Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Úvodem několik otázek, které dnes zodpovíme

Tedy k věci : "Kubáčův zákon o velikosti foťáku" vypadá jako pěkný nesmysl, ale dlouhodobé zkušenosti mluví jasně. V dobách, kdy byl na výběr foto-kompakt velikosti "krabičky od mýdla" proti digitální zrcadlovce s brašnou plnou objektivů - vítězila v každé rodině v počtech fotek krabička od mýdla. Dnes v počtech fotek - drtivě - vítězí foťáčky ve smartfounech, které v jistém smyslu neváží nic.

Pak je tady otázka "Krabí mlhoviny" a její viditelnosti turistickým triedrem. Tedy mohu zodpovědně prohlásit, že svým kvalitním Sovětským triedrem BPC5 o parametrech 8x30 jsem ji neviděl, zato vele-ubohým ( uvnitř plesnivým ) triedrem 10x50 ze dna skříně mého otce jsem ji viděl, přestože to byla fuška a pozorovatelské zkušenosti jsem musel zapnout na maximum.

Zbývá už jenom vysvětlit jak to všechno spolu souvisí a dostat se tak až k turbo-astronomii.

Krabí mlhovina je ikonický objekt hvězdné oblohy, zbytek po výbuchu supernovy popsané v čínských kronikách, který jsem v dobách zoufalství po rozvodu s paní Kubáčovou Verze 1.0 zachtěl spatřit. Z obav, abych vůbec něco viděl, jsem tehdy koupil "opravdový teleskop" Newton 150 mm a krabí mlhovinu jsem pozoroval opakovaně a rád.

Celá sestava Newtonu 150 i s mapami, stativem, montáží, protizávažími, okuláry, zahradním křeslem "reclinerem" ze kterého koukáte vzhůru a vůbec celá výbava, kterou táhnete z auta měla asi 30kg. Měl jsem ji "sofistikovaně" rozdělenou do hokejistické brašny ( levá ruka ) batohu ( záda ) a křeslo do pravé ruky, abych mohl s tímto nákladem kráčet od auta na pozorovací místo a nemusel se vracet pro "druhou rundu".

Jenomže pak začal "Kubáčův zákon" platit i pro teleskopy tedy : "Čím je teleskop lehčí tím více se s ním kouká", což se projevilo poté, co jsem se oženil s Paní Kubáčovou verze 2.0 a řadu nocí jsem musel, místo astronomie, dělat úplně jiné věci. Takže jsem váhal, zdali nekoupit "hvězdářský triedr" 15x70mm. Moje představa byla, že vyběhnu do křoví "za pátou základku" a odtud velice rychle kuk-kuk zkouknu pár objektů hvězdné oblohy než začne paní Kubáčové verze 2.0 být smutno. Triedr jsem nakonec nekoupil, protože pomocí triedru ( bez stativu ) se špatně předvádí obloha dětem, kterých nám v rodině začíná příbývat. Koupil jsem "malokuk" - čočkový dalekohled 80/400mm, se kterým jsem mimořádně spokojen, protože se celý a sestavený, i s našroubovaným 15mm okulárem a čočkou barlow váží 7 kg. Když je třeba přehodí se přes rameno a už kráčíte noční krajinou jak Antoním Mánes, nebo se prostě postaví na balkon, nebo k oknu a pozoruje se takto.

Nezanedbatelná část pohotovosti tohoto dalekohledu spočívá v azimutální montáži. Máte namířeno na těžko nalezitelný objekt a potřebujete se i s teleskopem posunout o 5 metrů vedle, protože vám po teleskopu lezou děti ? U paralaktické montáže je to úloha na půlku večera. Posunete dalekohled, libelou ustavíte do roviny, nastavíte na Polárku a najdete zaměřený objekt znovu. U Azimutální montáže prostě vezmete teleskop "mířící do nebe" přenesete jinam, a pak s ním pohybujete vlevo a vpravo od místa předpokládaného výskytu objektu - pokud není zem pod vámi příliš křivá objekt vám znovu a sám skočí do zorného pole.... Tedy zásada pro turbo-astronomii vykoupená zkušenostmi : pokud nemáte v úmyslu fotit hvězdnou oblohu - tak paralaktická montáž NE. Inženýři namítnou, že paralaktická montáž může hodinovým strojem sama sledovat otáčení oblohy. Ano takto to dělali bratři Erhartové, ale dnes, pokud potřebujete teleskop sledující oblohu je praktičtější počítačem naváděná azimutální montáž alias GO-TO systém, kterou nemám protože orientace na obloze počítačem je pro mně až příliš "turbo".....

Dnes s manželkou, dítětem a dvěma psy opět nastávají "jisté okolnosti", které mě zase vedou k myšlenkám na provozování amatérské astronomie triderem. Vznikla tedy otázka - kupovat opět triedr 15x70 ? Tato kategorie je u mně obsazená právě "malokukem" - takže menší ? Kategorie triedrů 8x30 mm je u mně obsazena sovětským triedrem BPC5. Vezmeme li požadavek, že triedr by měl být "někde uprostřed" dosavadní optiky. Geometrický průměr mezi BPC5 a "malokukem" je

Je to tedy jasné. Koupit-li triedr pak smysl dává průměr 50mm a vzhledem ke kompromisu mezi nutností co největšího zvětšení a chvěním rukou váhám mezi 10x50 nebo 12x50.

Pak bude "Turbo-astronomie" vypadat takto :

Vyjdu venčit psíky s triedrem přes rameno, "Maxi, Andy - Sedni" ..... Kuk na M35 ..... "Volno, hóódný pejsek, tu máte dobrůtku". Dobrý plán ne ? Otázka ale byla - co vlastně bude 50mm triedrem vidět ? Takže jsem si půjčil triedr od otce, který si vymínil : "Půjčím tí jeden ze svých triderů, ale který to bude určím sám." A vskutku - viděli jste houbová vlákna rozežírat tmelené čočky ? Zkušenosti s plesnivým triedrem však jsou jednoznačné : "průměr objektivu ničím nenahradíš". Kdyby se dal "desetimetrový teleskop" nosit v kapse při venčení psů - koupil bych ten. Rozdíl mezi kvalitním triedrem 8x30 a ubohým 10x50 je opravdu výrazně ve prospěch 50mm.

Čímž se dostáváme k jádru Turbo-Astronomie. Pravověrní hvězdáři patrně tímto stylem opovrhují, ale pokud máte na výběr "pozorovat rychle" nebo "nepozorovat vůbec", kterou variantu byste si vybrali ? Ba dokonce v případě rodiny s manželkou, psy a dětmi jsou regulérní "výpravy za tmou" problematické, protože nepřítomnost doma a v noci se musí hlásit nejméně měsíc dopředu - což není kompatibilní s : "Má drahá, udělalo se jasno. Že můžu jít na hvězdičky ?"

A když už jsme u toho - další opatření ve směru Turbo-astronomie bude Zoom-okulár pro "malokuk". Další "opravdovými hvězdáři" opovrhovaná věc, ale pokud na každém nebeském objektu ušetříte 50 sekund při přehazování okulárů, kvůli změně zvětšení - znamená to, že za noc uvidíte o 3-5 objektů více a stále to bude alespoň iluze relaxu - nikoliv závod s rozkazy manželky, psími močovými měchýři a denním i ročním otáčením hvězdné oblohy.

Poznámka k obrázku : nejjasnější hvězda u dolního okraje je Zeta Tauri - vidtelná pouhým okem. Na tu namíříte triedr. V její těsné blízkosti - ve stejném zorném poli uvidíte triedrem hvězdičky označené kroužky. Ta spodní vám dá nejvíce práce, neb je slabá, kolem 10 magnitudy. Podle nich najdete Krabí Mlhovinu. A mimochodem v městské přesvětlené obloze to triedrem ani nezkoušejte - ušetříte si frustraci.