Svět okolo
7. května 2019 v 5:22 | Petr
Jako cyklista jsem projel celou Východní Evropu + Balkán. Není velký rozdíl jestli jste v Krušných horách, na Šumavě, v Jesenících, nebo jestli sjíždíte
Starou Planinu, nebo
Transylvánskou vysočinu. Všude to vypadá tak, že dojedete k poslední vesnici s železniční stanicí. Koleje nekončí na zanedbaném nádražíčku, ale jejich rezavé zbytky míří do lesa, kde najdete ruiny pily, ruiny cihelny, ruiny mlýna, ruiny sila a pekárny, ruiny sklárny, nebo menší hutě nebo břízami zarostlý průmyslový podnik, kde ani nejdivočejší fantazie neumožní odhadnout, co se tam kdysi vyrábělo.
Vesnice pak jsou viditelně přizpůsobeny již neexistující výrobě. V zemích bývalé Jugoslávie ještě vidíte zoufalou snahu po živnostenském podnikání ve formě divokých kobinací živností - nápis na domě : "Električar / Mehaničar / Frizer / Vulkanizer" ( nepřesně přeloženo Elektrikář / Mechanik / Kadeřník / Pneuservis. ) Devět řemesel, desátá bída. V oblasti Evropské unie však vidíte už jen úpadek a zahnívání. Lidi v produktivním věku se dělí na tři skupiny
- Zaměstnance státu, policajty hasiče, učitele, pošťáky a nemnoho dalších.
- Pobírače státních sociálních dávek flákajících se po návsi v teplákovce
- Ty, kteří tam nejsou, neb prchli z venkova do metropolí.
Venkovu dominují senioři posedávající na lavičkách ve starodávném hodobóžovém oblečení, vzpomínající na zašlou slávu břízami zarostlých fabrik a čekající na smrt.
Důvody tohoto stavu jsou různé, ale největší společná příčina je globalizace. Proč pálit cihly v Bruntále, ve Studénce nebo v
Laliči, když se mohou ( po rozbitých dálnicích ) dovážet kamionem z Německa. Proč péct místní chleba, když to zcela zjevně snižuje zisk megapekáren Agrofertu. To je globalizace, která dle ekonomů prospívá všem, neboť výrobek je po odečtení ziskové marže globální megakorporace o pár procent lacinější než místní, který by vyráběl váš strejda, pokud by se neuchlastal v depresi na dávkách, když fabriku, kde dělal celý život, rozkradli privatizátoři.
Je pozoruhodné, že i globální státy a globální výrobci jako třeba Čína mají "problémy s venkovem". Číňani se marně snaží "industrializovat a civilizovat" vnitrozemské oblasti v prostoru mezi Mongolskem a Indií. V Číně, tím spíše než v Evropě, když je nějaká výroba o 0,001% lacinější v městě X než v městě Y znamená to že z města X se za 20 let stane 20 miliónová metropole zcela závislá na dané výrobě, zcela zamořená odpady této výroby. Co by dělalo těch 20 mega lidí, kdyby se globalizace otřásla, nebo výrobek X vyšel z módy ? Třeba by se rekvalifikovali na Frizer-Vulkanizer !
OK takže právě jsme sáhodlouze vysvětlili, proč je venkov ztracen. Teď ještě, proč jsou ztraceny i metropole. Drobný průmysl v malých městech absorboval lidi, kteří se netlačili do velkých měst. Dělník z Prahy-Letňan svařující podvozky vozů Avia neměl důvod pohrdat venkovanem z Kopřivnice svařujícím podvozky vozů Tatra. Ale pak se vše pokazilo svět se rozdělil na metropole kde se velký průmysl nedá provozovat, aby se hipsterům neudělalo šoufl a venkov, kde se nedá provozovat nic, z důvodu globální výroby každého jednoho výrobku ve vlastní- k tomu určené - 20 miliónové čínské zamořené město-fabrice.
Zbylo jediné zboží, kterého je neomezená spotřeba ve městě, i na venkově nezávisle na asijských globalizátorech -
PENÍZE. Ty se tisknou v sídlech centrálních bank a rozhazují v sídlech velkých úřadů. Jako radní z Bruntálu musíte sepsat táákhle dlouhou žádost abyste byli "
v ministerském pořadníku na dotaci dvacátí pod čarou". Jako úředníkovi rozhodujícímu, kdo bude pod čarou vám však dotační peníze samy plynou na výplatní pásku ( i mimo ni ). Lidi kteří by byli spokojeni a hrdí na svoji práci, kdyby uměli nabrousit katr na venkovské pile - neumějí nic použitelného. Naopak - společnost je nutí vystudovat soukromou "
negramotnou univerzitu" a tlačit se do státní správy. Proto je venkov ztracen, proto je ekonomika velkých měst přehřátá a zůstane přehřátá - dokud se cihly budou vozit z Něměcka, Boty z Číny a prachy z Bruselu ( přesněji z
Frankfurtu nad Mohanem )
Jestli právě vy pročítáte pražskou inzerci a porovnáváte ceny nájmů s nástupním platem úřadu XY. Neplačte, ale přemýšlejte co a kde dělali vaši rodiče, prarodiče, ve vašem věku ? Byla to nějaká Euro-pruda v hlavním městě, placená z daní ? Pak se nedivte, že trh si brousí zuby na vaše "easy money", nepodložené ničím užitečným, ještě dříve, než jste je vydělali.
Osobně bych 10% clo na jakýkoliv dovoz zavedl jako strategické zvýhodnění domácí výroby, která nepodléhá rozmarům globální megakorporace, nebo pletichám cizí ( komunistické ) vlády. Clo znal i můj oblíbenec - reformátor Josef II. Dotace - jakéhokoliv druhu - bych zrušil, protože narušují zpětné vazby společnosti. A navíc státní dotace v 18. století nebyly, protože takovou nemorálnost si ani tehdejší absolutní monarchové vůbec nedovedli představit. Pak by byty v Praze klesly v ceně výrazněji než
bolševickými plány současného pražského magistrátu.
9. dubna 2019 v 5:41 | Petr
Není tajemstvím, že YouTube, zejména jeho anglicky ( rusky, německy, polsky ) mluvící část používám místo televize. Takže jsem zaregistroval, že před několika týdny vyšetřovací komise Senátu USA uzavřela své vyšetřování "
ruského ovlivňování prezidentských voleb" se závěrem: "
Nejsou důkazy, že by k něčemu došlo". Nechci tady psát, že to naši televizní propagandisti úplně ignorovali, ale zpracovali to stylem :"
Putin odjel z Budapešti", což byla vešklerá reakce ČT24 na mnoho hodin trvající
jednání Putin - Orbán v únoru 2017.
Jestli jste opravdu trpěliví, zkuste najít česky psanou suchou informaci o tomto jednání, bez plivání na některou ze stran. Nebo česky psanou suchou informaci o závěru senátního vyšetřování, bez plivání na Trumpa. Mezitím se ovšem v otázce "
ruského vlivu u voleb" v USA stalo něco daleko podstatnějšího, Svou dvouletou činnost ukončila vyšetřovací komise FBI známá podle svého šéfa jako
Mullerova komise, která
nedoporučila žádné stíhání ani vyšetřování kohokoliv dalšího, což se bere jako důlaz, že Trump se ničeho nedopustil ( části zprávy, které nejsou tajné budou zveřejněny ) Pozoruhodné na tomto případu je, že téměř všechna média v USA tvrdila pravý opak a ještě pár dnů před závěrem komise se spekulovalo jak bude Trump odvolán a možná i potrestán. Jako sledovatel amerického YouTube jsem si několik dní po zveřejnění závěru komise užíval tu paniku na obrazovkách v USA a taky to, že spousta vysoce postavených osobností se nyní ptá zpravodajských stanic : "
Mýlili jste se tak hluboce, nebo jste lhali úmyslně ?"
A když už v USA
došlo na otázku lhaní a propagandy došlo i na protiútoky ze strany potrefených hus. Televizní političtí komentátoři se obvinění z propagandy brání obratem: "
Dokažte mi, kdy jsem nemluvil pravdu !!" A to je samozřejmě díky používání "
lasiččích slov" jako "
údajný" vinník, "
kontroverzní" prezident, "
informované zdroje" atd. velice těžké. Američani totiž, jako většina západu - bez komunistické zkušenosti - netuší co je propaganda. Oni neví, že ani Goebbels za reichu, ani Rudé Právo za bolševika nepsali vyložené lži. Horníci a hutnící opravdu bojovali o ocel a kombajnéři o zrno. Soudruh X se vskutku líbal se soudruhem Y a jednali o "
uvolňování mezinárodního napětí" ( které předtím sami způsobili ). Podstatou propagandy není to
O ČEM SE PÍŠE, ale to
O ČEM SE NEPÍŠE, ačkoliv se to bezpochyby stalo. Viz přehnaně stručné : "
Putin odjel z Budapešti".
Proto předpokládám, že závěry Mullerovy komise, které zbavují Trumpa viny, naši novináři určitě neprobírali zdaleka tak podrobně, jako každý jiný zanedbatelný prd z jeho prezidentské kariéry že? ( Masochisti mohou pokračovat v hledání českých článků o Trumpově nevině bez plivání na něj ) Nicméně - jako konzumenti českojazyčné mediální propagandy je dobré ( krom toho o čem se nepíše v USA ) vědět i o čem se nepíše u nás. Takže dnes máme jedinečnou příležitost počkat necelé dva měsíce a pak si udělat malou zkoušku profesní etiky našich novinářů :
Schválně uvádím obě tato fakta už dnes. Jednak abych nebyl obviňován, že jsem si vzpomněl na poslední chvíli a taky abych se pak mohl vytahovat : "Já jsem vám to říkal !!"
ERGO tušíte jaká je dnešní "Kubáčova zlá otázka ?" Tedy : Budou naši "objektivní a vyvážení" novináři o tomto soudu ( v době vrcholící předvolební Euro-propagandy ) informovat ( objektivně ? vyváženě ? vůbec ? ) Nebo získat informaci o průběhu procesu bude stejně těžké, jako je to těžké o každé věci, která se sice skutečně stala, avšak nezapadá do světa iluzí velkoměstských intelektuálů ?
19. února 2019 v 5:35 | Petr
V červnu 2000 jsem udělal tehdejší tzv. 1. atestaci z klinické biochemie a tím jsem formálně splnil tehdejší pravidla pro "
funkci vedoucího lékaře oddělení na výjimku Ministerstva zdravotnictvi". Hned jakmile jsem dostal atestační diplom řekl mi můj šéf a učitel, vzdělanec a intelektuál, kterého zde tak vzpomínám : "
Chci jít do důchodu, tak si napiš žádost o místo primáře!". Na to jsem odpověděl :"
Víte já si na to ještě netroufám......" - "
Tak si napiš výpověď!!!" A bylo.... Jelikož "
paní Kubáčová č. 1" byla právě těhotná - neměl jsem odvahu trvat na svém a riskovat vyhození, tak jsem se od 1.1.2001 stal nejmladším primářem
Městské nemocnice Ostrava od jejího založení v roce 1848
Tím nastala spousta legrace. Mladý smrkáč se stane šéfem. Neuměl jsem v tom chodit. Ze dne na den mi vzrostl plat o 100%. Paní Kubáčová č. 1 to psychicky nezvládla a sčuchla se s fiflenami - zbohatlickými paničkami -
z fitcentra. Kolegyně a moje zástupkyně onemocněla rakovinou. Více než rok byla na nemocenské a my jsme se neodvážili přijmout za ni náhradu, aby si nemyslela, že jsme ji odepsali a tím se jí nepřitížilo. Jenomže ono se ji přitížilo i tak a nakonec zemřela. Celou dobu jsem odcházel za svítání vracel se po setmění. Zanedbávaná paní Kubáčová č.1 posílena prachama zdrhla s borcem z fitka.... Atd.
Výsledek byl ten že 1.1. 2004 jsem byl už zcela orientovaný, výkonný a rozvedený "
vedoucí lékař" V té době jsem se vrhl na roboty a 90% elektronické a chemické části tohoto blogu se de-facto zrodilo mezi lety 2004 a 2009. V roce 2005 jsem udělal druhou atestaci a tím jsem se stal legálním šéfem i bez "
výjimky Ministerstva zdravotnictví". Jenomže po celou tu dobu se k nám na venkov blížil pražský marazmus -
korupce a byrokracie. takže v únoru 2009 jsem dostal od svých šéfů rozkaz : "
My smlouvu našim jménen podepíšeme a vy ji svým jménem budete porušovat". Tehdy jsem byl stále ještě rozveden a měl jsem našetřeno na alimenty na 10 let dopředu tak jsem udělal hloupé telátko: "
Mohu tento rozkaz dostat písemně?" A výsledek se dostavil: písemně jsem nedostal nic, zato mi "
byly vytvořeny podmínky k práci" že jsem v červenci 2009 se vším praštil a
odešel k úhlavní konkurenci.
U úhlavní konkurence jsem se vrátil ke kořenům a dělal jsem nějakou dobu řadového internistu. Jednou přišla na oddělení jedna sestra v civilu - v botách na podpatku a se dvěma mašlemi v hlavě. Když jsem ji viděl jenom mi tak blesklo hlavou : "
Tuhle pusinu bych chtěl někdy líbat". A ačkoliv
obvykle nemám se ženami přátelské vztahy, sexuální partnerky bych spočetl na jedné ruce - tahle kočka to přesto nějak vycítila a byla úporná jak střevní choroba, až se z ní stala "
paní Kubáčová č. 2", za což ji do smrti nebudu dosti vděčný.
Mezitím na mém bývalém místě můj bývalý šéf ležel na smrtelném loži a "můj bývalý" špitál neměl ani "na čí jméno vykazovat výkony pro zdravotní pojišťovny". Takže jsem se "na částečný úvazek" vrátil nejprve jako externista - páté kolo u vozu, což mi mnoho let naprosto vyhovovalo. Jenomže jak se problémy hromadily, zapadal jsem do nich hlouběji a hlouběji až jsem se letos 1.1.2019 - 18 let od první epizody stal primářem znovu. Tentokrát je to bez superlativů - pupkatých šéfů ve středním věku má zdravotnictví mraky. Rekordní růst platu se nekoná, takže doufám, že se nebude konat ani rozvod.
Tušíte tedy o čem je dnešní pohádka ? Místo spekulací o robotech, chemii, hvězdné obloze nebo politice, spekuluju za bezesné noci, jestli bude přes den na čem dělat, jestli ty dramatické ( až řádové ) rozdíly v mých a ředitelských výpočtech ekonomické bilance je moje, nebo jejich chyba, jestli vůbec bude mít kdo dělat a za co a spoustu dalších věcí, které mě nyní ani nenapadají, protože jsem si na ně ( zase ) musel zřídit tlustý notes.
Tedy "inspirace není" a obávám se, že to není letos ani poprvé, a bohužel to určitě nebude ani naposled, protože těžko byste hledali v česku blogera s prázdnější hlavou než mám sám.
JASNÉ ?
5. února 2019 v 5:11 | Petr
Když Bakala definitivně rozkradl Ostravsko-Karvinské doly až ke krachu, jeho vlastní noviny nadšeně reportovaly : "
Horníci se teď učí programovat" - jakože hlupáci, kteří zatím jenom kilometr pod zemí na hřbetě tahali metrákové důlní výztuže - konečně začnou dělat něco pořádného. Skoro se mi chce nechat diskusi otevřenou, aby se případně přihlásil vyhozený havíř, kterého to programování dnes živí.
OK takže si řeknete : je to populistická blbost. Bakala, který kradl, a stát, který mu kradení umožnil si dělali alibi, jakože rozkrádačka je "
restrukturalizace", která je OK. Je pozoruhodné, že tato blbost nevznikla v Česku. Naopak, když se v USA zavírala jedna ocelárna za druhou, protože indická ocel od Mittala je lacinější, nebo když se zavíral jeden uhelný důl za druhým, protože jim
EPA ( americká agentura ochrany přírody ) neprodloužila licenci - bylo to velice podobné.
Tedy zorganizoval se kurs "programování". Absolventi z 99% místo v počítačové branži nenašli, kvůli konkurenčnímu tlaku "opravdových ajťáků", kteří místo v šachtě vrtali se v počítačích už od děcka. V novinách vyšla řada pohrdavých článků ve stylu : "nemají vůli jít za americkým snem" a celá věc zase utichla.
Pak se v oblasti horníků rekvalifikovaných na programátory nedělo mnoho let nic. Počítače bujely, Internet
prošel prvním a blíží se do druhého krachu. Sociální sítě narušily informační monopol "
intelektuální elity". Ba dokonce "
programátoři z hutí a šachet" konečně využili své dávné rekvalifikace, protože se spojili na Facebooku a zvolili Donalda Trumpa prezidentem USA.
Výsledkem je masakr : "
studená občanská válka" v USA ve stylu : "
vidláci proti lepším lidem". Novináři zahodili dobré mravy, nezávislost, pravdomluvnost a bojují na straně "
lepšich lidí" takže "
druhá strana" - hlupáci a vidláci, jejich noviny ani televizní stanice téměř nesledují. Třeba kdysi slovutné
CNN ( díky jí a
Normanu Schwarzkopfovi jsem se naučil anglicky )
poklesla sledovanost o 41% jen za rok 2018! Takže bývalé zpravodajské impériun č. 1 a dodnes hlavní zdroj "
informací" pro naše média, předstihují i kabelové kanály pro kuchařky a domácí kutily na penzi.
Jsem redaktorka s
10letou praxí v psaní o genderové nerovnosti, kdo mě vezme do práce ? Co se stalo místo nabídky práce ? Vtipálci, v Americe označovaní za "
fašisty", začali těmto lidem doporučovat : "
nauč se programovat", případně : "
jestli nemáte alergii na čistící protředky na záchodové mísy - beru vás okamžitě", atd.
Pozoruhodné je, že horníci, když se zdráhali předělat se na ajťáky - byla to jejich vina. "
Genderové novinářky", když nyní dostávají vlastní medicínu se ukrutně rozčilují a je to vina někoho jiného. Patrně voličů Donalda Trumpa, protože lži a bláboly z jejich novin odmítali číst. Ba dokonce po 3 dnech, kdy z "
nauč se programovat" se stal hit sociálních sítí v USA - vedení Twitteru rozhodlo, že je to vlastně neslušné chování vůči ubohým žurnalistům a
všechny, kteří tento "mem" šířili - nechali zablokovat.
Nastává omluva za článek, který nevyšel minulé úterý. Vyšší stupeň zaneprázněnosti je, když nemáte ani čas napsat o zaneprázněnosti do svého blogu.
A na závěr obvyklá "
Kubáčova zlá otázka" : dnes je 10 dní od "
velkého propouštění".
Když si Trumpová nevzala do záplav gumáky - omílaly to naše noviny, jakoby přišla potopa světa. Na druhé straně 1000 hrdinných bojovníků proti "
fake news" bylo vyhozeno, protože se neumí uživit prací vlastních rukou ( mozku ). A přesto - slyšeli jste o tom zmínku kdekoliv na ČT nebo jinde v našich ( na 999% objektivních a pravdomluvných ) médiích ? Ale myslím, že jsem ten princip nevědomky popsal už posledně : bolševik téměř o všem mlčel, protože : "
některé myšlenky mají schopnost zhroutit režim!"
Poznámka při posledním čtení : Podle nejnovějších zpráv, další mediální domy spočetly své loňské bilance a
vyhozených je už 2100, což je asi 7% celkového počtu novinářů v USA. Myšlení nad zprávami by se fakt mělo vidlákům zakázat !!
22. ledna 2019 v 5:42 | Petr
Absolutně nejsem schopen dostat z hlavy svá pozdní středoškolská léta - 1988 -1989, zejména proto, že kamkoliv se dnes podívám mám už mnoho let pocit dejá-vu jako hrom.
1. Niesů robotníci :
Soudruh Bilak se ptá soudruha Mao Ce Thunga : "Můžete nám poslat nějaké pracovníky ?" Mao se ptá : "A kolik chcete : 10 miliónů, 20 miliónů, 30 milionů ?"
Moje švagrová říká :"Doktoří nic nedělají, jen berou těžké prachy, pijí kafe a souloží se sestřičkami a přesto to ani nechtějí dělat"
Neboli jinak : sežeňte dnes kohokoliv schopného samostatně vykonávat jakoukoliv práci. Známý z oblasti strojírenství je zoufalý už léta ( snad krom krize po roce 2008 ). A vy osobně - objenejte si instalatéra, elektrikáře, zubaře !
Neboli ještě jinak - známkou blížícíhose krachu je, když zpětné vazby společnosti jsou narušeny. Jeden z projevů tohoto narušení je, že vznikají profese, které nevytvářejí hodnoty pro jiné lidi a ty odsávají lidi z profesí, které jsou ostatním užitečné.
2. Záplatování :
Za pozdního bolševika byl relativní nedostatek všeho - na auta byl vypsán "pořadník" a s pořadím v něm se různě podvádělo a uplácelo a aby to nebylo tak jednoduché tak byl i "pořadník na pořadník". Bolševika nikdy nenapadlo řešit příčinu - tj. Zvednout výrobu, protože to bylo příliš komplexní a vedlo by to k otázkám, které měly potenciál zhroutit režim - jako například Je správný poměr mezi odvedenou prací, mzdou a kupní sílou této mzdy ?
Dnes : Měli jsme bolševiky infestovanou soudní soustavu. Ta nebyla schopná zajistit vymáhání dluhů, Proto jsme zavedli soukoromé podnikatele - exekutory - s pravomocí soudců. Ti neodvratně přitáhli do tohoto byznysu mafiány a různou další svoloč. Tak jsme je začali regulovat a omezovat. Proč nelze reformovat soudnictví a pravomoci exekutorů vrátit zpět do rukou státu ? Tato otázka nepadne, protože hajzli mezitím z nezodpovědných a z chudáků vydřeli majetek schopný zhroutit dnešní stát.
3. Všichni jsme si rovni jenom někteří jsme si rovnější :
Komunistické "konexe" znamenaly, že jste si zavázal zelináře, žezníka, nějaké ty řemeslníky, kterým jste poskytoval "protislužby" a oni vám. Dnes máme Konexe - verze 2.0 - Stropnický starší býval ministr obrany, Stropnický mladší býval ochránce feťáíků squattujících v pražských nemovitostech. Nebo z jiného soudku : Před pár lety na Budějovickém sídlišti Máj policie mlátila bílé demonstranty, kteří protestovali proti narušování veřejného pořádku, zatímco s narušiteli žertoval "antikonfliktní tým" atd. atd.
4. Účinné řešení je ( politicky ) nepředstavitelné :
Viz celý tento blog. Snažit se řešit společenské problémy znamená viklat cihličkou v základu stavby, která ať je jakkoliv špatná skýtá někomu místo na slunné terase vysoko nad viklanou cihličkou. Chcete slyšet příklady z minulosti ? Celý komunistický blok a ( marné ) snahy o jeho reformu. A ze současnosti třeba Brexit.
5. Propaganda a štvavé vysílačky :
Válečný štváč Reagan Putin může za naše průsery. Elity společností ve skutečnostni nemyslí, jen opakují co řeklo politbyro někdo jiný. Pokud o věcech samostatně přemýšlíte posloucháte Hlas Ameriky hledáte alternativní informace jste režimu a jeho představitelům podezřelí. Stejně tak 20% menšina společnosti zcela oddaná oficiální linii si nedovede představit, že 80% společnosti - každý jedinec sám za sebe - má o režimu pochybnosti. Proto hledají "ideově-diverzní centrálu", která dle jejich představ fašisty a frustrované nevzdělance řídí, jako jsou oni sami řízeni oficiální státní propagandou.
Navíc co je lepší výmluva za průsery, kterých jste se při řízení společnosti dopustil než "diverze" z USA Ruska.
6. Náklady uniklé příležitosti.
Pokud můžete dělat zodpovědnou a hodnotnou práci za X tisíc, nebo se za stejnou sumu můžete flákat někde na úřadě co si zvolíte? Pak vznikají paradoxy, že celé komunistické Československo mělo 200 000 státních zaměstnanců včetně pracovníků okresních výborů KSČ, kteří měli jisté pravomoci státní správy. Dnešní Česko, které má o třetinu méně obyvatel má
469 737 tisíc zaměstnanců. Ergo 300 000 lidí je ve státním aparátu zaměstnáno zbytečně a ti jednak chybí v reálné ekonomice a navíc každý jeden takto zbytečně zaměstnaný spotřebuje daně nejméně od 3-4 skutečně pracujících. Tedy 300 000 lidí, které stát zaměstnává zbytečně = 1.5 miliónů lidí, kteří by mohli platit daně na něco užitečného, ale nemohou. To je ve státě s 5 milióny zaměstnaných docela slušná darda ne ?
7. Rozpojení zpětných vazeb
Bezdětné můry určují standardy pro výchovu dětí. Zdravotní sestry- funkcionářky, které utekly od pacientů do byrokracie určují standardy ošetřovatelství. "Teoretici pedagogiky" určují standardy školství. Ekologičtí aktivsti z humanitních fakult určují jak mají fungovat spalovací motory, silnice, elektrárny : "Kdo práci nezvládá - práci kontroluje". Toto je však jenom jedna polovina mince. Švec šijící špatné boty neměl zákazníky a mřel hladem. Dnes můžete nařízeními úřednictva prznit společnost celý život a ještě za to dostat prémie nebo medaili.
Rozpojení zpětných vazeb je z hlediska elit společnosti žádoucí. Být konfrontován s vlastními chybami totiž není kompatibiliní s představou "pohodlného místa" z bodu 6. Proto "koalice politických stran", kde ať zvolíte kohokoliv - stejně nakonec lišky a zajíci uzavřou "kompromis", proto Evropská unie, která nepodléhá kontrole lidí, jejichž život Euro-buzeracemi zhoršuje.
Historie ( nejenom naše ) prý probíhá ve 20. letých cyklech, takže člověk který se dožije 80 let prý prožije dva cykly dobré a dva špatné. Komunismus padl v roce 1989 a až do "
Lisabonské smlouvy" v roce 2009 to celkem šlo. Zdá se tedy, že současné politické režimy v Evropě definitivně vyhnijí nejpozději do roku 2029 - kruci to je ještě dlouho.
15. ledna 2019 v 5:04 | Petr
Dosti často mi píší čtenářové, že četli můj článek z dob před mnoha lety a pak jsou dvě možnosti :
A) že jsem měl pravdu, historie to potvrdila a jak to dělám, že zázračně vidím do budoucnosti ?
B) že jsem byl úplně mimo, což jim jen potvrzuje, co věděli už dávno, že jsem naprostý vůl.
Obě varianty mě velmi těší, protože i pro mně samotného je každý článek "konzerva" mého tehdejšího myšlení a situace kolem. Proto je na čase udělat si další radost a sepsat další výhled do budoucnosti, který po "dozrání" někdy v roce 2024 bude dalším zajímavým střípkem a tématem k zamyšlení.
Jaká je tedy moje představa vývoje společnosti v letoším roce s náznakem jak to bude pokračovat v dalších letech :
Zcela optimistická vize :
V březnu vystoupí velká Británie z Evropské unie. Euro-papaláši budou dosti hloupí na to aby se Britům za to mstili, což povede k vlně sympatií vůči Britům ze strany lidí, kteří mají rozum v hlavě ( a takových je v Evropě většina ).
V květnu 2019 budou volby do Evropského parlamentu, kde voliči po celé Evropě dají najevo co si o EU myslí ( a msta na Britech bude poslední kapkou ). Výsledkem bude Euro-parlament naplněný Euro-skeptiky, kteří zahájí faktický rozpad EU, takže ke 30. výročí pádu komunismu se opět staneme ( de-facto ) svrchovaným státem.
Bramboračka :
Existuje více kombinací, jak by se situace na kontinentě mohla vývíjet ve stylu bramboračky, proto uvádím kombinaci toho nejhoršího : Británie dosáhne dohody rovné diktátu EU. Euro-papaláši to přesto budou vykládat jako "obrovský úspěch integrované Evropy". Francouzi ve strachu o Euro-dotace a Němci, protože mají "ordnung" zvolí jen mírně modifikovanou verzi současné politické "státotvorné" reprezentace, která prohlásí že se "poučila" a že zavede "zásadní reformy EU" ( nebo to ani neslibí ), pak vše utichne a transformace EU na SSSR bude potichu pokračovat.
Pesimistická vize :
Lokální válka v jakékoliv formě. Např. Občanská válka ve Francii, občanská válka v Británii, terorismus v Severnním Irsku, Občanská válka v Katalánsku / Baskicku / Španělsku. Případně lokální válečné konflikty typu USA proti Iránu, Arabi či Turci proti Izraeli atd.
Ultrapesimistická vize :
Evropská unie je jedinou oblastí na ZeměKouli, která se doposud nevzpamatovala z krize roku 2008. Navíc
Růst HDP v EU je nejnižší na celé Zeměkouli ( chudou Afriku odkud k nám míří ekonomičtí migranti v to počítaje !!) Navíc tady máme multikulturalismus, politickou korektnost, boj za třetí pohlaví, "
lidská práva", vysoké daně, nepružné banky, všechny možné Euro-buzerace atd. To je obrovská koule na noze oproti konkurenci typu Číny a USA, která způsobuje, že sice jsme zatím bohatí, ale žijeme z podstaty. To znamená, že existuje možnost, že postupně chudnoucí - daně platící bílá menšina - "
hnutí žlutých vest" - dosadí na trůn ne drzé realisty : Le-Penovou, Salviniho nebo Orbána, ale skutečného Hitlera verze 2.0, který v některé velké Evropské zemi zavede diktaturu a pokusí se napadnout některou z vemocí a tím zopakovat historii 20. století.
Nemohu si pomoci abych nezopakoval výrok svého bývalého šéfa jehož otec byl gymnaziálním profesorem latiny a dějepisu za První republiky : "Celá třicátá léta jsme cítili, že se blíží válka, jenom jsme nevěděli kdy a jak vypukne!"
Ultra - ultra pesimistická vize :
Pošťuchování mezi velmocemi se změní v obchodní válku, která se změní v konvenční válku na moři, která se změní v konvenční válku na souši, která se změní v jadernou válku, která se změní v globální termonukleární konflikt. Hmyz a baktérie přežijí.
11. prosince 2018 v 5:39 | Petr
Na tomto blogu jsme opakovaně narazili na modelový příklad z teorie her alias "hru na vlky a ovce". Příkladem této hry budiž veverky, které mají dva typy chování. Veverky "ovce" sbírají oříšky a ukládají si je do skrýší ve stromech. To je příliš pracné, proto existuje druhá frakce - veverky "vlci" - vykrádajíci skrýše veverkám "ovcím". Společnost se 100% veverek typu "ovce" je stabilní po neomezeně dlouhou dobu. Díky relativní bezpracnosti kradení musí každá veverka odolávat pokušení vykašlat se na sbírání vlastních zásob a stát se "vlkem". Část veverek pokušení neodolá, proto kradnoucí frakce postupně roste až vzroste nad limit daný schopností sbírajících veverek nasytit všechny, což vede ke zhroucení veverčí společnosti a hladovění většiny jedinců...
Jasné ?
O Francii jsem kdysi prohlásil, že je
30 led před námi, ať už to znamená cokoliv. Dlouhodobá vláda socialistů a odborářů zvýšila platy a benefity zaměstnanců tak, že z Francie utekla většina průmyslu. Na rostoucí nezaměstanost reagoval francouzský stát rozvojem byrokracie a státem financovanými "
projekty". V současné době začíná mít potíže tyto "
projekty" dále platit, proto začíná zvedat daně lidem, které před pár lety, kvůli
benevolenci státu 7 hodinové pracovní době, 6 týdenní dovolené a stávce každé 3 měsíce, vyhodili ze zrušených fabrik na dlažbu. Výsledkem je "
hnutí žlutých vest" - oficiálně protesty proti nové "
ekologické" spotřební dani z nafty, ve skutečnosti je však toto hnutí blízké dřívějším protestům v Rumunsku, které se nesly pod heslem "
omlouváme se, že neumíme vydělat, kolik vy umíte utratit".
Tedy jak to všechno souvisí ? Před mnoha a mnoha lety jsem si pohrával s představou
neustále ubývajícíh lidí, kteří vyrábějí "hodnoty" vlastní prací ( z daní a Euro-dotací finacované "
projekty" to nejsou ) a neustále přibývající frakcí "
nepracujících" kam patří pestré spektrum lidí - od "
práce se štítících" - po usilovně pracující na "
projektech" způsobujících více škody než užitku. Předpokládal jsem, že jakmile nebude dostatek peněz pro kořistící ( z daní žijící )
"vlky" začne mezi nimi narůstat agresivita vůči zbytku produktivních "
ovcí". Ba dokonce jsem uváděl příklad "
přece zdravotní sestry nebudou po těžké směně ve špitále demolovat na demonstracích města".
Hnutí žlutých vest však ukazuje něco jiného. Společnost se de-facto skládá ze čtyř frakcí :
- Ovce - vydělávající na daně
- Různí nepracující, nezaměstnaní a nezaměstnatelní spotřebovávající sociální dávky, kteří jsou velice viditelní avšak z hlediska cesty států do úpadku méně významní.
- "Vlci v rouše beránčím" - manažéři "státního byznysu" z daní, kulturní a mediální sféra "intelektuálního typu" = bez publika, bojovníci proti čemukoliv, nepoužitelní absolventi nepoužitelných škol atd.
- Samotný stát a jeho "výdaje" - složitě a neúspěšně řešící problémy, které sám způsobil
Díky tomuto rozdělení na více frakcí se setřely obrysy společenské situace, takže francouzské "ovce" se po odečtení neproduktivních zaměstnanců státu staly z pracující většiny - vykořisťovanou menšinou a navíc nepozorovaně spadly do neřešitelného postavení typu : "čím více pracuju - tím více chudnu". Spotřební daň na naftu je poslední kapkou, která produktivní a daně platící frakci ukázala její tragickou budoucnost. Proto násilné demonstrace "Hnutí žlutých vest". V Česku se podobná situace chystá též - první příznaky jsou na obzoru už dlouho. Například situace na "sídlišti Ostrava-Dubina", kde pracující - daně platící - žijí z ruky do huby, zatímco jejich nefachčenkovití sousedi berou všemožné dávky, kupují ojetá BMW a dětem drahé značkové oblečení. Navíc chlastají a dělají bordel celé noce, během kterých by jejich de-facto "živitelé" rádi spali před zítřejší směnou začínající v 6:00.
Je tedy z této situace nějaká ( nenásilná ) cesta ven ? Teoreticky by státy mohly zavét přísný režim dnes označovaný jako fašismus, nacismus a kdoví co ještě. Tedy "každý žije výlučně prací svých rukou". První nesmělé pokusy tady už jsou. Austrálie třeba, má dokonce v Ústavě, že nelze nikomu vyplácet státní peníze bez odpovídající "protihodnoty" z jeho strany. To je opatření proti australskému Ústavnímu soudu, který, stejně jako ten náš, opakovaně zamítl jako "neústavní" povinné veřejně prospěšné práce pro pobírače sociálních dávek.
Jenom stručná poznámka ke státům jako hlavnímu zdroji problému : od starého Rakouska-Uherska ke dnešku se státní finance změnily takto : Státním rozpočtem monarchie protékalo kolem 5% rakouského hrubého domácího produktu. Přesto
Franz-Josef stavěl mosty, silnice, železnice, školy, špitály. Státním rozpočtem Česka dnes proteče kolem 40% HDP ( = 8x tolik a ve Francii skoro 50% ), navzdory tomu stát nemá ani na údržbu toho, co Franz-Josef za svých 5% postavil....
Obávám se že soudržnost různých vrstev společnosti dostává aktivitou státních ( a korporátních ) "
vlků" typu Macrona, Babiše a celé pyramidy osob kolem nich pěkně na frak. Není vyloučeno, že budoucnost je nejlépe popsatelná textem
komunistické internacionály "
Již duní právo v jícnu temně a výbuch zazní naposled", nebo ještě temnější větou, kterou jsem viděl ve starém dokumentu o válce v Jugoslávii : "
Viděl jsem v zaměřovači, že je to můj soused, ale měli jsme nějaké spory, tak jsem stisknul spoušť.... "
10. července 2018 v 5:18 | Petr
Obsah serveru
AKTUALNE.CZ od vypuknutí migrační krize dodnes se dá shrnout jedinou větou : "
Kdo s námi nepeče v kavárně v Praze - Karlíně je fašista, rasista a frustrovaný idiot!" Nebylo tomu takto vždycky. Bývaly doby, kdy jsem s velikým zájmem četl
blogy na tomto serveru a zejména zajímavý byl blog "
filosofa a biologa"
Stanislava Komárka. Profesor Komárek totiž svým vzděláním i povoláním jasně spadal do kategorie "
kavárníků", avšak svými myšlenkami, ovlivněnými emigrací a prací pro rakouskou státní byrokracii, nebyl vzdálen druhé straně. Právě proto - z nejasnosti zda "
čůrá s námi, nebo proti nám", je dnes jeho blog smazán, takže mohu doporučit
pouze zlomek článků na jeho osobních stránkách.
Dávno dávno před migrační krizí, asi tak v roce 2010 se diskutovalo o
výroku Angely Merkelové, že multikulturalismus selhlal. Stanislav Komárek tomu relativně tvrdě odporoval poukazem na to, že opravdový multikulturalismus v Evropě ještě ani nezačal a že se doposud nevymanil z dětské - nestabilní - fáze. Jako příklad uváděl Osmanskou říší u nás známou též pod názvem Ottomanské impérium, neboli nepřesně Turecko.
Jestli jste právě zalapali po dechu a zhoupla se pod vámi židle - je to tak. Nastudujte pečlivě
tento článek, který se o "
Tureckém systému" okrajově zmiňuje. Pro nečtenáře pokusím se rekapitulovat jak Osmanský multikulturalismus fungoval. Principem bylo rozdělelní společnosti do čtyř frakcí zvaných též "
národy", ačkoliv to nebyly národy v dnešním - etnickém - smyslu, ale spíše "
sociální vrstvy" se společným náboženstvím :
- Turci, což reálně byli všichni muslimové bez ohledu na národnost.
- Arméni, kteří většinou zastávali funkce řemeslníků a obchodníků - vzdáleně podobné postavení Židů v Evropě
- Řekové zaměření na vědy, umění, služby a mořeplavbu. Do "národa" Řeků a Arménů se rozdělili všichni křesťani, podle toho jestli měli blíže k řeckému pravoslaví, nebo ke starobylé arménské církvi.
- Židé, kteří byli daleko chudší a daleko hůře postavení než v Evropě.
Dále systém fungoval takto : celá Osmanská říše byla rozdělena na miniaturní regiony / vesnice / městské čtvrti (No-go zóny ? Ghetta ?? ) pod správou jednotlivých "národností". Každá "národnost" měla svoji legislativu, daně, svoje soudy, své matriky, svoji státní správu, školy, své mešity/ kostely/ synagogy. Znásilnil jsi děvče z jiného "národa" ? Pak jsi byl chycen, uvězněn a předán k odsouzení a propravení soudcem a katem tvé vlastní frakce. Pokud byla vlastní frakce příliš měkká - zasáhli Turci, kteří měli ve státě "vedoucí úlohu". Tento systém se začal rodit ještě před tureckým dobytím Konstatninopole v roce 1453. Trval do začátku I. světové války v roce 1914 - tedy nejméně 461 let, ale spíše ještě déle.
Jinými slovy Osmanská říše de-facto byla 4 státy geograficky rozptýlené a pomíchané mezi sebou, které společně tvoří virtuální "
federaci", ve které hlavní kormidlo drží Turci. Ne nepodobné některým teenagerským sci-fi alá
Divergence nebo
Huger Games a vzdáleně podobné organizaci třeba antické Římské říše, nebo dokonce pozdějšího Rakouska-Uherska po roce
1867 či dokonce Německa po roce
1871.
Předem nutno poznamenat, že tato forma "
multikulturalismu" nebyla žádná idyla, a že Turci své vedoucí pravomoce využívali hojně a tvrdě. Stačí se pohybovat po balkáně a rozumět obsahu tamějších lidových písniček. Na druhou stranu tento systém vydržel relativně stabilní a relativně bez násilí téměř 500 let - až do trpkého konce Osmanského impéria, kdy turecká "
krysa zahnaná do kouta" na poslední chvíli začala vraždit, Armény, Řeky i Židy.
Jaké je tedy poučení z dnešní pohádky ? Co by se stalo, kdyby evropské státy s neřešitelným muslimským problémem, nebo třeba USA s neřešitelnou otázkou rovnoprávnosti černochů oficiálně uznaly systém "dvojího práva" na svém území ? Na levé straně ulice převládají Angličani a vládne tam Její Veličenstvo Elizabeta II. na druhé straně ulice převládají mohamedáni a vládne tam právo šaríja. Podobně ve Francii, Švédsku, později i v Německu. De-facto by se nestalo nic než hlasité přiznání stavu, jaký už je, a toto přiznání by jen uklidnilo situaci.
Dovolil bych si poznamenat, že osmanské "
národy" měly i vlastní ekonomiku a daně - a tudíž dnes by měly i vlastní sociální dávky. Tedy na levé straně ulice platí sociální dávky Elizabeta II. ( nebo neplatí, protože lidi pracují ) na pravé straně ulice platí dávky (??) - asi Saudská Arábie, nebo
rada OSN pro "lidská práva" ?? Tento detail "
turkizace" západu by asi přinesl neklid, ale je nutný. Pokud máš nad "
svým územím" rozhodovací pravomoc - musíš mít odpovědnost za výsledek svého rozhodování - včetně odpovědnosti ekonomické. To věděli už "
staří Osmané" a též věděli, že pokud by některá jejich "
národnost" chtěla být agresivní - nemohla tuto agresivitu financovat penězi ostatních "
frakcí". Takže - možná by západní vlády nemusely hned zavádět dvojí právo, nebo 4 frakce. Možná by stačilo dát mohamedánům vybrat Variantu 1 : "
moje prachy - moje pravidla" nebo Variantu 2 : "
tvoje prachy - tvoje pravidla", nikoliv současný paskvil : "
moje prachy - tvoje pravidla", kterážto možnost nepřišla Osmanským Turkům na mysl nikdy... za celých 500 let.
Sluníčkářům mezi čtenáři to pořád asi připadá krajně divné a na hony vzdálené růžovým představám o multikulturalismu, kde lidojedi, vegetariáni, vlci i ovce spokojeně žijí ve společném ekologicky šetrném squattu. Nicméně opakuji znovu : takto to 500 let fungovalo a všem zúčastněným to zajišťovalo ( na tehdejší poměry ) bezpečný život bez nekonečného drobného násilí a pocitu ukřivdění typického pro dnešní západ : "my je daněmi živíme a oni nás kuchyňskými noži podřezávají...."
10. dubna 2018 v 5:37 | Petr
Představte si následující situaci - bydlíte v Horní-Dolní a máte pubertální dceru, která je horlivou odpůrkyní geneticky modifikovaných potravin alias GMO. Jako paní domu, nebo otec-nákupčí zajdete do místního mini-obchodu a budete žádat pouze potraviny, které neobsahují geneticky modifikované suroviny, "aby byl doma klid". Vedoucí obchodu je v následující situaci - chodí k němu nakupovat 49 rodin, které nemají na potraviny žádné speciální nároky a jedna rodina která striktně žádá a na každém balení kontroluje nepřítomnost geneticky modifikovaných rostlin v nich. Co bude dělat, "aby měl klid" - objedná celou dodávku pro celou vesnici jako non-GMO. Vedení obchodního řetězce vidí, že 49 samoobsluh v okrese nemá na potraviny žádné speciální nároky a jedna sámoška odebírá pouze non-GMO potraviny - co budou manažeři delat "aby měli klid" ??? A tak dále a tak podobně - jistě můžete moji myšlenkovou hru hrát až do konce, který zní : "V EU jsou geneticky modifikované potraviny zakázány, aby měli Euro-papaláši klid"
Matematicky vzato a přitaženo za vlasy společnost zde má výrazně "
fraktálový" charakter složený z do sebe zapouzdřených "
sobě-podobných" jednotek, které vedou k tomu, že jedna aktivistická puberťačka má vliv na dodávky potravin pro celý okres lidí, "
kterým je to jedno". Pár tisíc takových aktivistů má vliv na potraviny pro celý kontinent. Bratři Arabové, v době kdy ještě byli matematici a né negramotní mohamedání to popisovali příslovím : "
kapka jedu umí otrávit jezero...."
Konec konců i mohamedání a Židé mají svoje "halal" a "košer" potraviny a ač jsou (zatím) v západním světě malá menšina - výskyt potravin, které odpovídají jejich náboženským standardům řádově přesahuje velikost jejich frakcí, "aby měli dodavatelé klid" ( zkuste žádat vepřové ve francouzské školní jídelně). Abych nešil jen do "mimo-evropských" etnik. Přesně stejný princip vedl k tomu, že z letadel i dalšího veřejného stravování téměř vymizely arašídy, kvůli nepatrné menšině smrtelně ohrožených alergiků na ně.
Myslíte si, že v dnešním článku se můj rasismus, fašismus a xenofobie utrhly ze řetězu ? Vůbec ne, jenom bych si dovolil upozornit, že "fraktálový" charakter společnosti a "příliš vidítelné menšiny" mají daleko větší dosah, než si běžně uvědomujeme. Krade premiér? Pak na "sobě-podobném principu" kradou, nebo o kradení uvažují všichni jeho podřízení, státní úředníci a "elity společnosti" a to samo o sobě vyčerpává jejich schopnosti natolik, že to působí jako znatelná brzda rozvoje společnosti.
Žije ve vašem okolí bezdomovec alkoholik z toho "co vynesou popelnice" a je relativně v pohodě ? Vemte jed na to, že na něj pošilhává mnoho dalších, kteří zatím těžce vstávají do nepohodlné a málo placené práce ( protože nic lepšího neumi ), kteří jen čekají na poslední kapku aby se k němu přidali, až se extrém stane normou a město ghettem. Dává stát najevo, že nepracovitost je vlastně odměňována ? Jak se bude vyvíjet křivka počtu nepracovitých až tato informace přeskočí na jejich rodiny, okruhy známých, městské čtvrti, okresy a kraje ?
Předběžné poučení z dnešní pohádky je, že naše babičky měly 100% pravdu - každé zlo se musí potírat v zárodku, protože "z malého plamínku může být velký požár", každému se má měřit stejně atd. Bohužel je tady druhá daleko horší stránka věci. Fenomén "fraktálové společnosti" vyžaduje, aby "většině společnosti to bylo jedno". V minulých dobách totiž existoval relativně konzervativní stát, který v 99% případů zastával roli opozice vůči menšinovým blbostem, prostě jenom protože byrokratické aparáty milovaly dělání všeho "stejně jako doposud".
Konzervativní dělání věci "jako doposud" má však zásadní nevýhodu, že i výnos takové činnosti je "jako doposud" - to jest. po staletích zlepšování státní správy se blíží nule. Proto od "revolučních 60. let" západ a nyní i my hlásá teorii "společenské reformy" kdy stát nestojí v 99% případů na straně 99% populace, ale naopak ze zjištných důvodů prosazuje minority za prachy většiny, protože takto se "peníze rozproudí" a část z nich skončí v úřednické ( politické ) kapse.
Tedy současníkům Bati, nebo Josefa Švejka klidně stačilo vypnout mozek a dělat si to svoje a byla téměř naprostá jistota, že všechno ostatní probíhá ( přibližně ) dle zásad zdravého rozumu. Dnes je do každého aspektu lidské existence zakousnutá nějaká aktivistická ( extremistická ) menšina, které neoponuje stát, ERGO "dělání si toho svého" znamená téměři jistotu, že vše ostatní kolem je nějakým způsobem pokřiveno mimo hranice osvědčené racionality.
Pokud vám některé aspekty společnosti nejsou jedno - nezbývá než nebýt většinou, "které je to jedno". Problém je že pokud vám není jedno 5-10 věcí do kterých aktivisti se státem za zády zasahují - znamená to že musíte být "multi aktivista" ve stylu Brouka Pytlíka a vyjadřovat se ke všemu možnému i nemožnému. Taková společenská role je pro většinu lidí nepřijatelná, proto jenom pozorují jak aktivisti a stát na jejich ohnutých hřbetech dělá jeden nesmysl za druhým.
Možná, že z potřeby, aby stát opět převzal svou úlohu konzervativního elementu oponujícího vlivu zanedbatelných menšin - pramení dnešní poptávka po politicích s názorem i kdyby krasoduchové ( menšinoví aktivisti ) takový názor označovali za populismus, rasismus, a kdoví co ještě. V každém případě - až budete na podzim hlasovat v předčasnách volbách - bude dobré si uvědomit, že kvůli "fraktálovému" zesilování názorů mikroskopických menšin existuje kauzální souvislost, mezi volbou tzv. konsenzuálních, tzv. státotvorných = bez-názorových politiků a hrozivým stavem společnosti všude kolem.
3. dubna 2018 v 5:25 | Petr
Moji první "
bojoví" Mini-Sumo roboti "
Primus" a "
Helena" jsou postavení tak, že z venku není přes desky plošných spojů vidět úplně detailně jak to všechno drží pohromadě. Takže někdy na konci mé "
závodnické" kariéry a na začátku módy 3D tisku to jest kolem roku 2011 se ke mně při
Robotickém dnu přitočil klučina sotva dvanáctiletý a ptal se : "
Panéé, panéé, na které 3D tiskárně jste ty roboty tisknul ?" Tak jsem mu odpověděl, že tihle roboti nejsou vytisknutí, ale vyrobení z kovové kostry a "
nosných" plošných spojů. Tak se klučina ptal "
a jak jste vyráběl tu kostru" a tak jsem mu řekl že jsem ji řezal z hliníkových nostníků a jeho otázka byla "
a jakým strojem jste ty nosníky řezal" tak jsem mu řekl "
pilou a svěrákem" a naznačil jsem ten typický postoj. A klučina "
To jako rukou???... A jak vám tam drží ty šroubky?" ( zezadu jsou vidět šroubky bez matic ) - Na to jsem provokativně prohlásil "
Pro šlrouby jsem řezal závit - závitníkem - TAKY RUKOU !!!"
Klučina tam stojí zkoprnělý dodnes a hledá ve smartfounu heslo "ZÁ-VIT-NÍK". Takže jako normalizační "Husákovo" děcko jsem zažil školní dílny... Šlo se temným sklepením kolem kotelny a na konci chodby byla místnost plná modrých ponků a červených svěráků a každý ponk měl šuplík plný rašplí a pilníků. "Soudruh" učitel Mohyla - zástupce ředitele nás učil správě řezat, vrtat, pilovat, i ty závity jsme řezali "Zá-vit-ní-kem" - nakapat olej, pak půl otočky tam čtvrt otočky zpátky aby se "ustřihla špona". Protože v dílnách může při nekázni snadno dojít k úrazu, udržoval učitel železnou disciplínu pomocí metrového kusu zahradní hadice vysypané olověnými broky, kteroužto nám neváhal "v krajní nouzi" zmalovat zadek. Několikrát během výuky jsme navštívíli "dílny na šestce" to jako dílny na 6. základní škole v Místku, které byly vyloženě vybaveny jako nějaký "průmyslový podnik light" s regálovým skladem materiálu, malinkou akumulátorovou zdvižkou, výdejnou nářadí a veškerým strojním vybavením starý ( obrovský ) soustruh a frézu v to počítaje.
Ó jéje - mladší čtenáři to patrně vnímají jako "vzpomínky na historky ze Starého Bělidla", ale bylo to tak - dokonce probíhala soutěž mezi školami, které jsem se několikrát zúčastnil o nejlepší kvalitu zadaného výrobku. Vzpomínám si, že jednou jsme vyhráli, protože při výrobě rukojeti plechové obracečky na řízky jsem měl ten spásný nápad snýtovat rukojeť dohromady s kovovou částí a až pak ji brousit - čímž jsme dosáhli téměř profesionálního vzhledu.
Mé vzpomínky na "školní pozemky" už tak světlé nebyly, ale to zejména proto že v plevání a kopání motykou jsem měl dostatečnou praxi, neb doma jsme měli dvě veliké zahrady, které jsem od děcka obdělával a byly sezóny, kdy jsme z jejich výnosu dosáhli tak-tak soběstačnosti v bramborách, zelí, cibuli, mrkvi a česneku.
Jenomže to byl komunismus s "
dělnickou třídou" takže po pádu komunismu jsme ve jménu vítězství "
pravdy a lásky" dílny i pozemky zrušili. Rušitelem těchto předmětů prý byla
P**a Buzková, která ač ministryně školství za ČSSD, dala své dětičky do soukromých škol, aby nemusely ochutnat "
maminčinu medicínu". Přitom za mé generace to byly předměty poměrně populární, protože každý klučina alespoň doma lepil letadýlka, a proto bral školní dílny jako způsob jak se naučit věci, na které doma nebyly podmínky. Jenom taková paranoia mě vede k tušeným důvodům - je to pozůstatek po komunistech - na "
plzeňské" pedagogické fakultě tím opovrhují, škola musí koupit něco nářadí, materiálu a třeba i semínek a hnojiv ( a taky učitele, který umí vyrobit lepší krmítko než Pepíček z ghetta ). Navíc hrozí, že prostý lid by se naučil elementární základy řemesel, které by pak umožnilo uživit se bez státní dotace ( na rozdíl od "
lepších" dětiček z mutlikulturního lycea ).
Tedy jsme v pozici kdy někteří lidi z té poloviny populace oficiálně označované za xenofoby a rasisty uvažují o tom, že není nijakou ctí vyjít ze školy "
levý jako šavle" a chtějí dílny a pozemky do škol vrátit. Jenomže 15 let diskontinuity si vyberou svoji daň. Mládež ani nevěří v exitenci nástroje jménem "
Závitník" tím méně, aby něco doma fyzicky vyráběla. Lze tedy očekávat že tyto předměty budou jen o něco méně nepopulární než matematika. "
Táta parťák" bude psát udání na ústavní soud, "
aby si mazánek neřízl pilou do prstu". Megakorporace budou mít strach : "
kdo si koupí náš šunt, až zjistí že domácí výrobou lze dosáhnotu lepší kvality za zlomek ceny."
Jenom taková odbočka - nezanedbatelná část nábytku v našem bytě je z mých dílen, protože v době stěhování jsem co chvíli potřeboval nějaký nesehnatelný a exkluzivní sortiment jako "police šíře 55 cm" ani více, ani méně - až jsem rezignoval a místo marného shánění po shoppinech jsem přivezl z pily desky vyráběl tyhle věci sám.
Jinými slovy matematika, cizí jazyk, dílny i pozemky vám dávájí znalosti, které jsou mimo obzor a též mimo kontrolu multikutlurně etnicky a genderově integrovaných vládců tohoto světa, proto vedou ke svobodě, k možnosti vyřezat si skříňku sám, nebo se jejich vyřezáváním živit, a tím aspoň částečně existovat mimo dusivou náruč "
laskavých států". Jejich výuka nepříjemně připomíná skutečnou fyzickou práci a realitu tohoto světa a navíc "
bílé" obyvatelstvo vládnoucí řemeslnými schopnostmi není kompatibilní s projektem poroby Evropy ilegálními migranty, kteří jednoduchá řemesla umí, leč se jich nesmírně šítítí. Proto je pravděpodobné, že uslyšíme na toto téma ještě mnoho odsudků a důvodu "
proč to nejde". Jenom bych na konec zmínil argument z nejfalešnějších "
přece Pepíček má na více, než aby dělal řemeslo".... Ač jsem vlastníma rukama vyráběl vše od psích obojků ( další 2 kusy
na výstavu šité teď o Velikonocích ), nábytku, přes elektroniku, roboty, po optické přístroje a chemické aparatury - nikdy jsem něměl pocit, že by mě pilování flahajsu ve svěráku nějak brzdilo v kariéře
intelektuála vidláka.
Poznámka při druhém čtení : tak mám asi smůlu, protože
stejného nápadu se ujal Babiš - a tím silně popudil tu frakci pražské kavárny, která se zabývá teorií vzdělávání hloupých venkovanů. Jednak prý "
vzdělanostní společnost sázení brambor nepotřebuje" a potom by se z důvodu uvolnění času pro dílny a pozemky musel z "
rámcových vzdělávacích plánů" vyhodit nějaký smrtelně důležitý komponent propagandistické převýchovy dětí....
