvod MAX16914 až 5?
[21]: Mnohé mikrokontrollery v sobě mají vestavěné i operační zesilovače a A/D převodníky. Drát do portu by často více než stačil.
[23]: Souhlas - vzponímám si že jeden robotik měl "ultra-jednoduché" sonary - byla to nějaká PICka + UZ měnič + drát do portu nic více. Kouzlo bylo v tom, pin se přepnul jako výstup UZ měničem se písklo a než se vrátilo ECHO PIn se překonfiguroval jako vstup AD převodníku s vnitřním předzesilovačem tentýž UZ měnič pak v úloze mikrofónu echo přijal.
[22]: "idenální diody" v podobě MOSFETu + nějaké logiky znám, ale nikdy jsem je nepoužil, protože bývají nelidsky drahé.
[24]: S tím sonarem se mi to líbí, díky za nápad!
Ten MAX16914 stojí u amerického mousera 57 Kč/kus, a pokud jihc objednáte 100 kusů, tak 27 Kč/ks.
Od Maxima se dá sehnat skoro i modré z nebe, ale většinou jenom na papíře, nebo v tom lepším případě v malém množství. Jejich součástkám se raději vyhýbám, protože nikdy nevím, jestli až si za 2 měsíce vzpomenu, tak je budu moci koupit, nebo si budu muset půl roku počkat.
Komentáře jsou uzavřeny.
Když se podíváte do datasheetu na nějaký obyčejný používaný měnič, tak "algoritmus" vezmete z něj... taky jsem tohle oživoval, aby se ušetřilo a pár pokusech to funguje celkem bez problému..