Filosofování
18. června 2019 v 5:42 | Petr
Jako nadpis jsem si vybral název posledního vše-zahrnujícího filosofického spisu J.A. Komenskéno, který se v češtině obvykle nazývá
Obecná porada o nápravě věcí lidských. Ale jestli jste alespoň trochu latiníci, zjistíte že český a latinský slovosled je jiný. Tedy otrocký překlad by měl být : "
O věcí lidských nápravě - porada obecná". A pak je tady ještě slovo "
náprava", které my chápeme, jakože něco je špatně a má se to "
napravit", zatímco Komenský "
nápravu" chápal více v automobilistickém stylu, tedy : "
jak to má být uděláno, aby to fungovalo".
Ať už o "nápravě" přemýšlíte jakkoliv, nedá se ubránit následující situaci : jedete do práce a máte puštěné rádio :
Mezitím dojedete k rozbitému úseku "
silnice 56" do Ostravy, kde nejaký borec - velmi chudokrevně - šoupe výstražné kužely z levého pruhu do pravého, ačkoliv před 2 dny je šoupal z pravého do levého a mezitím se na silnici nehnul ani kamínek. V televizi včera běžela "
Vesnička středisková", kde se "
paní Kubáčová" - o 4 roky mladši než film - diví jak našli v česku několik kilometrů
středočeské silnice bez jediné díry, kterou použili pro několik nízkým průletem točených leteckých záběrů na kochajícího se obvoďáka jedoucího v rozbitém "
Embéčku". Hledali vůbec ? Nebo byl stav silniční sítě lepší než jsme si za bolševika uvědomovali ?
A tak dále a tak podobně. Současná "náprava věcí lidských" vypadá tak, že státní správa nahrává mafii na směč při kradení veřejnýchj peněz. Přitom státní správa neustále roste, zdanění a tedy objem rozdělovaných pěněz neustále roste, a složitost "anti-korupčních" právních předpisů dorostla do takového stupně, že poctivě míněné "nepodmazané" projekty prakticky nemají šanci. ERGO A * B * C = ani si nechci představit jak se zvětšuje velikost a síla mafií, které z toho všeho čerpají svou životní energii.
K tomu připočtěte "
náklady uniké přiležitosti". Tisíce a tisíce lidí nepřemýšlí jak vyrábět "
novou a lepší věc X", ale jak na "
starou věc Y" - nejlépe lacině dovezenou z číny - dostat v Evropě dotace, které paradoxně pochází z kapes té menšiny, která proti svým ekonomickým zájmům stále ještě "
pracuje a nečerpá".
K tomu si představte Euro - kecy dvojího typu :
- "Zachráníme migranty" z rozvrácených států tím, že do Evropy zvíci 0,5 miliardy obyvatel ( z toho jen kolem 10% doopravdy ne-dotovaně pracujících ) nataháme dalších několik miliard nepracujících noži se peněz ( a sexu ) domáhajících, kteří jsou "výkvět Afriky" neb tam organizovali nějakou levárnu k získání peněz pro pašeráky lidí ( a globální neziskovky ) na cestu do Evropy.
- "Pomůžeme migrantům v místě jejich bydliště". Co můžeme zemím migrantů nabídnout ? Prachy, které "náklady uniklé příležitosti" zavlečou i do Afriky, protože způsobí, že tamní lidi zanechají posledních náznaků práce a promění se v žebráky "dotační zombíky" ? Infrastrukturu, která kamenitou stezku typu "sama jama" změní na špatně vyasfaltovanou stezku stejného typu ? Nebo máme rovnou z jejich populace vyselektovat "výkvět Afriky" = největší hajzly a poslat je na školení k týmu ve složení : obžalovaní manažeři Ředitelství silnic a dálnic + Šnajdr + Rath ?
Otázce pomoci migrantům předchází otázka - jak by si migranti mohli pomoci sami proti zkorumpované společnosti ovládané mafií a kmenovými náčelníky, které financuje Evropa pod rouškou "rozvojové pomoci" ? S tím úzce souvisí druhá otázka - jak si máme MY pomoci proti zkorumpované společnosti ovládané mafií a kmenovými náčelníky, které financuje Brusel pod rouškou "rozvojové pomoci" ???
Při svých cestách po Srbském venkově jsem několikrát slyšel historky o starostovi, který zašantročil obecní prachy a pak byl "
omylem" zastřelen kulovnicí při každoročním slavnostním honu na divočáka. Nebo mohamedání - tvrdí, že pokud tvé zájmy jsou doopravdy ohroženy - máš vzít
dýku po otci a poslat lumpa před tvář Alláhovu. Tak se to má dělat ? Nebo je nějaké lepší řešení typu : "
úřady nepoctivce uchvátí a potrestají" ? Je vůbec takové potrestání kompatibilní s "
presumpcí nevíny", "
demokracií" a "
lidskými právy", nebo činnost nepoctivé státní správy + mafií už tyto pojmy natolik vyprázdnila, že se změnily ve výsměch do xichtu těm, kteří nemají z čeho krást ?
Karel IV. měl na Karlově mostě košatinu, kde topil nepoctivce. Na každé radnici byla šatlava, a na šlechtických hradech i mučírny. Karel a jeho vazalové měli v přirozené míře pravomoci žalobce, soudce i kata v jedné osobě. Přesto byla prostřední třetina 14. století vnímána jako období relativní spravedlnosti, relativní bezpečnosti a světového rozkvětu Českých zemí. Naše součastnost spíše odpovídá Česku před rokem
1333, kde jak
Karel psal : "
královstí bylo zpustlé, královské hrady zadlužené a cesty plné lapků". Jak ovšem z takové situace ven - dneska, kdy chytit a potrestat ( opravdové ) lumpy je nejhorší zločin - opravdu nevím.
4. června 2019 v 5:21 | Petr
Jak se kdysi stavěly domy ? Vyzdily se základy, ty se pečlivě změřily, pak se na ně usadilo přízemí, to se pečlivě změřilo, na něj se usadilo první patro, to se pečlivě změřilo, na něj se posavila střecha, která se taky stavěla postupně - nejprve hlavní trámy a k nim se "
přiřezávaly" ty menší. Ba dokonce když se jedná o "
postupnou aproximaci" neboli "
regulaci ve smyčce zpětné vazby" lze uvést i extrémní případy - Letíte-li z Havaje - vaše klíče se díky postupně zpřesňované dráze, ve stylu kontinent, stát, město, ulice, barák, patro, dveře - trefí do klíčové dírky vašeho bytu na vzdálenost 12 000 kilometrů. Nebo
můj oblíbený z robotiky ( a navigace obecně ) - pokud je chyba určení azimutu k cíli menší než 90 stupňů a měříte svoji polohu i azimut k cíli opakovaně - dorazíte nakonec ( po spirále ) k cíli i přes obrovské chyby - jenom váše dráha se prodlouží o faktor
1+tg(alfa) kde alfa je chyba azimutu - tedy robot, který systematicky míří "
o 45 stupňů vedle" nakonec dojede do cíle - jenom po
1+tg(45) = 2x delší trase.
Postupná aproximace, neboli regulace zápornou zpětnou vazbou je jeden z největších objevů ( vynálezů ) západní civilizace, od stavby budov, přepady přehrad a rybníků, parní stroje, termostaty, všemožné regulace čehokoliv, co kolem sebe máme. Každá technologie která je vysoce užitečná a zcela běžná - přestane být vnímána. Lidi, kteří nemají nic společného technikou nebo stavebnictvím - netuší, že budova postupně "
roste" vyšší řady vyrovnávají drobné odchylky nižších řad cihel. Ba naopak - dnešní "
elity" jsou generace hlupáků bez kontaktu s fyzickým světem, kteří si myslí, že když se velké věci vyrábějí podle plánu tak to znamená, že i poslední trámek na střeše
budoucí mešity - vyřezaný předem - "
musí" zapadnout na své místo stůj co stůj.
Takže celý svět až na práh 21. století vznikl "
postupným přiměřováním" nových věcí ke starým. Pak ale přišli humantiní "
intelektuálové", vysokoškolky školení úředníci ( školení k roli úředníka, což je proklatě málo ), ba dokonce právníci, které svět mimo paragrafy nezajímá a "
postupná aproximace" dostává ránu za ranou..... "
V rámci transparentnosti" musíte sepsat všechny smlouvy, žádosti o dotace, technické specifikace "
na první dobrou" a nejlépe stylem "
cena je jediným kritériem" a pokud věc, kterou poptáváte / budujete - je příliš složitá pro takový postup - vaše chyba. Géniové
matematiky a
fyziky dokazují, že svět je do detailu nepoznatelný , ale
imbecilové ve státní správě nemají pochybnost, že vše lze "
detailně specifikovat" jedno jak podrobně, jedno jak dlouho dopředu.
Představte si, že ( třeba ve zdravotnictví ) dojde k té pozitivní halucinaci, že na základě "transparentní smlouvy" dostanete přístroj X, který zcela změní vaši práci. Jenomže během těch změn zjistíte, že by se hodil ještě drobný doplněk Y ..... To máte smolíka - proč jste to nenapsal do "původní specifikace" ? Výsledek - příští "žádost" nebo "specifickace" obsahuje všechny myslitelné i nemyslitelné doplňky X, Y, Z, Ž, s vědmím že 90% z nich pak bude ležet na polici v kumbále. Přesně takto jsem nedávno psal specifikaci pro "výběrové řízení" na laboratorní software : "musí komunikovat se všemi analyzátory předních světových výrobců" - a úřednictvo reagovalo "napište seznam VŠECH analyzátorů předních světových výrobců". Úplná tragédie jsou "výběrová řízení" která se táhnou z minulosti.... Před 3 lety po vás chtěli "napište seznam" - jenomže od té doby se vývoj posunul a nyní odpovídáte na otázky : "proč jste v roce 2016 nenapsali variantu, která se objevila až v roce 2017 ?!?"
Výsledek je pak tento : Soukromník, který kupuje za vlastní pečlivě váží přínos každé věci a další věci nakupuje, až se adaptuje na to, co si do svého podnikání již pořídil. "Transparentní" výběrová řízení ve veřejnoprání svéře to dělají právě naopak. "Pro jistotu" se objedná možné i nemožné. Přebytky leží v kumbále a Kubáčova zlá otázka zní : Jak se pozná, co tam leží, protože se "uměle navyšovala zakázka" ( = kradlo se ), a co tam leží protože : "smlouva je konečná a jakékoliv změny jsou předem vyloučeny ?!?"
23. dubna 2019 v 5:31 | Petr
Dnes, třicet let po pádu bolševika, se každý chlubí kolik let před
"událostí" už jasně věděl, že to bude a kdy. Já jsem daleko skromnější a tušení, že něco není v pořádku jsem nabyl 28. Října 1989, protože přesně v tento den jsme měli s
Gymnáziem Křenová školní výlet do Prahy. Je pravda, že už od léta probíhala "
Trabantová krize" alias hromadný útěk "
soudruhů z NDR do NSR" ale to jsem jako vidlák z venkova viděl jako Německo - Německý problém, který s námi nemá přímou souvislost. Že i u nás komunismus mele z posledního jsem pochopil když jsme 28.10. 1989 procházeli ještě s dalšími spolužáky Prahou.
Václavák jsme měli přísně zakázaný kvůli demonstracím a akcím "
helmutů" proti demonstrantům, takže jsme alespoň "
u Koně" vylezli ze stanice metra "
Muzeum" a koukli se dolů na Můstek, kde opravdu byla nějaká mela. Tak jsme jeli na Hrad, kde Hradní stráž stála v pohovu a vojáčci na sebe napříč branou do Hradu pokřikovali : "
To je buchta, vole!" Přesně tento okamžik : Tedy rozdíl, když jsem v roce 1982 sahal na vojáčka, jestli není z gypsu a "
volná morálka" v roce 1989 mě přesvědčily, že se něco stane a to brzy.
Takže bolševický režim padl a na příčíny tohoto krachu jsou celkem tři názory :
- byla to zásluha disidentů, kteří hráli bytové divadlo a měli mezi sebou tolik konfidentů, že STB i KSČ bezpečně věděly, že se jim komunismus nelíbí.
- Byla to zásluha "mlčící většiny" která zhroutila komunismus flákáním a kradením na pracovišti.
- Byla to dohoda progresivnější části komunistů pod tlakem tajných agentů - naších, zahraničních i zámořských.
Ať už se přikláníte ke kterékoliv variantě, konec bolševika byl z jistého hlediska velice pozoruhodný. Oficiální představitelé režimu se navenek jevili jako úplní idioti - vepřové hlavy v tesilovém obleku. Jakeš se krásně znemožnil projevem o "
bojlerech / brojlerech" na
Červeném hrádku u Plzně. Pak tady ale byla částečně skrytá "
vnitřní vrstva". Velitel STB
Alojs Lorenc. Lorencovi agenti - například Andrej Babiš, premiér a právník
Štrougal, funkcionář KSČ a pozdější "
demokratický" premiér
Čalfa a mnoho dalších. Tihle mimořádně inteligentní lidi nezačali existovat až na podzim 1989, kdy na ně padla mediální pozornost.
Je tedy pravděpodobné, že vedení komunistického státu reálně sestávalo ze dvou skupin lidí. Ideologických zabedněnců a pragmatiků. Pragmatici pravděpodobně dlouho před listopadem viděli nezdravou podstatu komunistického režimu, o které ale nešlo veřejně diskutovat a ani ji nějak účinně řešit. V té situaci mohli podnikat jen kroky kompatibilní s "
oficiální linií" byť zamýšlené k pozdějšímu otočení společnosti. Krokem č.1 tohoto typu bylo založení "
Kabinetu prognóz ČSAV" později známého jako "
Prognostický ústav"
To byla pozoruhodná instituce. Její šéf
Valtr Komárek byl prokázaným agentem KGB, který v 60. letech pracoval jako poradce kubánského ministra financí
Ernesta Che Guevary. ( Ano TEN bohatý Argentinec, profesionální revolucionář - lékař a vrah, zastřelený CIA v Bolívii, kterého anarchistická mládež tak ráda nosí na triku ). V ústavu vládla liberální atmosféra, přístup k západní literatuře, a pracovali tam lidé, jejichž jména jsou známa dodnes.
Václav Klaus,
Miloš Zeman,
Vladimír Dlouhý,
Miroslav Ransdorf,
Karel Köcher,
Ivan Kočárník,
Jiří Dolejš,
Jan Mládek,
Miroslav Singer,
Karel Dyba,
Tomáš Ježek,
Zdeněk Tůma. Chtělo by se napsat "
A další", ale myslím, že 2 prezidenti, 2 premiéři, 2 guvernéři Státní banky a všichni ostatní ministři a poslanci - bez výjimky - snad stačí. (
Jen tak mimochodem : Kolik z nich bylo/je, po vzoru svého šéfa, agenty tajných služeb a kterých ? )
JASNÉ ?
Takže čas oponou trhnul. Situace vládnoucího režimu je opět podobná : (neo)marxističtí ideologičtí zabedněnci + pragmatici. Společenská situtace ja taky podoboná - nedobrá a štěbetají si o tom vrabci na střeše, ale vážná debata se o tom ( kvůli pyramidě zabedněnců sahající až do Moskvy Bruselu ) vést nedá. Informovaní pragmatici v pozadí ( často ti samí jako za bolševika, že Vašku ! Miloši !! Andreji !!! ) mají jistě ještě přesnější neblahý obrázek. Otázka tedy je : Kde je dnes ekvivalent Prognostického ústavu, kde by si dnešní režim vychovával "zdánlivou opozici", ale hlavně lidi kteří budou schopni okamžitě a účinně reagovat, až dnešní režim krachne ?
Možná bolševičtí pragmatici udělali předběžnou analýzu a vyšlo jim, že nehlepším řešením problémů socialismu bude kapitalismus - "i když se o tom nesmělo mluvit !!!" Proto Prognostický ústav s liberální atmosférou a západní literaturou. Co je dnes řešením společenské situace ? Islamizace alá Francie a Británie ? Ekonomický krach ve třech příchutích : ( s vládou = Itálie / proti vládě = Francie / "je nám všechno jedno" = Řecko ). Globalistický komunismus alá Čína ? Lehký až střední izolacionismus alá USA ? Skomírající nacionalismu alá Rusko ? Nebo násilí, korupce a kmenový bordel alá převážný zbytek světa ?
Budova nějakého "ústavu" by se asi sehnat dala, ale asi není jasné odkud koupit odbornou literaturu, protože ( patrně nikomu na světě ), není jasné kam se do budoucna vydat. Z toho vyplývá, že nadcházející společenský krach a reforma nebude "převzetí osvědčeného vzoru", ale "premiéra" = dlouhá, zmatená a nepříjemná změna.
Přesto by se vzdělaní ( a v praxi použitelní ) ne-zabedněnci hodili !
12. března 2019 v 5:26 | Petr
Po komunistickém převratu v roce 1948 byla situace v Evropě následující : Byl tady blok západních států -
budoucí EHS, pak tady byl blok relativně vyspělých států v zóně sovětského vlivu - Polsko, Československo, Maďarsko, které pošilhávaly po svém předválečném postavení : po směnitelné měně, mezinárodním obchodu ( i se západem ) a po
Marshlallovu plánu. Poslení byl blok států "
kterým není pomoci", to jest Sovětský svaz a země pod jeho extrémním vlivem : Bulharsko, (tehdy ještě) Albánie, Rumunsko.
Je jasné že "
sovětští poradci" na území podrobených států pracovali proti jakékoliv spolupráci se západem, a taky že Československo nakonec Marshallův plán odmítlo. Je paradoxní, že Stalin -
krvavý vrah vlastního obyvatelstva - rád navenek ukazoval "
přátelskou tvář", proto jako socialistická alternativa poválečné pomoci ze západu vznikla "
Rada vzájemné hospodářské pomoci" neboli
RVHP - anglicky "
Council for Mutual Economic Assistance" neboli
COMECON.
Teoreticky samozřejmě všechno vypadalo ideálně. Socialistické státy se zbaví chaosu konkurence a volného trhu a v pravidelných pětiletých plánech, vzájemně koordinovaných přes RVHP poletí jejich ekonomika vpřed. Problém této ideje se jmenoval lhaní, neboli jak na tomto blogu politicky korektně píšeme : "rozvolnění záporných zpětných vazeb". Tedy každý plánovač v každé fabrice v celém RVHP plánoval 120% minulého plánu, "nahoru hlásil" 140% splnění tohoto plánu, ačkoliv realita byla jen 80% výroby ( zboží o které často nebyl zájem ). To vedlo k velice komplexním a pro dnešní dobu mimořádně poučným hospodářským důsledkům. Dělnictvo dostávalo výplatu i za neprodané ( dokonce i za vůbec nevyrobené = vylhané ) výrobky. Tím se do oběhu dostávaly penize za kterné nebylo možno koupit žádné zboží. V tržním prostředí by to vedlo k inflaci a růstu cen, ale i ceny byly "plánované" a fixní a tudíž "nadbytečné" peníze byly de-facto nekryté. Tento rozpor se komunistické vlády snažily vyřešit sérií měnových reforem, která proletěla státy RVHP jako lavina v první polovině 50 let ( u nás 1953 ). Princip měnových reforem byl ve směně "nových peněz" za staré peníze v jiném kursu než byl kurs, kterým se přepočítávaly ceny takže místo pomalé inflace o procento - dvě ročně tu bylo brutální zabavení starých peněz výměnou za nové v kursu 1:5 -1:200 podle množství směňovaných peněz. ( Opatření mající ožebračit bohaté ).
V Sovětském svazu měnová reforma neproběhla, protože sovětští bolševici předvedli něco ještě parádnějšího - "
krach pětiletky". Tedy
plán na léta 1956 - 1960 byl natolik prolhaný a šílený, že množství neexistujícího zboží nešlo utajit ani bolševickou cenzurou, proto byl ukončen už v roce 1958 jako nesplnitelný. Po něm následovaly ekonomické otřesy a po něm
"sedmiletka" 1959 - 1965, která měla vše napravit, leč nenapravila. Slibovaný mezinárodní obchod stagnoval. Měny komunistických států nebyly vzájemně směnitelné, veškerá výroba byla zároveň zdaněná i dotovaná, takže ani nešlo určit za jakou cenu se komu má co prodat. Často se z nouze obchodovalo za "
světové ceny" z kapitalistického světa, ale to neodpovídalo realitě komunistických ekonomik, nebo "
barterovým způsobem" ve stylu prvobytně pospolné směny tří slepic za motyku bez použití peněz. Mezinárodní obchody bylyl politicky vynucené a často skončily pocitem nespravedlnosti na obou stranách. Starý komunistický vtip říkal :
"Maďaři vyvezou třetinu své pšenice do Česka, Česko vyveze třetinu traktorů do Polska, Polsko pošle třetinu svých hnojiv do Sovětského svazu, Sovětský svaz pošle třetinu pěveckého souboru Alexandrovci zazpívat do Maďarska".
RVHP bylo oficiálně koncipováno jako velmi liberální spolek. Každý stát měl ( teoreticky ) v každém rozhodnutí právo veta. Někdy začátkem 60. let však Sovětský svaz začal RVHP používat jako záchranný člun své potopené ekonomiky. V rámci RVHP bylo státům nařizováno "předávat výrobu" jiným státům. Na Slovensku se rozebrala zbrojovka a celá odvezla do Rumunska. Od toho okamžiku z Rumunska nevyšel ani šroubek. Po dlouhých letech se nějaká vojenská technika přece jenom objevila - nebezpečnější pro vlastní vojsko než pro nepřítele - až nakonec fabrika ( konečně ) zarostla travou a pásly se v ní ovce. Slováci si mezitím postavili novou zbrojovku. Nebo legendární vagony pražského metra, které jsme museli koupit ze SSSR ačkoliv jsme už měli vyrobené vlastní prototypy - daleko modernější. Spotřební zboží nuceně končilo v SSSR aniž by výrobci dostávali odpovídající protihodnotu. Proti tomuto postupu se členské státy začaly bránit svým právem veta ( strachu ze sovětských bolševiků navzory ), takže RVHP mělo období kdy "každý vetoval všechno". Aby se tomuto jevu zabránilo - zavedl se v 70. letech ještě druhý princip, kdy každý stát si mohl vybrat jestli se té - které "kolektivní akce" RVHP bude sám účastnit, nebo ne - aniž by akci musel vetovat i pro ostatní.
Navzdory tomu bylo samotné RVHP přebyrokratizované, plné zbytečných komisí, lhaní ( = falešného výkaznictví ). Navíc stálo na nepružných a pomalu se hroutících plánovaných ekonomikách. Tím se jeho úloha stávala stále formálnější a formálnější. Nakonec došlo k tomu, že mnohé komunistické státy místo "
mezinárodní spolupráce" se úplně izolovaly od ostatních komunistických států. Celníci na hranicích nehlídali pašování dovnitř, ale vývoz domácho zboží ven z daného státu. Poláci zabavovali polské pneumatiky. Češi svlíkali lidem boty "
Svit Gottwaldov" a z
NDR nešlo legálně vyvézt prakticky nic. Zmiňovaní Maďaři neměli vlastní automobilku, tak dováželi z NDR
Trabanty. Náhradní díly jim ale "
soudruzi z NDR" odmítli prodat tak je maďarský stát byl nucen polo-legálně dovážet reexportem přes Kubu, Nikaraguu a další státy jižní Ameriky kam se NDR pokoušelo vyvážet.
Nakonec nastala série krachů komunistických režimů, která odstartovala to, co označuju za "nejzajímavější období RVHP". V roce 1990 a začátkem roku 1991 totiž vznikl "kapitální rozštěp" činnosti RVHP, kdy členské státy otevíraly burzy, a privatizovaly státní podniky, ale RVHP sepisovalo těmto ( už neexistujícím ) podnikům plány na další pětiletku 1990 - 1995. Nakonec to byl náš tehdejší ministr financí Václav Klaus starší, který sepsal rezoluci jejímž přijetím na posledním zasedání 28. června 1991 v Budapešti RVHP konečně zaniklo.
Co je tedy cílem dnešní pohádky ? Nemohu se ubránit jednomu z mnoha svých dejá-vu, když srovnám RVHP a Evropskou unii :
- Stagnující ekonomika nejpomalejší na ZeměKouli - splněno
- Tisk nekrytých peněz a život na dluh - splněno
- Lhaní o ( své ) hospodářské situaci - splněno
- Podivné a nebezpečné finanční operace vlád a centrálních bank - splněno
- Rozštěp mezi (ne)výrobou zboží a hodnotou peněz - splněno díky Euru, jehož kurs je tentýž pro 19 výrazně rozdílných států.
- Technologické zaostávání vůči zámoří ( už i východnímu ) - splněno
- Vyhazování peněz na zbytečné a nenávratné projekty - splněno
- Iracionální činnosti vynucované politickým nátlakem větších států - splněno
- Chaos, nedůvěra, pocit nespravedlnosti mezi státy - splněno
Ale protože se máme ješté lépe než dříve - jsou tady věci, které se plánovačům z RVHP ani nesnily
- Dovoz ilegálních migrantů do Evropy
- Narušování osvědčených struktur společnosti jako je školství, rodina, mužské a ženské pohlaví atd.
- Vědomá a záměrná likvidace celých, doposud fungujících, vysoce ziskových, odvětví ( energetika, výroba automobilů )
- Nesmyslné regulace a zákazy ( žárovky, vysavače, dieselové motory, rum, pomazánkové máslo a mnoho daších )
- Likvidace občanských svobod - u RVHP zajišťovala Varšavská smlouva
- Rušení principu vzájemné domluvy a práva veta - zajišťuje Lisabonská smouva
Pokud by RVHP nestálo na základech komunistického plánovaného hospodářství, ale na základech dnešních ( rádoby ) tržních ekonomik - patrně by skočilo tam, kde skončilo původně. Drželo by se svých výlučně ekonomických bludů teorií, až by z něj byla 333. zbytečná a ignorovaná mezinárodní organizace.
Pokud by Evropská Unie stála na základech komunistického pětiletého plánování - mnozí soudruzi z Bruselu by byli nadšením bez sebe - jak detailně mohou "regulovat" veškerou realitu kolem sebe. Výsledkem by byl pád komunistického bloku do ekonomické katastrofy o 20 let dříve, možná s hladomorem a ( nedej Bože jadernou ) válkou.
1. ledna 2019 v 5:46 | Petr
I v letošním roce budeme žít ve světě rozděleném v poměru 99:1. Tedy 99% frustrovaných hlupáků a 1% vzdělanců, kteří "vědí jak v tom chodit". Bolestivě jsem si to uvědomil o Vánocích 2018, kdy kvůli dceři, která je příliš malinká, aby viděla "vánoční produkci" už 10x jsem nemohl dělat svou nejoblíběnější činnost - to jest televizi zcela ignorovat, případně nahradit nějakým tím filmem ze starého DVD.
Netušíte o čem mluvím ? Je běžné, že během roku přijdu domů až k večeru a paní Kubáčová hásí - "
pustila jsem televizi, ale zase tam všechno psali ve Wordu" To jakože dialogy české televizní produkce jsou slaměné a nablblé ve stylu : "
Poručíku : V křoví je mrtvá ženská, asi ji někdo zabil ?!?". Nebo ještě lepší ze seriálu "
Modrý Kód" : "
Nepodařilo se nám ho nahodit ( = obnovit srdeční činnost )
tak jsme jej museli stabilizovat ( = spoutat, aby bez krevního oběhu nevylízal z hrobu nebo co ?? )" Dialogům psaným tímto způsobem se kdysi vysmíval
Ladislav Pecháček v "Básnícich" č. 3. : "
Něco si říct musej - má to 13 dílů", než sám upadl do stejné
machy - psaní kravin jen pro prachy ;-)
Nelze si nevšimnout ještě jiné věci. Prachy nesmrdí, takže umělci považující se za elitu se nestydí jeden den kárat své spoluobčany, kteří se živí poctivě, že jsou primitivní nevzdělanci a druhý den hrát v "současné filmové / televizni produkci", ze které je šoufl i tří-promilovým alkoholikům z Horní Dolní.
Otázka je čím je to vše způsobeno. Dovolil bych si uvést příklad notoricky známý. Karel Čapek psal cestopisy,
detektivky,
knihu o zahrádkaření, byl kaktusářem, vydal
nejúspěšnejší českou fotografickou publikaci všech dob,
psal o robotech, o
atomové zbrani a všechno to napsal tak, že nikomu jeho dílo nezvedalo vlasy hrůzou na hlavě, ani fotografům, ani chemikům, ani zahradníkům, ani stavitelům robotů, což můžu osobně potvrdit, protože to všechno jsem kdysi dělal i od Čapka četl.
Teď si představte opačný příklad : jak by vypadala kniha o zahrádkaření sepsaná "
tvůrčím kolektivem" třeba takového "
Anděla páně verze 2.0" ?? Tedy příčna se zdá jasná :
Čapkův otec byl venkovský doktor, který si musel vždy poradit sám, takže do syna tloukl a tloukl vzdělání, co se jenom vešlo. Až měl Čapek mladší - hlavu úplně plnou ( a prdel úplně rozsekanou ) teprve pak on sám z vnitřního přetlaku pocítil potřebu "
něco sdělit" a protože měl dostatek informací - i jeho "
sdělení" mělo hlavu a patu, ať bylo o čemkoliv.
Naopak dnešní "
tvůrčí týmy"
vysedávají na školách, které mají strach "
zatížit" holoubky informacemi, aby to v nich neutlačilo "
kreativitu". A navíc přestože vyjdou s hlavou prázdnou - mají neodvratnou touhu "
nějak bojovat" za své názory, které jsou neutříděné, zmatené, neprošly střetem s realitou, proto nejsou srozumitelné
lidem hlupákům vně jejich "
kreativní bubliny". Výsledek je pak jasný - čím dále je autor od nemoderních věcí jako je motyka nebo školní rákoska, tím sračkovitější pohádka z jeho pera.... I ty propagandistické pohádky 50. let totiž natáčeli umělci, kterým - jako gymnazistům za První republiky byly namláceny do hlavy celé dějiny lidstva + všechy latinské a řecké deklinace a dokonce i něco málo matematiky a chemie....
Zvykněme si, že prázdné sudy duní nejvíce. S nástupem "vzdělanostní společnosti", všeobecného lhaní a propagandy budou teprve dunět.
25. prosince 2018 v 5:46 | Petr
Každému Čechovi se zaryl pod kůži projev Tomáše Bati "
hospodářská krize je krizí mravní". Ekonomická krize nás teprve čeká (
je na spadnutí ), takže tuto kapitolu bych nechal na příště, ale pojďme probrat jestli současná technologická krize není náhodou též "
krizí mravní".
Ptáte se jaká technologická krize ? Bakalovi novináři mají přece
orgasmus z průmyslu verze 4.0 a kdykoliv pustíte ČT24,
Daniel Stach vám vždy vysvětlí, že jsme 5 minut před průlomem, který změní vše. Na druhou stranu Bill Gates už v 90. letech sliboval, že budete moci diktovat text do Wordu přirozenou řečí a - nic.... Ba spíše naopak - Německá vláda
píše ty nejtajnější dokumenty na psacím stroji. Problém diktování do Wordu je asi tento : Bill Gates měl na mysli, že budete diktovat a WORD bude ve vší spolehlivosti a ve vší důvěrnosti psát, co z vaší řeči vyrozumí. Jenomže čas oponou trhnul a dneska nejsme v době, kdy izolovaný software pracuje pro svého zákazníka. Dnes jsme v době "
cloudů", "
ekosystémů aplikací", "
vytěžování uživatelů" atd. Tedy Bill Gates měl na mysli, že diktujete, WORD bez chyby píše a nikomu dalšímu psané nesděluje. My jsme v situaci, že "
virtuální inteligentní asistentky" analyzují vaši řeč s chybami a obsah reportují
morálním skřetům jako je Zuckerberg,
psychotickým šéfům Googlu,
chamtivému CEO z firmy APPLE, nebo
Činským tajným službám (
o tom se jen tak dohadujeme zato už i v Česku ) , případně
Americkým tajným službám, jak 100% víme od Edwarda Snowdena. Navzdory tomu, že Microsoft za Gatese měl taky svérázné obchodní praktiky - takhle si to nepředstavoval ani on, takže pak se nedá divit tomu, když konspirační teoretici poukazují na to, že sám
Zuckerberg má webkameru zalepenou izolepou.
Takže technologická krize ( dle Kubáče ) je dnešní stav, kdy veškerý High-tech se dělí na tři převažující skupiny :
- Tvrdé technologie, které mají potencál změnit svět - což krom usnadnění života stovkám milionů chudáků též znamená - nějaké byznysové famílii na jachty vydělat - a jinou byznysovou famílii o jachty připravit. Proto tyto zůstávájí ( navěky ? ) ve stádiu rozpracovanosti, protože jachta je více neežli plebs.
- Polotechnologie zcela na hovno - tedy High-tech zbytečnosti, které nás vedou do zaostalosti. O této skupině je celý tento blog, takže vyjmenovávám jen stručně : ekologické technologie směřujících do středověku, ( dotované ) "startupy s teplou vodou" převážná většina internetového provozu, převážná většina virtuálního světa, který nemanipuluje s hmotou, computerizace buzerace, atd... Tyto jsou většinou 100% dokončené a často jsou "svatou trojicí = vlády + korporace + aktivisti" vnucovány veřejnosti proti jejich vůli a hlasu zdravého rozumu.
- Polotechnologie ne zcela na hovno ( ale vlastně taky ) : Je libo Smartphone, který reportuje vaše soukromí CIA, nebo smartphone reportující vaše soukromí třemi samoznaky označené čínské špionáži ? Nebo ještě lépe mobil který reportuje megakorporacím ve stylu Samsungu, Applu, Googlu a dalším, kteří se odváží toho, čeho by se jakákoliv vláda ( dokonce ani Číňani ) neodvážili, kvůli riziku průseru, až to na ně praskne.
Výsledkem je, že mnoho technologií by mělo poteniál zlepšit situaci civilizace, ale to by lídři technologického, politického a intelektuálního světa museli mít všeobecnou důvěru a morální kredit, který mívali někdy v techologickém dávnověku, ale dnes dávájí najevo, že jsou intrikání a pokřivení chamitvci tak okatě, že vládne nedůvěra i k produktům jejich fabrik.
Vezměme třeba mnou milovanou jadernou energetiku, která nepředvede ani pár procent svého potenciálu, protože se kolem ní točí divné existence. Od zelených aktivistů, přes lobbisty velkých firem typu "
prachy nesmrdí", až po
"muže v černém" z tajných vládních agentur nejmenovaných mocností. Výsledkem je, že
Babiš se nedovede rozhodnout kdo by měl dostavět Temelín a Dukovany.
Firma Westinghouse, v obrovských finančních problémech,
nebo Rusáci CIA navzdory ? Četl jsem článeček, že nejlacinější a nejspolehlivější elektrárny dnes stavějí Korejci a navíc my jsme ve stavu Česko - ( Jiho ) Korejského přástelství.
Kdyby Babiš dal kontrakt Korejcům to by teprve byl rachot - CIA + KGB ( nebo jak se to teď v Rusku jmenuje ) proti českým "
tajným službám", odkud volně unikají informace do Mladé Fronty Dnes.
Vezměme to ještě podrobněji. Facebooku šéfují psychopati, proto je lepší si s jejich "
sociální" sítí nic nezačínat. Byl by Zuckerberg stejně nebezpečný, kdyby dělal ajťáka někde v JZD ? Lze tušit, že "
velikost" firmy přináší "
moc" a ta vždy korumpuje. Stejné je to asi i s Pagem a Brinnem z Googlu a dokonce i Gates se odchodem z Microsoftu změnil z intrikána zpátky na neškodného techno-filantropa. Pak tady jsou "
velcí muži" kteří mají "
velké ideje", třeba Ellon Musk a jeho
doprava vzduchoprázdnými tunely nebo
transatlatnické raketové lety.
Marně přemýšlím, kde je chyba. Ač nerad musím zmínit, že Edison, Ford, ani Baťa nezaložili svá impéria jako způsob jak re-investovat "easy money" vydělané na Internetovém boomu. Baťa jezdil nakupovat kůže pro rodinnou ševcovskou dílnu s baťochem, vlakem už ve 13 letech. Henry Ford začínal ve 14 jako polo-gramotný hodinář, který zkoušel polo-sériovou výrobu kapesních hodinek, pak se stal zámečníkem a mechanikem u Edisona a teprve po létech "při zemi" začal experimentovat se spalovacími motory a sériovou výrobou automobilů.
Tedy asi máme problém s "kapitány průmyslu". Ti staří ve stylu Bati a Forda měli stále v podvědomí své více než skromné začátky a tudíž jejich "velké ideje" byly daleko více do reality. A navíc když už měli nějakou ideu "jak zlepšit svět" dovedli tuto ideu rozumně začlenit do svého byznysu. Navíc technologie tehdejší doby něměly ten světovládný paranoidní aspekt jako má dnes "World Wide Web". Doporučil bych dnešním kapitánům průmyslu aby zlepšovali svět lokálně v místě kde je zle a nepohrávali si s myšlenkou, že z každého "spaseného" křena uživatele jim musí přes firemní ( vládní ?! ) servery plynout prachy do kapsy, i kdyby to "křena" mělo stát život.
Taková myšlenka je ale stejně naivní jako žádat od politiků, prokurátorů, vojska , policie, soudů a dalších orgánů státu spravedlnost a bezpečnost. Jsme tedy v pradoxní situaci, kdy Word, který píše podle diktátu by byl jednoznačně pozitivní a převratná bomba před 20 lety, ale dnes stejná myšlenka budí reakci : "děkuji nechci, jestli mi to budete nutit, raději ustřihnu kablík od mikrofomu".... A stejně jako s Wordem je to se spoustou dalších věcí, o kterých se mnoho mluví, ale díky tušeným rizikům z chamtivosti jejich tvůrců o ně skutečný zájem není.
Nakonec tedy končíme u chronické Kubáčovské vize : Internet je plný růžových vizí o pokroku, který "
jen tak-tak vypuknout", ale svět mimo WWW je tak trochu přelidněný, tak trochu ( přírodovědně ) nevzdělaný, plný líných neschopů v teplákovce a chamtivců v obleku, na prahu bídy, nesvobody a zaostalosti, ale všichni se smějou jako JOJO, protože kamery vidí všude a
za reptání se strhávají body.
13. listopadu 2018 v 5:03 | Petr
Bývaly doby, kdy jsem si dělal legraci z neřešené a neřešitelné situace nezaměstaných a nezaměstnatelných sociálně vyloučených Rómů a jejich překvapivě vysokého společenského postavení v Česku. Jádro té legrace bylo toto : celá škála politiků typu Sobotka, Hamáček, Vondra, Fiala a řada daších totiž s Rómy sdílí stejný osud - Od maminčina prsu odpadli směrem k výživnému státnímu vemínku a ve vysokém věku odpadnou od státního vemínka do hrobu - nic více, nic méně. Uvažte sami, který politik má za sebou historii práce v soukromém sektoru, nebo podnikání bez kradení a dotací ? Kolik z nich jsou živeni státem od kolébky do hrobu jen jména funkcí na výplatní pásce se mění. Například poslední předseda ČSSD, který se v mládí živil vlastní prací pro Restaurace a Jídelny Praha, byl před mnoha lety Jiří Paroubek, a taky že se na první pohled lišil od jemných mravů "Soc-Dem šlechty".
OK tedy společný způsob obživy vyvolává vzájemné sympatie. Státem živení politici činí státem živené Rómy beztrestnou "elitou národa českého". Naopak - pracující lidi se státem vyživovanými politiky ani Rómy příliš nesympatizují, proto je heslo "Cigáni do práce" považováno za jeden z nějtěžích rasismů, fašismů a nacismů, kterého se může venkovský vidlák dopustit. Ale posuďte sami jiné shody - převážná většina vysoce postavených Euro-politiků - Merkelovou ( je ještě vůbec ? ) a Macrona v to počítaje jsou bezdětní celoživotní kariéristi.
Tedy společný osud spojuje. Tudíž je otázka ke komu má třeba takový Macron, blíže - k té menšině Francouzů, kteří ( momentálně ) nejsou na podpoře ani ve stávce a "
prostě makají", nebo k mezinárodní politické elitě létající za "
jednáním" z kontinentu na kontinent. Tím také vzniká otázka co je pro politiky
"pokrok v kariéře". Pokud mohou ještě lépe sloužit ( pracujícímu ) lidu ? Je zde přece jenom jistý rozdíl mezi elitami a elitami. Emanuel Macron honosně
slavil narozeniny na zámku Chambord a byl za to kritizován celou Francií. "
MBS" neboli
Mohammed Bin Salman - Saudský princ
žije v arabské verzi takového zámku a když jej novinář kritizuje - princ řekne : přineste mi jeho prsty. Tajné služby Saudské Arábie pak
zabijou nepohodlného novináře a tělo pohodí s uřezanými prsty neznámo kde. Nikdo za to Bin Salmana nekritizuje. Na rozdíl od Francie je v Saudské Arábii ticho jako v hrobě. Přitom u Macrona byl takový křik, přestože ani nešlo o vraždu, jenom o promrhané ( státní ) prachy za narozeniny.
Omlouvám se Macronovi, ale srovnání na ose
Bin Salman -
Ludvík XVI. -
Macron je prostě neodolatelné. Tedy uvažujeme dále : Porovnáme li situaci Macrona s Bin Salmanem : Kdo je pěšák a kdo je "
plukovník globálních politických elit" ? Ptám znovu - je pro
Macrona politika v demokracii - kariérním postupem, když "
slouží občanům více než dříve", nebo je "
služba veřejnosti" jenom kec, nutný k setrvání u moci a skutečným cílem je palác, ve kterém vás obyvatelstvo nemá odvahu vyrušovat ? Ergo - pokud chce Macron "
povýšit" - musí se stát stejně nedotknutelným jako "
MBS", proto musí ve Francii navodit poměry jaké vládnou v Saudské Arábii. Těžko vrtat ve Francii ropu, ale je překvapivě snadné dovézt tam mohamedány, kteří násilnostmi, nepořádkem a rychlým rozmnožováním zastraší a umlčí dosavadní "
lid", který stále ( chybně ) věří v "
Liberté, égalité, fraternité".
Totéž v Německu, kde "
tetkovitě" vypadající Merkelová se zdá že od roku 2015 není pánem/paní situace, ale je třeba dávat si pozor. Dějiny Německa posledních 200 let jsou dějinami rozporu mezi tím jak se věci namalují veřejnosti a jaké skutečně jsou. Viz
německé sjednocení 1871 nebo celá řada událostí 20 století -
požár Říského sněmu,
tajná mírová smlouva Hitler - Stalin,
rádio Gliwice atd. Ergo bezdětná svazačka Merkelová je nejdéle vládnoucí německá premiérka, což vyžaduje schopnost ultra-pletichaření, ať si o růžovém kostýmku s třemi knoflíky myslíme cokoliv.
ERGO pokud chodíte do práce a žijete za své - jste nepřáteli svých politiků, jejichž zahraniční přátelé jsou politici a obyvatelé Saudské Arábie, kde rodilí Saudové zastávají jen jednu ze tří rolí : Žena-děloha, příjemce sociálních dávek ( z ropných peněz) a státní úředník. Domácí přátelé našich politiků jsou místní příjemci sociálních dávek a naši vlastní státní úředníci, kteří ale mají tu nevýhodu, že nejsou mohamedání, proto ještě zcela nezahodili myšlení a svědomí a stále v nich zůstává stopa
Josefinského a
Tereziánského osvícenství ve stylu : "
Ďábel vždy vloží hřích do lenivých rukou tvých".
Jsme tedy v situaci kdy vůdci státu jsou téměř ve 100% případů zpovykaní hajzli, celoživotně živení státem, zatímco jejich obyvatelstvo ( na rozdíl od občanů Saudské Arábie ) stále obsahuje nepominutelnou menšinu lidí, kteří se umí uživit užitečnou prací vlastních rukou státu navzdory. Tím dochází k paradoxu, že "průměr občanů" je o něco lepší, samostatnější a shopnější než "průměr politiků", kteří jim mají ( z Boží vůle ?!? ) velet. Tento rozpor způsobuje napětí, které vede ke snaze politiků, na jejichž straně je moc, obyvatelstvo pracující vlastníma rukama zlikvidovat a vyměnit za jim blízké obyvatelstvo - nepracující - z dávek žijící.
Pracujete vlastníma rukama za pár pěněz pro malou firmu nebo místního soukromníka ? Buďte v klidu - váš osud je už zpečetěn. "
Nové obyvatelstvo" je naskladněno v zahraničních přístavech, připravěno na cestu do Evropy. Místnímu obyvatelstvu se vysvětlí, že COOL je cestovat za Euro-vzdělávacími programy, vystudovat "
negramotnou univerzitu", příliš nepracovat, "
užívat život", dělat kariéru v globální korporaci, nechat děti "
na potom" ( = na nikdy ) - a s úsměvem - vyhynout. Jestli se nám opravdu podaří vyhynout a "
nové obyvatelstvo" bude steně inteligentní a pracovité jak předvádí v Africe a Orientu - pak samozřejmě vznikne problém, kdo bude pracovat a pohánět ekonomiku. Ale tento problém je pro nás jen teoretický a to ze tří důvodů :
- Budeme v té době dávno vymřelí.
- I v rozvrácených společnostech si 1% elita žije jako prasata v žitě - viděli jste třeba palestinské nebo africké papaláše špatně oblečené, bez zlatých švýcarských hodinek ? Jak přitom vypadají státy, které mají ve své moci ?
- S rostoucím počtem nemakačenků, začne i u nás platit staré arabské přísloví : "Čím se živí beduíni v poušti ? Vzájemně se okrádají...."
Takže HRR na to. Naše větvička politických elit je kvůli zanedbatelné velikosti Česka ještě dále od saudského paláce nežli Merkelová a Macron, proto potřebují vaši pomoc : I skladník ve šroubárně se může cítit jako "
lepší člověk", pokud bude volit
velkoměstské profesory, kteří ani na vteřinu neslezli ze státní výplatnice a se svým voličstvem nesdílejí zcela nic.
30. října 2018 v 5:01 | Petr
Drak - je pohádkový živočich, který má jeden zadek, ale devět hlav, aby mohl žrát Zlatovlásku i prince Bajaju paralelně. Anti-drak, je člověk, který má jednu hlavu, ale devět zadků, aby jimi mohl sedět na devíti dobře placených židlích paralelně. Tolik tedy vtip hlučných důchodců ze šestého vagonu Pendolína cestou z Prahy, a protože senioři byli opravdu produktivní a měli politickou slinu - přidám ještě dva :
- Víte kdo je to polepšený hříšník ? Doktor Ivo Rittig. Komunistická justice jej zavřela za rozkradení prodejny ovoce-zelenina, zatímco současná ( státotvorná a lidskoprávní ) justice jej osvobodila tak, že je čistý jako lilium.
- Papež František se prochází s Donaldem Trumpem po zahradě Bílého domu. Vichr shodí Františkovi klobouk do jezírka. Bodyguardi losují, kdo vleze do ledové vody, ale Trump je zadrží. Suchou nohou kráčí po hladině, zvedne klobouk, jde po hladině zpátky a předá klobouk Papeži. Druhý den všechny americké ( i naše ? ) noviny píšou "Trump neumí plavat !!!"
Zasmál jsem se, ale návrat politického vtipu po 30 letech jeho neexistence znamená, že opět máme věci, které veřejnost štvou a přesto musí ohnout hřbet.
100. výročí našeho odtržení od Rakouska-Uherska není veřejností přijímáno s dobrou náladou. Za posledních 100 let jsme sice poskakovali občas nahoru a občas dolů, ale úpadek od roku 1918 dodnes je zjevný každému, snad krom profesionálních placených optimistů kteří se protlačili do čela společnosti.
Škoda že už nežijí pamětníci pádu Rakouska-Uherska, kteří byli v roce 1918 v dospělém věku a třeba pracovali jako úředníci veřejné správy. Tito lidé by mohli poskytnout cenné know how jak se První republika zbavila Rakouské byrokratické zátěže jak jsme se od Rakouského "kůň se zapřahá zpravidla hlavou ve směru jízdy" dostali k boomu průmyslu, obchodu, hodnotných veřejných staveb a dalších věcí, které jsme zažili v létech 1918 - 1938. Podobný boom jsme zažili v mnohem skromnějším provedení ještě jenou - v krátkém období od pádu bolševika po vstup do Evropské unie. Dnes je spolešnosti už po několikáté dokonale "normalizovaná", takže žalně koukáme na prvorepublikové paláce a mosty, které dnes neumíme opravit, bojíme se je zbořit a postavit znovu a nejsme schopni je ani udržovat.
Na druhé straně - první republika je opředená legendami, ale realita zase tak optimistická nebyla. Kandidáti na poslance podepisovali nedatovanou rezignaci do rukou předsedy poslaneckého klubu ještě před volbami, aby si po nich ve sněmovně příliš nevyskakovali. Masaryk si musel vymyslet ( neexistující ) "Československý národ" protože jinak bychom opět byli multinárodnostní guláš ve stylu Rakouska-Uherska, ze kterého jsme utíkali. Němci, Maďaři ( a nakonec i Slováci ) viděli "Československý národ" jako podvod a systematicky pracovali na jeho pádu. Takže přišel Mnichov a s ním otázka, trvající dodnes : "proč jsme se nebránili" ? Pokud bychom se bránili a měli 1/4 obyvatelstva zabitého jako Poláci, historie nás, válečné i poválečné Evropy by patrně vypadala úplně jinak.
Nepříliš probíranou pod-otázkou otázky "proč jsme se nebránili" je tato myšlenka : Proč jsme se měli v úmyslu bránit se výstavbou bunkrů obklíčených Němci hluboko v Sudetech ? Proč jsme neměli drtivou a mobilní tankovu armádu a neporazitelné letectvo ? Protože situace první Republiky se částečně podobala situaci dnešní ? To jest veškerou High-Tech výrobu ( kromě bot Baťa ) měli v rukou němečtí akcionáři původně rakouských a nyní "českých" koncernů. Protože akumulátory, elektronky, celé radiostanice, kuličková ložiska, motory a převodovky, kaučuk, hliník a mnoho dalšího se dováželo ze zahraničí ? Protože Ministerstvo obrany bylo de-facto řízeno Francouzi, včetně fenomenů jako je korupce při vojenských zakázkách, která byla běžná ve frankofonním světě, ale zcela nevídaná v bývalé provincii německy mluvícího Rakouska ?
Takže jsme se nebránili a dodnes se utěšujeme, že jsme vyráběli "
ne tak špatné tanky" a "
ne tak špatná letadla", z komponent dovážených přes Německé přístavy a železnice, které neměly šanci proti
PZ-III a
BF-109. Pak přišel komunismus - kapitola sama pro sebe, který od krvavého stalinismu, přes neúspěšný pokus o reformu zcela vyhnil až do podoby komické společnosti konce 80. let bojující s "
konexemi" a "
dodavatelsko-odběratelskými vztahy".
Pak se komunismus zhroutil a je otázka zdali je důležité jestli rukou studentů, nebo dohodou STB s KGB. Podstatné je, že "sametový režim" na jedné straně výrazně proklestil komunistickou byrokracii. Na druhé straně ji nahradíl zlodějským kapitalismem se stranickými kmotry, kteří mocí vyplývající z ( nakradeného ) majetku ovlivňují společnost dodnes. Pak jsme vstoupili do Evropské Unie a šrouby se začaly opět utahovat "ve jménu mezinárodní spolupráce a našeho vlastního dobra."
Dnes - čtenáři prominou - žijeme v režimu, který je odpornější než Jakešovský bolševismus. Představte si následující sled událostí : V Bill Clinton nařídí poskytovat v USA hypotéky typu "
NINJA" - což znamená "
No Income No Job No Assets" - neboli hypotéka pro člověka s "
žádným příjmem, žádnou prací a žádným majetkem". Tento systém v roce 2008 krachne a vznikne krize, která se obratem změní v paniku bohatých elit, která se obratem změní v porušování pravidel Evropské unie. Osoby později označované za "
xenofoby, fašisty, a ruskou propagandu" mluví o "
privatizaci zisku a socializaci ztrát". Slováci si půjčují u Mezinárodního měnového fondu aby dotovali Řecké důchody 2x vyšší než jejich vlastní. Svět je zaplaven nekrytými penězi, aby nepadly nezdravé a podvodné avšak příliš velkou mocí disponující bankovní instituce.
Je schválena Lisabonská smlouva, která zlikviduje svrchovanost evropských států. Oslabená Evropská unie je cílem miliónů migrantů, kteří měli být "
váleční uprchlíci".
Nepotvrzeno. Byly Euro-elity obětí omylu, nebo v tomto punktu lhaly ? Omluvil se někdo obyvatelstvu za omyl / lež ? Migranti měli být vesměs středo- a vysokoškoláci.
Nepotvrzeno. Omluvil se někdo za omyl / lež ? Měly to být celé rodiny. Prokázáno, že mezi nimi je
méně než 10% žen. Omluvil se někdo za omyl / lež ? Místo omluvy dostala otřesená důvěra občanů kampaň "
Hate Free", cenzuru Internetu, boj proti "
ruské propagandě" a "
Fake news". Co je Fake news ? "
Váleční uprchlíci" na Lesbosu, nebo pochybnosti tom zda ti lidé nejsou z 90% vychcánci, kteří hloupostí a leností rozvrátili vlastní státy a teď jdou rozvrátit i ty naše ? Ale nechme migranty - oficiální propaganda stejně tvrdí, že to "
není téma", neb v Česku
žádní nejsou.
Přestavte si následující věc - na vrcholu konjunktury jsou v česku stovky tisíc exekucí, tedy stovky tisíc lidí zcela vyřazených z ( legální ) ekonomické aktivity. Redaktoři na začátku "Televizních novin" velkohubě vytrubují o "nevídaném ekonomickém růstu" a o 3 minuty později o "neschopnosti mladých vydělat si na bydlení", kterýžto "problémeček" už tak sráží ubohou porodnost v Česku. Která z těch zpráv je "fake" a pokud žádná - kdo vysvětlí rozpor ? Zboží nenápadně drahne - Kaufland je "žluté peklo" plné nálepek "diskontní cena" což je jejich způsob jak důchodcům zamlžit, že se jedná o zdražení ( protože tito si to pletou se žlutou nálepkou "akční cena" ).
Kradení zatím pokračuje potichu dále. Lilium" Rittig už nemusí těžit zlato ve sklepení Pražského Magistrátu. Naopak do "vyhlášky" se prosadí, že "kvalitní" zdravotnická technika ( nebo cokoliv jiného ) za kterou se dostávají Euro-dotace je jedině od "firmy X". Však co, Brusel si vytiskne další Eura. "Těžba zlata" pak probíhá nákupem akcií "firmy X" nebo ještě lépe "distributora Y - exkluzivního dodvatele sofistikovaných technologií firmy X". Vše striktně legálně, podle paragrafů obchodního zákona.
Navzdory nepříznivé současnosti zůstávám optimistou. Zastánci zdravého rozumu označovaní oxymoronem "
pravicoví fašisti" vyhrávají většinu svobodných voleb po celém světě. Evropská unie má před sebou poslední pětiletku ( čekáme až Juncker promluví na
Červeném hrádku ). V období šoku ze zhroucení EU se snad budeme schopni zbavit nejkřiklavějších "
vymožeností", které nám bestie vnutila. Stovky tisíc oblekových vysavačů euro-dotací budou vrženy do reálné ekonomiky, kde není chlebíček tak snadný, ale práce kterou děláte je ostatním k užitku a nikoliv ke škodě. Jediná otázka mě trápí už nějaký čas - kde je dnešní ekvivalent "
Prognostického ústavu" kde by si pragmatičtější část dnešního establishmentu vychovávala
reformátory a uklizeče svinčíku, který po ní zbyde.
23. října 2018 v 5:45 | Petr
Na tomto blogu se některá témata usídlila jako štěnice. Třeba
Peterův prinicip, který říká
"každý je povyšován tak dlouho až se dostane na místo, které nezvládá". Nebo
Moravcův paradox, který říká že co je pro lidi jednoduché je pro počítače / roboty nepřekonatelný problém a naopak.
ERGO třeba obchodníci na burze jsou dnes z 99% počítačové programy, zatímco neexistuje na světě robot, který by důchodům "
ležákům" v LDN myl pokaděné zadky. K tomu jsem podle spisovatele
Františka Nepila, který na to přišel zavedl ještě "
Nepilův paradox" - tedy "
burzovní analytik", za kterého pracuje software - dostává těžké prachy, zatímco popeláři, uklízečky, kuchaři, ošetřovatelky, a další, za práci jejich rukou nemáme náhradu, jsou rádi když k minimální mzdě dostanou pád stovek příplatku.... nebo taky ne. S Moravcovým a Nepilovým paradoxem souvisí celá oblast "
high tech technologií". Noviny mají plno keců o "
Průmyslu verze 4.0", ve skutečnosti ale
high tech firmy krachují, částečně i kvůli
přepísknuté robotizaci ty ostatní neshánějí roboty a umělou inteligenci, nebo "
inženýry z Afriky", ale obyčejné
dělníky z Ukrajiny a Srbska.
Zdálo by se, že tím jsme zákeřnosti práce ve firmách probrali dostatečně, ale v poslední době jsem si všiml, že ve společnosti hraje důležitou úlohu ještě třetí fenomén a to je tzv. '
"Cargo-kult" zvaný též "
šílenství cargo". CARGO - v agličtině "
náklad". Celé "
náboženství nákladu" vzniklo asi takto : Když Američani bojovali proti Japoncům v Pacifiku, na kdejakém zapadlém atolu bylo vojenské letiště, kam létaly nákladní letouny, které vozily, potraviny, oblečení, boty, žvýkačky, barevné časopisy, alkohol a cigarety a spoustu daších věci, které z rukou vojáků prosákly i mezi domorodce. Pak válka skončila, letouny odletěly a domorodci, kteří ne-zcela pochopili vztah příčiny a následku si vyrobili z bambusu, kokosů a palmového listí letištní věže, sluchátka, vysílačky, radary. Pohybovali se po troskách letiště přesně jak to viděli u Američanů a mysleli si, že tím "
železné ptáky" s fajn zbožím ( cargem ) přílákají zpět.
Ptáte se jak toto souvisí s managementem ? Souvísí a hodně. Existují totiž dvě vnějškově stejné, avšak principiálně zcela odlišné metody práce manažerů :
Ortho-management - Orthos - ve starořečtině "správný'" je to, co vidlák rozumí slovem "vedení" = správa firmy tak, aby fungovala jak má. "V pondělí táta práci rozdělí.... v úterý dá nám čisté zástěry .... ve středu už to s rýčem dovedu ... ve čtvrtek ryju jako krtek ... " Jasné ?
Cargo-management : Čtenářové už tuší oč jde. Tedy součástí managementu jsou věci s ním neodělitelně spojené. Porady, zápisy, memoranda, směrnice. To vše tam je a navenek to vypadá jako opravdové řízení firmy, ale smysl - to jest "
vést firmu správně" - tam není. Jistě se ptáte k čemu takový management je a jestli takový vůbec existuje ? Přestavte si tedy celou státní správu. Existuje požadavek na nesmiřitelně spravedlivé a efektivní zákonodárství, soudy, policii, státní zastupitelství ? Nesmiřitelně efektivní řízení veřejných výdajů ? Nebo takový personál pro provoz - Euro-dotovaných "
projektů", které musí formálně pracovat alespoň 5 let než se z
předražené prázdné budovy udělají kanceláře. Nebo multi-národní megakorporace : Představte si, že máte 30 pater manažerů na centrále v USA a 20 pater manažerů na "
pobočce" v Německu, ale výrobu máte v Číně. Západní manažeři si myslí, že něčemu velí, ale je tomu skutečně tak ? Poslechne Číňan příkazy vymyšlené 24 letou slečnou - "
bakalářkou korporátní komunikace", zejména pokud uvážíme, že Číňani mají 4000 let tradice zakrývání reality i vlastních úmyslů a lhaní císařským úředníkům ?
Když Cargo-management škobrtne, což se po jisté době neodvratně stane - je z něj Thanato-management. Thanatos je starořecký bůh smrti. Tedy přivedeme Vaši firmu "zu grunde" jak říkají bratři Němci. Velký problém současnosti je, že nemůžete napsat inzerát "hledám vedoucího na hovno", proto se všichni tváří že hledají Ortho-managery ačkoliv podrobnou analýzou by se zjistilo, že jejich potřeba je jiná. Ba dokonce jsem viděl ve své praxi ( a vy jisté též ) jak tragické následky má opačný omyl. Když firma hledá skutečné Ortho-manažery, ale místo nich přijme Cargo-manažery, které včas nepozná a když na to přidou jsou z nich už Thanato-manažeři.
Protože se o tom nedá otevřeně mluvit navrhuju následující nenápadné značení. Pokud v inzerátu bude hedáme _vedoucího - bude to znamenat že je poptávka po Ortho-manažerovi a podtržítko zdůrazňuje, že je žádán člověk, který se střízlivě drží při zemi. Pokud bude napsáno hledáme #vedoucího s "hashem" znamená to že je poptáván Cargo-manager s profily na desítkách profesních sociálních sítí a s pracovním výkonem tamtéž. Pokud někdo bude poptávat +vedoucího - křížek naznačuje že se jedná o případ z nejsmutnějších a je žádán člověk, který například zničí konkurenční podnik koupený v rámci "nepřátelského převzetí" mezi pobočkami konkurenčních megakorporací.
Tyto užitečné prefixy se samozřejmě mohou používat obecně, třeba že poptáváte
_instalatéra, když opravdu tečou trubky, ale když potřebujete
lidi do špitální údržbářské čety budou vám stačit
#instalatéři a
#elektrikáři. Ba někdy budete dokonce poptávat
+elektrikáře, když chcete aby dráty konečně vyhořely a mohli jste požádat o Euro-prachy na rekonstrukci. Jenom pak je třeba doufat že k pořáru přijedou
_hasiči, nikoliv
+hasiči, což mě vede k další myšlence : Nezanedbatelnou výhodu je, že pokud dojde k průšvihu - vždy se můžete vymluvit, že jste v jedno-znakovém prefixu udělali překlep.
Takže doufám že tímto končí nejasnosti zda je žádána _láska nebo #láska, pokud zjišťujete ceny v nevěstinci, případně +láska, pokud hledáte partnera-pervitinistu. Zdali je poptávána _práce nebo #práce a jestli za ni bude #výplata nebo +výplata, protože _výplata už od pádu protektorátu neexistuje.
Jasné ?
9. října 2018 v 5:26 | Petr
Už
Siddhártha Gautama zvaný
Buddha prohlašoval : "
Struna příliš volná nehraje a struna příliš napjatá praskne.". V celé řadě případů je tedy rozumné držet se "
zlaté střední cesty", ale na druhou stranu každý v mládí slyšel "
kompromisy to sú krysy" a například v oblasti politiky "
flexibilní kompromisáři státotvornéhno typu" jsou vyloženě odporní a v dnešní době, kdy
škrtem pera lze zničit společnost, která vás zrodila - dokonce nebezpeční.
Otázkou je zdali existovaly společnosti a také jejich vůdci, kteří zároveň byli dosti rozumní ke "
zlaté střední cestě" a zároveň nebyli "
flexibilní gumy", které slíbí cokoliv. Napadá mě Masaryk, a před ním snad některá (!!!) šlechta v období "
Babičky Boženy Němcové" až někam do minulosti k reformám Marie Terezie. Pak tady byla období vyloženě extrémistická a netolerantní : běsnění Husitských válek nebo doba "
obnoveného zřízení zemského" za Třicetileté války.
Pozoruhodná je otázka jak dochází k přechodu od doby "kompromisní" k době "nekompromisní". Malá menšina "nekompromisních jedinců" tlačí a tlačí na kompromisní většinu, která díky tomu "posouvá zlatou střední cestu" stále více ke kraji - až "není kde ustoupit". Když to takto čtete jistě nelze nemyslet na spoustu fenoménů dnešní doby : "práva" menšin, "ochrana" životního prostředí, exhalace automobilů, energetika, průmysl, "Směrnice Evropské unie" a spoustu dalších věcí, které ač vytrubovány jako "kompromis" ve skutečnosti tlačí společnost ke hraně útesu. A kdybychom náhodu neměli dost vlastních "bojovníků proti zlaté střední cestě" - máme tady miliardu mohamedánů s trestem smrti i za "zakolísání ve víře".
Neméně pozoruhodný je přechod od "
doby nekompromisní" zpátky k
době kompromisní. Ojediněle se stává, že nekompromisní menšina se stane většinou a jí prosazovaná věc normou. Občas k tomu dojde u věcí nekontroverzních avšak veřejnosti málo známých, třeba u (užitečných) technologických zlepšení. Nikdo nesvítil petrolejkou "
ze zásady", pokud si mohl opatřit elektrické světlo..... Téměř nikdy se takový posun nepodaří u kontroverzních a politických záležitostí, jak by si přáli aktivisti. Tam je běžný jiný průběh věcí :
Příklad : Francouzská šlechta 18. století. dává okázale najevo svůj majetek.
Marie Antoinetta nikoliv ze zlého úmyslu, ale z totální dezorientace v realitě radí hladové chudině : "
když nemají chleba, ať jedí koláče", až struna praskne a do začátku Napoleonských válek vyhubí gilotina ( = několik vln nesmiřitelných revolucionářů ) prakticky veškerou šlechtu i většinu tehdejší francouzské iteligence a střední třídy. Pak nastoupí Napoleon Bonaparte, který je úlevou proti revolučnímu běsnění, ale ani on není přítel kompromisu a po jeho definitivní porážce v roce 1815, to jest 26 let od
dobytí Bastilly, je celá Evropa natolik unavená ( a vyvražděná ), že se sejde na
Vídeňském kongresu, kde domluví "
kompromisní pravidla", která v jisté formě platí dodnes.
Totéž
Německo mezi válkami, totéž Rusko, kde "
únava ke kompromisu" dodnes nenastala. (
Od roku 1905 !!). Totéž africké státy, kde po pádu kolonialismu
vládne tuhý ( černý ) rasismus. Historie naznačuje, že kyvadlo vychýlené do jedné krajnosti nelze zastavit uprostřed. Proto bude zajímavý pohled na současnou realitu. S mírnou nadsázkou lze říci, že neo-marxističtí intelektuálové tlačí společnost do krajnosti už od 60. let a jsou překvapení silou protitlaku, který způsobili, protože dnes už téměř není kam ustoupit. Možná jednodušší, protože od naší reality vzdálenější, bude pohled na současnost v USA. Levice od Clintona po Obamu tlačila modernistickou "
agendu" tak dlouho až přišel Donald Trump, který sám není nijak bigotní ale je prvním pohybem kyvadla letícího opačným směrem. Aktivisti chtěli sňatky příslušníků třetího pohlaví a místo nich dostanou absolutní zákaz potratů. Chtěli "
vědecky" bojovat proti globálnímu oteplování a místo toho dostanou placatou Zemi nesenou 4 slony na hřbetě želvy, stvořenou v roce -4500, za 7dní, kde Adam v Ráji loví dinosaury.
Evropská realita je nám bližší a proto poněkud mlhavější. Nicméně i zde to vypadá, jako kdyby jedny nesmysly měly být nahrazeny jinými nesmysly než se kyvadlo, po několika kmitech, "
únavou" zastaví uprostřed. Tušíte o čem mluvím ? Italská vláda, která má na svém území milion migranů ze zanedbaných poměrů v Africe
je přesvědčena o škodlivosti očkování. Jelikož to jsou radikálové ve věcech užitečných musíme vzít v potaz, že jsou radikálové i ve věcech škodlivých. "
Velbloud táhne, ale smrdí" říkají bratři Arabové. Myslím, že i v Česku po celou dobu "
pravicové kontrarevoluce" vidíme tento fenomén. Podivuhodné a médii vysmívané názory od lidiček z bývalých "
Věcí Veřejných", přes Okamurovce po Zemana.
Máme tedy tedy zatratit Okamurovce i Zemana, protože až vykonají dobré, budou setrvačností konat zlé ? Máme místo nich volit "
státotvorné gumy", kteří ve smrádku vládních kanceláří škodí už desítky let ? Nebo ( marně ? ) hledat masarykovskou osobnost, krerá by věděla i v "
nekompromisní době", kde jsou hranice a kde je "
zlatý střed" ? Čistě osobně jsem trochu frustrovaný z představy, která se rýsuje přede mnou. Totiž, že současná "
nová šlechta"
mě okopává kvůli "primitivismu" a budoucí "
ještě novější šlechta" mě bude okopávat kvůli "
elitářství", protože podporuju a vidím nutnost porážky současného blbismu, ale nejsem nadšen z pravděpodobného nástupu nového blbismu - zrcadlově obráceného.
V každém případě nejlepším bojem proti houpajícímu se kvyadlu je být si vědom co je čí propaganda a mít povědomost o reálném světě. Takové informace se nejlépe získají studiem věcí stojících mimo politiku a v politice - názorů všech soupeřících stran a intenzivním přemýšlením co do sebe zapadá a co ne. Proto opakuji opět a neustále : STUDUJTE, PŘEMÝŠLEJTE, NIKOMU ( bezmyšlenkovitě ) NEVĚŘTE !!!