Filosofování
1. prosince 2015 v 5:14 | Petr
Česko bude mít po všechny časy památník korupce a to je "
tunelová stavba"
Blanka. Osobně dokonce doufám, že po smrti příslušného velikána naší politiky bude tento tunel přejmenován na "
Tunel Václava Klause" -
na čemž už jistí aktivisti pracují. Nicméně tunel je stavba podzemní, která dostatečně nezrcadlí monumentálnost korupce v oblastí českých veřejných zakázek.
To si pravděpodobně uvědomili zadavatelé architektonické soutěže na Národní knihovnu a proto vypsali soutěž a nechali zvítězit "
Blob" Architekta
Jana Kaplického, který měl - jako pomník zpupnosti dnešního režimu stát na Letenské plání v místě, kde do roku 1962 stál pomník - bolševické zpupnosti -
sousoší Stalina zvané též "
Fronta na maso"
Proč by "
Blob" měl být nadzemí částí "
památníku korupce" ? Vyhrál totiž architektonickou soutěž, přestože nesplňoval elementární technické zadání - jakože sklad historicky cenných knížek nemá být aní ve sklepě ani v nejvyšším patře pod střechou. O této části architektonické soutěže se vedou spory - jako že architekti s převahou estetického cítění prohlašovali, "
že to nevadí" - nicméně ti poražení na dalších místech se naštvali a
soud kupodivu mluvil jasnou řečí.
Je to zvláštní - jak veřejné stavby způsobují kontroverze. V diskusi nad "
Blobem" dokonce zazněl argumment - původně vymyšlený jako žert Janem Werichem - jak středověcí tradicionalisti odmítali
renesanci, protože pořád chtěli osvědčenou
gotiku. Tento příměr je zcela lichý - v minulosti bylo minimum sporů o vzhled architektury, jedním z historicky zaznamenaných je třeba spor o vzhled Národního divadla, ale i tam už můžeme vysledovat neblahé základy
syndromu "blobu".
Pokusím se vysvětlit příměrem - měli jsme ve Frýdku špitál tvořený velikou obloukovou budovou, Nejstarší část nemocnice z roku 1937 byla postavena v době, kdy ještě nebylo mnoho známo o vlastnotech betonu, a proto začala praskat, až se musela v roce 2010 na příkaz statika ze dne na den zbourat.
Po nějaké době se chirurgický pavilon začal stavět znova. Místo stavby v původním protáhlém stylu však vznikla "kostka" která naprosto nenavazuje na původní půdorys, proto je to betonový moloch - sice s heliportem a širokými chodbami, ale se spoustou nevyužitelných zákoutí a s pokojíčky nepatrné velikosti - kam - pokud chce sestra zavést pacienta - i s postelí - musí nejprve druhé dva pacienty i s postelemi vyvézt na chodbu. Aby to nebylo tak jednoduché - klimatizaci se podařilo zavést jen na operační sály ( tam to vyžadují normy ) a na chodby. Občané města ležící na pokojích - za 460 miliónů - ze svých daní - ostrouhali.....
OK takže ve Frýdku máme nepraktickou "kostku i s heliportem"
Ale kromě toho tu máme i "
vložku s křídélky" - oficiálně známou jako "
multifunční pódium" kam houslista leze ve fraku po štaflích, pak si nechá podat housle a pak shora pomáhá tahat basistovi kontrabas....
V Bruntále se otevírá
zcela příšerné autobusové nádraží, které po architektech musel přepočítat ještě soudní znalec, kterého si objednali poplašení občané. A představte si, že došel k tomu, že původní konstrukce byla natolik přetížená, že by patrně opravdu spadla.
A v Praze si zase stavební firmy prolobují a uplatí "
Maršmeloun" který bude pěkně růžovoučký mezi gotikou na dohled bývalého Stalinova památníku - jen na druhém břehu Vltavy....
Jistě je vám jasné, že toto není samo sebou - není možné aby každá veřejná a polovina soukromých staveb byly hnusy na pátou. Než se pustíme do hloubky konspiračních teoríí - pokusím se objasnit příčinu běžnými psychologickými mechanismy.
Kouzlo architektury od jeskyně po II. světovou válku bylo v tom, že funkce dominovala nad vzhledem. Hrad musel fungovat především jako hrad a pak až na něm byly nějaké krášlící serepetičky. Ergo - těžko se hádat o vzhled hradu, který funguje a vypadá jako hrad, že ? Totéž radnice, mlýn, stodola, kovárna, huť a vůbec jakoukoliv stavbu si vymyslíte. Za tísce let stavění však došlo k jistému problému - všechny budovy, které vypadají a ( dobře ) slouží jako knihovna už byly postaveny. Takže pokud postavíte další knihovnu, která vypadá jako knihovna, lidi třeba budou spokojení, ale "
odborná veřejnost" nad vámi ohrne nos,
Eva Jiřičná vám nepodá ruku, do učebnice architektury se nedostanete a možná ani do architektonického častopisu - průser. Ergo musíte postavit "
blob".
Ergo čím více vypadá daná stavba v daném místě "jako pěst na oko" - tím pravděpodobněji vás budou nazývat přívlastky "avantgardní", "progresivní" nebo dokonce "kontroverzní". Větrné víry sice budou kolem vaší stavby honit odpadky a babina se psem bude mít strach tudy projít i ve dne - natož v noci, ale to se dá z fotky v architektonickém žurnálu PhotoShopem vymazat pryč.
Takže pracovitost, skromnost, nenápadnost a funkčnost se nenosí - naopak - zkorumpovaní lumpové politici rozhazují "z veřejných prostředků na veřejné stavby" - plnými hrstmi. "Architekti blobů" rádi vyhoví a "betonovací mafie" nepokrytě tleská a platí volební kampaně - kruh je uzavřen - úniku není.
Na samotný závěr proberme to Národní divadlo - kolem každého detailu budovy se strhla obrovská bitva - taky nebylo důležité, aby bylo kde hrát - dobré divadlo - ale aby bylo vidět, "čeho je národ schopen" - v jistém kyselém smyslu to architektům a investorům staveb takhle vydrželo až dodnes.
24. listopadu 2015 v 5:45 | Petr
František Nepil - spisovatel a rozhlasový moderátor měl za dob hlubokého bolševika pořad zvaný "
Dobré a ještě lepší jitro". Každé ráno uváděl v rádiu minifejeton o životě a charakteristickým konejšivý hlasem nakonec všem popřál "
Dobré a ještě lepší jistro".
Netvrdím ani náhodou, že jsem slyšel všechny tyto fejetony ( na první z nich jsem něměl ani věk ), ale rozhodně jeden z nich nemůžu vyhnat z hlavy dodnes. Tedy cituju nepřesně ale obsahově správně:
Míli posluchači - máme různé lidi, kteří dělají různé věci a podle toho dostávají různé platy. Takže si představte třeba prvoligového fotbalistu. Kdo potřebuje prvoligového fotbalistu ? Nikdo nepotřebuje prvoligového fotbalistu, a proto má fotbalista nejvyšší plat. Představte si třeba kardiochirurga. Kdo potřebuje Kardiochirurga ? Kardiochirurga už nějkteří lidé potřebují, a proto má kardiochirurg mnohem nižší plat než fotbalista. A teď si představte popeláře. Kdo potřebuje popeláře ? Všichni potřebují popeláře, a proto má popelář úplně nejnižší plat. Takže vám přeji dobré a ještě lepší jitro....
Je udivující, že něco takového prošlo komunistickou cenzurou, nicméně prošlo a zasilo to do mé hlavy červíka, který tam vrtá dodnes. Ba dokonce čím jsem starší, tím častěji na adresu práce ve zdravotnictví slyším věty typu: "Jak proboha můžete za tak důležitou práci žádat ještě výplatu ?!?!". A k tomu často ještě douška "To přece není povování ale poslání !?!?!" - vše špatně a jedna z příčin zdravotnického marasmu je právě v tomto.
Nicméně ne všechna povolání jsou stejně důležitá. Stávku řidičů autobusů byste poznali i pokud "
bávem" jezdíte i na hajzlík. Naopak pokud by stávkovali "
akreditační auditoři firmy ČIA" asi by to poznal málokdo, a pokud ano, tak výraznou úlevou a úsporou 100 - 300 tisíc ročně na každou špitální laboratoř, což nesvědčí o přílišném významu těchto
buzerujících úředníků.
Do nedávna jsem se nad tímto fenoménem pozastavoval, aniž bych měl čas hlouběji ze zamyslet nad jeho příčinami, což za mě udělali jiní. V diskusích pod několika mými články se objevil odkaz na článek pro "
zdatné angličtináře" zvaný
Bullshit Jobs. Sice mám takový "
Zemanovsko-Peroutkovský" pocit, že jsem něco podobného četl
z pera Michala Kašpárka z
Finmagu, který se stavěl spíše proti, ale "
nemohu to najít" (
huráá tak přece - ZDE je přesný překlad ) , přesto cítím jako svou povinnost jednak na článek upozornit, a jednak pro ( anglickým ) jazykem nevládnoucím stručně tlumočit vo-co-go.
Britský antropolog David Graeber tvrdí, že k udržení chodu společnosti dnes stačí pracovní doba 15 hodin týdně. Takto málo práce by však lidem nechalo spoustu častu a společnost by mohla skončit ve zmatcích podobhých komunisticko-maoistickému "květinovému hnutí", které otřásalo západními univerzitami v 60 letech. Proto je potřeba všechny "řádně zaměstnat" - tedy lidi, kteří mají užitečnou práci je nutné nechat dělat jejich práci, aby si však příliš nevyskakovali, je třeba společenské hodnocení důležitosti jejich práce, alespoň srazit malým platem.
Pak máme velikou skupinu lidí, pro které ( užitečná ) práce není. Ty méně inteligentní ( a tudíž méně nebezpečné ) je možné nechat hnít doma na sociálních dávkách. Ty inteligentnější a nebezpečnější je však nutné zaměstnat za každou cenu. Ba dokonce jelikož tito "pseudopracující" jsou inteligentní, nemohou v sobě utlouct pocit zbytečnosti vlastní práce, proto je třeba je podplatit vysokým platem, aby se vydrželi tvářit, že "zpráva z jednání dozorčí rady" nějaké přikrádající korporace žijící z dotací EU je střed celé galaxie.
Poslední odstavec Graeberova článku bych si dovolil přeložit téměř doslova:
Pokud by někdo chtěl vymyslet systém udržující moc světového finančního kapitálu - těžko si představit lepší systém. Opravdu produktivní pracující jsou neustále ponižování a zenužíváni. Zbytek lidí je rozdělen mezi nezaměstanou menšinu, a většinu, která je ve skutečnosti placena za to, že nedělá nic - na pozicích, ve kterých se identifikují s vládnoucí třídou ve společnosti - a jejími "finančními avatary" - ale zároveň se v nich pěstuje nenávist k lidem, jejichž práce má jasnou a nepopiratelnou společenskou hodnotu. Je zjevné, že tento systém nebyl vědomě vytvořen, ale vznikl sám během století "pokusů a omylů". Přesto je jediným vysvětlením, proč navzdory pokroku v technologii nepracujeme jenom 3-4 hodiny denně.
Osobně bych dodal "
robotickou poznámku" : Lehce nabyl, lehce pozbyl - díky "
Moravcovu paradoxu" jsou
Bullshit jobs extrémně snadno automatizovatelné. Můžeme se tedy dočkat zvrhlého systému byrokracie, kdy jedny počítače zaplavují jiné počítače neúčelným výkaznictvím a "
analýzami" ? Možná. Na druhé straně si myslím, že tím bychom překročili určitou hranici, kterou i ti nejzaslepepenější
hovnopracovníci v sobě mají. Tudíž celá koncepce "
bullshit jobs" bude mít paradoxní vedlejší a nežádoucí - efekt v podobě umělé - společenskou poptávkou vynucené - stagnace vývoje počítačového softwaru a umělé inteligence. Současná epidemie "
facebooků", "
minecraftů" a "
angry birds" je možná něco jako předehra takové stagnace.
V každém případě -
KAŽDÝ nechť si
POVINNĚ přečte
český překlad zmíněného článku, ale jinak PŠSST - nikomu ani slovo - co kdyby se "
analytici", "
poradci" nebo "
auditoři" přece jenom naštvali a zkusili nás přesvědčit o smylu svého bytí stávkou. Jako se k tomu chystají
řidiči autobusů.
17. listopadu 2015 v 5:57 | Petr
Nejsou to ani dva měsíce, co jsem jako zástupce "
výboru ČSKB" byl na sjezdu naší Biochemické společnosti. Musím přiznat, že nejzajímavější okamžiky byly dva - ten druhý - byla přednáška Dr. Wahlstedta z firmy
Labquality o organizaci laboratoří a celého zdravotnictví v jeho rodném Finsku, která jakoby vypadla z oka komunistickému zdravotnictví dle "
Zákona o zdraví lidu" z roku 1966. Finové totiž nevědí, že takto je to špatně, protože to vymysleli komunisti ! Nebo ve Finsku to nevymysleli komunisti ? Ale třeba se Finové chytí za nos a provedou "
zdravou soudružskou sebekritiku", aby se mohli inspirovat našim spoučasným zdravotnickým systémem - laskavým, spravedlivým a dokonale organizovaným, aby ani koruna neskončila v rukou zlodějů - žejo ?
Ten první a největší zážitek byl - veřejnosti nepřístupný - slavnostní oběd se zahraničními přednášejícími. Všichni kladli stejné otázky : "
Máte dostatek chemiků ?" "
Máte dostatek laborantů ?" "
Máte dostatek doktorů ?" a odpověď byla unisono - napříč celou Evropou - "
NE". Tak jsme Prof. Neumaierovi -
šéfovi Německé biochemické společnosti - říkali - "
Mysleli jsme si, že nedostatek pracovníků je věc chaosu v našem vzdělávacím systému ?" A on na to s německou solidností : "
V tom to asi nebude, protože v Německu je vzdělávání zaběhlé a ustálené už 30 let a přesto nám v posledních letech chybí specialisti, dokonce i do velkých oborů jako je neurologie a chirurgie !"
Tak jsem se zasnil a prohlásil "Nedostatek pracovníků - jsme už jednou zažili - byl to příznak rozkladu komunistického systému". A hned jsem to přiblížil - v česku notoricky známým vtipem : Bilak si stěžuje Mao-Ce-Tungovi : "Chýbajů nám robotníci !" A Mao říká : "Pošlu vám dělníky. Kolik chcete ? 30 miliónů, 40 miliónů, 50 miliónů ???"
Na to se zahraniční hosté rozesmáli, ale pak jim úsměv zamrzl a zmíněný Dr. Wahlstedt se nervózně zeptal : "Ale cítíte rozdíl mezi demokracií a komunistickým režimem ?"
Takže dnes, v den nekulatého výročí převratu je otázkou k zamyšlení - v čem přesně je rozdíl ? Nebudu napodobovat stařecké členstvo KSČM, abych radikálně tvrdil : "Je to stejné, ba ještě horší !!!"
Možná by nebylo špatné vzpomenout Marxistický vývoj po spirále, která se stále vrací do stejného bodu, jenom na jiné úrovni. Takže už nemusíme uzavírat nevýhodné obchody s Kubou a hostit tu Arafatovy Palestince, neb nám to cestou RVHP nařizuje Brežněv, ale museli jsme zrušit žárovky, zavřít cukrovary a za chvíli budeme budovat Islámská ghetta, neb nám to cestou Evropské unie nařizuje Angela Merkelová ?
Možná by nebylo špatné vrátit se k Marxovu předchůdci -
Georgu Wihlelmu Fridrichu Hegelovi a jeho "
dialektickým triádám". Tedy ne vývoj po spirále, ale výchozí situace -
TEZE - se prudce změní ve svůj protiklad -
ANTITEZI - která se po jisté době opět změní ve svůj protiklad -
SYNTEZI, která ale není identická s TEZÍ a obsahuje prvky obou předchozích. Jasné ?
Měli jsme první republiku, liberální kapitalismus, demokracii a svobodu. Pak přišly sezóny 1938 - 1989 a najednou jsme měli plánované hospodářství, a totalitu. Pak přišel další převrat a co máme dnes ? SYNTEZI, která zahrnuje prvky všech dosavadních režimů ? Tedy ne-plánované hospodářství, ne-totalitu, ne-nesvobodu a ne-cenzuru ? A mimochodem jaký je rozdíl mezi ne-totalitou a svobodou, nebo ne-cenzurou a svobodou slova ?
Zbývá jednodušší otázka Dr. Wahlstedta : "Rozeznáte rozdíl mezi současným a komunistickým režimem ?" Z ní pak vyplývá podstatně složitější otázka pro všechny : "Rozeznáte rozdíl mezi liberálním kapitalismem, svobodou, demokracií a současným režimem ?"
Poznámka při druhém čtení - ano jsem si vědom, že před 4 dny, šílení islamisti zabili 130 Francouzů - ale tím více je třeba bedlivě sledovat odkud jdeme a kam míříme. Francie před 30 lety taky byla idylická země téměř bez kriminality a se socialisty ve vládě....
3. listopadu 2015 v 5:02 | Petr
Hádejte které je nejdůležitější oddělení ve špitále ? Chirurgie ? ARO ? Moji čtenářové tuší že je to "Oddělení zdravotních pojišťoven" - kde se vezme výkaznictví - o tom, co se s pacienty skutečně udělalo a prožene se obrovským počítačovým "generátorem lží" aby se z toho vyrobila fikce, kterou "zkousne pojišťovna". Smrdí vám to podvodem ? To není správná představa - spíše si to představte jako střet principu "nepracovat zadarmo" který hájí špitál a prinicipu "udělat to musíte, ale účtovat to nesmíte" který tvrdě prosazují zdravotní pojišťovy.
I měli jsme ve špitále jedno takové oddělení, kde byly 3-4 šéfové - 30 leté inženýrky ekonomie na jehlovém podpatku - ty šéfovaly 2 bakalářkám - rychlostudovaným tetinám kolem 50 let ve flekatých kostýmech od Vietnamce, ale "generátor lží" uměla obsluhovat a s pojišťovnami se dorozuměla jenom jedna paní v modrém silonovém plášti - které zase šéfovaly ty 2 tetiny.
Bylo jasné, že pokud jste něco potřebovali a volali jste kterékoliv ze 6 šéfových - "nikdy to nedopadlo" - dokud vám nezavolala ta paní "úplně dole" a s tou jste se domluvili snadno a hned. Tudíž neodvratně, a bez zlého úmyslu, došlo jistým "sporům o autoritu", které způsobily, že všechny ty manažerky tu ubohou paní neustále "řídily" a "úkolovaly" - až se tato naštvala a odešla za několikanásobek peněz k mému druhému zaměstnavateli, kde se s ní zdravím dodnes. A můj první zaměstnavatel ? Tomu zůstaly všechny ty "manažerky" které uměly "problém prezentovat" - nikoliv však problém řešit. Dost průser u špitálu, který vykazuje péči za 100 mega měsíčně a tuto sumu potřebuje opravdu obdržet - ne ?
Od té doby tomuto typu "
organizační struktury" soukromě říkám "
organizace typu pyramidy postavené na špičku". Připadá vám to absurdní ? Uvědomte si, že je moderní doba. Jsou některé tradiční firmy, kde snad poznáte kdo má význam pro provoz a kdo ne - například
u Světlíků ve Vítkovických železárnách se můžete každého zeptat, kdy naposledy držel ( služebně ) ocel v ruce - což vám může být orientačním vodítkem. Pak ale máme spoustu firem, kde "
řízení kvality" a "
nastavené procesy" zamlžily smysl i strukturu firmy do té míry, že je těžké určit, který WORDovský soubor na serveru je důležitý neb obsahuje třeba "
chorobopis" a který se tváří jako mnohem důležitější, ačkoliv obsahuje jen nějaké postradatelné "
dřistoprdy", sepsané mladou inženýrkou na jehlovém podpatku.
Stále nevěříte - tak poslední příklad - máme v Místku
na ulici 17. listopadu 2262 hypermarket Albert - krásný - plný plakátů a reklam vytištěných 4 barevným offsetem na křídovém papíře, které jistě nebyly laciné, navržené špičkovými pražskými, nebo možná dokonce holandskými reklamními kancelářemi, které jistě taky nebyly zadarmo - vše je "
hyper" a dokonale vymyšleno - až na drobný detail - nakupovat tam nelze - neb nejsou pokladní. Tedy zmámeni reklamou naložíte plný vozík a pak stojíte v nekonečné frontě před 2 slečnami u pokladny, které obě vypadají na nervové zhroucení - a za pár týdnů půjde jedna na nemocenskou a druhá otěhotní....
Dokonce jsem zažil jak nepříčetná baba - zákaznice - křičela na "lokálního manažera" a místo vysvětlení dostala "osobní dotazník" na místo pokladní se slovy "nestěžujte si a příjďte pomoct". ;-)))
Pozoruhodné - vědí to hypermanažeři hypermarketu ? A vůbec kolik je v "celém systému" prodavaček a kolik je "poradců" na management a markteting ? A pak nepříjemná otázka - kolik jsou náklady na platy jedněch a druhých. Vůbec bych se nedivil, kdyby toto byla pyramida postavená na špičku jak vyšitá.
Prostě postavte se na náměstí kdekoliv v česku a udělejte otáčku kolem dokola - sami uvídíte příkladů nespočítaně - od úřadů plných úřednic s jedinou otevřenou přepážkou - po špinavé ulice, nebo mnoho hodin pokaděné dědky ve zdravotnictví - protože ( na práci ) "nejsou lidi" a co je horší "na práci" nejsou ve firmách ani peníze ! Divné že ?
27. října 2015 v 5:34 | Petr
Současný model fungování Evropy je neudržitelný - Řecko je příjemcem "rozovojové pomoci" od roku 1981 a co se tam, krom korupce a státní byrokracie, za tu dobu, rozvinulo ? Takže pokud chceme bohatnout, je třeba více pracovat, pokud chceme bohatnout a neudřít se - je třeba pracovat stejně, nebo méně, ale v zaměstnání, které má větší "produktivitu práce". Ergo ekonomové bedlivě sledují produktivitu práce, která nám po celou dobu průmyslové revoluce setrvale rostla a vrcholu svého růstu - kolem 5% za rok dosáhla na konci II. světové války.
Pokud produktivita práce roste o 5% za rok - znamená to že každá další generace vyrobí a tudíž může spotřebovat 1.05
25 = 3.4x více "
jmění" alias "
hmotných statků" než generace předchozí. To je to "
aby se naše děti měly lépe", které naše generace slýchala od prarodičů - na adresu rodičů. To je také to, co bychom rádi říkali svým dětem, ale patrně nebudeme moci, protože
od 70. let 20. století produktivita práce v celém vyspělém západním světě setrvale klesá.
Jak je možné, že v "
kosmickém věku" nebo ve "
věku inovací" produktivita práce klesá ? Američtí ekonomové trochu hořce parafrázují
Deklaraci nezávislosti když tvrdí "
not all inventions are created equal". Evropští ekonomové zase přemýšlejí o "
Productivity paradox" - jakože dneska už je prokázáno, že prostý vynález automatické pračky, kterou frikulíni ani za vynález nepovažují, neb kdo by se zajímal o rezavou bednu co ji obsluhuje "
mama-hotel" - zvedl hrubý domácí produkt západních států více, než celá exploze výpočetní techniky "
Colossusem" počínaje a "
iPhonem 333" konče. Proč pračka vítezí nad computery ? Protože uvolnila celé generace žen k práci nad něčím hodnotnějším než jsou smradlavé fusekle a zároveň nespustila - na rozdíl od počítačů - žádný "
záchvat byrokracie".
OK Takže je zjevné, že "
snadné inovace" kdy plechová bedna na spoďáry a fusekle zvedne hrubý domácí produkt o 30% jsme už vyčerpali - takže
proponenti spučasného režimu, ať už je jakýkoliv teoretizují o "
nerůstové společnosti" a o tom, "
že to tak bude lepší". Tedy bude lepší, když každá další generace bude ráda, když nebude viditelně chudší než rodiče ? Levicový bůh
Thomas Piketty to ale
vysvětluje jasně i pro pravičáky - výnos kapitálu je 4-5% ročně už od dob benátských bank ve 12. stol. Pokud růst produktivity práce je pod touto ryskou - kapitalista ( relativně ) bohatne a prací se živící většina ( relativně ) chudne, nůžky "
příjmové nerovnosti" se otevírají a výjimečně není
chybou logiky prohlásit : "
nerůst" = pokles.
Takže jsme u "
technologického paradoxu" a záchvatů byrokracie - výpočetní technika má totiž nezanedbatelné čertovo kopýtko. Slibuje že člověka odbřemení od "
rutinních činnosti" ale nezmiňuje se, že jej zahrne "
rutinními činnostmi jiného druhu" - S nástupem výpočetní techniky se totiž velice rozmohlo "
vědecké", "
procesní" nebo dokonce "
maticové" řízení firem. Interfejsy mezi "
procesy", mnohočetné "
krátké porady", nebo dokonce videokonference,
PowerPoint a vůbec - tam kde v
MÚNZ Ostrava v 60. letech seděl jeden úředník s klotovými rukávy, inkoustovou tužkou a mechanickým kalkulátorem - tam dneska sedí desítky úředníků s nejnovějšími PC, terabajtovými disky a gigabitovým ethernetem, aby za cenu naprostého pracovního vyčerpání, zvládli totéž.... Že to není problém jenom veřejnoprávní sféry rozkošně ilustruje
tento článek na blogu "
Zápisky obchodního cestujícího" Cituji doslova :
Na začátku byla malá centrála s několika desítkami finančních kontrolorů. Jednotlivé země dostaly definici obchodního modelu, pravidla a procedury pro vedení místních poboček a zároveň podnikatelskou volnost ve spojení se zodpovědností za hospodářský výsledek. Po několika letech "harmonizace" na centrále pracovalo několik tisíc zaměstnanců. Sjednocená pravidla definovala nejmenší maličkosti a maticové řízení přineslo armádu úředníků nezodpovědných za nic, ale mluvících do všeho.
OK - takže lidská blbost opřená o excel přinesla byrokracii a ta přinesla to že manažeři megakorporací pracují jako šroubci neboť
40-80% jejich práce jsou nesmysly pouze udržující byrokracii v chodu - i přesto v každé firmě "
nakonec někdo dělat musí" - někdo prostě válcuje šrouby, pokud jste ve šroubárně. Bohužel tak jednoduché to není - pokud jako nižší manažer děláte 40% nesmyslů a sledujete jak vaši šéfové dělají ještě více až k těm 80% - pak převládne mentalita - vyplň si svůj Excel a na ostatní se vy***. Tedy dělání nesmyslů nejenom že bere čas na dělání smysluplné práce, ale dělání nesmyslů je vyloženě toxické, pro dvě věci - zásadní pro produktivitu práce.
Spontánní a užitečné inovace a
neformální spolupráci mezi kolegy. Protože inovace přinášejí riziko, které "
se nevejde do tabulek" a navíc spolupráce s kolegy je riziková - jednak na ní "
taky není kolonka" a navíc - co když jejím výsledkem budou -
vaše výsledky v
jejích excelových výkazech ?
Bohužel inovace i spolupráce se schopnými kolegy jsou pro růst produktivity naprosto nezbytné, protože "technologický průlom", který z vaší firmy udělá miliardovou korporaci, jen těžce dosáhete sám - mechanickým postupem dle "managementem schválených ISO směrnic", zejména v situaci, kdy mantrou manažerů ( i při sepisování směrnic ) je "nezabývat se technickými detaily výroby".
Zbytek vidíte všude kolem - práce byla tak dokonale zregulována, až utekla do Číny, kde místní předák "manažeruje" zdravým rozumem, píše rozsypaným čajem a pokud mu "exceloví manažeři" ze západní centrály firmy do věcí příliš kecají - lítostivě prohlásí "my anglicky neumět".... Naši lidi, vyhození z práce kvůli "racionalizaci" = "nerůstu", se propadají do závislostí na sociálních dávkách, chlastu a automatech. A spolupráce mezi kolegy ve firmách probíhá stylem : pošlete si žádost ve WORDU mailem - odpovíme do 30 dní....
Na závěr nezbývá než mé oblíbené "
co společnosti žádá, to společnost dostane" - chtějí-li dnešní "
rychlo-vysokoškoláci" snadnou práci s Excelem aniž by je někdo vyrušoval - pak se nelze divit, že nás převálcují fírmy a státy, kde lidi chtějí, a dělají, více. A pokud jste milovníci francouzského přízvuku v angličtině - nemohu nedoporučit dvě skvělé přednášky od Yvese Morieuxe a to
ZDE a
ZDE.
Poznámka při druhém čtení - snaha jistých jedinců - nejenom v česku - "
řídit stát jako firmu" - je pohledem na ubohou produkitivitu megakorporací ještě směšnější - osobně bych preferoval "
řídit stát jako staré Rakousko", protože spolu se Švejkem se sice můžeme smát zkostnatělé byrokracii, ale z hlediska hospodářství se tomu říkalo
belle epoque alias "
krásná doba" - vrchol liberálního kapitalismu - kdy i podivníni, živící se prodejem kradených psů, našli obživu, aniž by "
čerpáním" z fondů "
sociálního státu" a Evropské "
unie" - zvyšovali nesplatitelné dluhy, které nakonec vybuchnou jako finanční atomová bomba.
15. září 2015 v 6:00 | Petr
Šerif s indiánským náčelníkem sedí nad pohárkem whisky a šerif říká "Náčelníku, víte, že v Evropě mají problémy s těmi migranty ?" A Indián chvíli hledí do sklenky, pak na šerifa a pak říká : "Ach jo - taky jsme to před lety s těmi migranty podcenili !"
Tento vtip jsem slyšel od tak vysoce postavené osoby, že její jméno zde ani nemohu zveřejnit. Nicméně fakt že vysoce postavení lidi, kteří mají plnou prdel peněz, se vůbec zabývají současnou migrační vlnou - je to pro mě signálem, že tohle není "jako když EU zakázala žárovky" - pár profesionálních kverulantů, se z principiálních důvodů rozčilovalo, a 99% procentům lidí to - celkem rozumně - bylo fuk...
Tohle prostě není nikomu jen-tak fuk, nikdo není slepý, ani hluchý, takže na jedné straně tady máme strašlivé záběry zoufalců na vratkých lodích a na druhé straně tady máme ty zprávy z Dánska, kde už radnice
nedávají na náměstí vánoční stromečky neb to "
bratry mohamedány" nesmírně uráželo. Paní Kubáčová si dodnes píše s kolegyněmi z praxe v
Allgemeines Krankenhaus ve Vídni a víte co se tam děje už dva roky ? Nemají vánoční večírek ! Neb to muslimské zdravotní sestry považovaly za diskriminaci a kříčely tak intenzivně do médií o "
plývtávní veřejnými prostředky" až se -
katolický management špitálu - strachy posral a oficiální vánoční večírek zrušil. Nikdo není slepý, aby neviděl, že 5 minut chůze od turistického centra Marseille je "
černo" a zbloudilého turistu tam ještě snesou ( proto jsem stále živ a zdráv ), ale francouzského policajta už ne.
Pak je tady další pozoruhodná věc - migranti platí nezanedbatelné sumy za "cestu do Evropy" - kde ty peníze končí ? Není to jako s Německou energetikou - kde Němci stavbou plynových elektráren financují svou budoucí okupaci ? Pokud EU veleochothě příjímá migranty - jaký budoucí průser tím nepřímo financuje ?
No a pak je tady druhý pohled - jsou to lidi trpící, utíkající před válkou, z oblastí, kterou západ rozvrátil, mají "lidské právo" na azyl v ( zatím ) klidné Evropě. Budou "zásadním obohacením" Evropské (multi)kultury a zásadním omlazením stárnoucí Evropské populace ! A navíc my máme své zásady a svá "univerzálně platná ???" pravidla, podle kterých je třeba podělit ubožáka a dokonce "nastavit druhou tvář".
Mezi příslušníky hnutí "
migranty ano" a hnutí "
migranty ne" je nesmiřitelná - zatím mediální - válka. U nás jednu i druhou stranu rozčilila "
výzva vědců" a "
šibenice pro vlastizrádce" Němci zase mají své "
požáry cizineckých ubytoven". Ale jinak se tento spor zatím projevuje jenom tím, že jedni maminčini mazánci křičí přes facebook na jiné maminčiny mazánky. V této diskusi je oblíbený argument : "
chceš migranty - vem si syrskou rodinu domů". K této větě musím s uznáním dodat, že celá řada evropských politiků a politických aktivistů opravdu přislíbila že přijmou migranty do svého soukromého života. To samozřejmě nelze než uvítat a doufat, že se jedná o upřímnou nabídku a ne jenom prázdné gesto, které vyšumí, až se podaří silou zlomit odpor anti-migrační frakce.
Diskusi by bylo velice ku prospěchu, aby i druhá strana - "migranty ne" - učinila nějakou nabídku veřejnosti. Tak mě jenom tak skromně napadlo - ''necheš migranty - pomož armádě bránit hranice". Je to absurdní představa ? Jít k vojsku pro tu ideu, abych mohl mít vánoční stromek na náměstí ( nebo doma ) i v roce 2050 a neskončil jako indiáni z toho vtipu ?
Jinými slovy - otevírám debatu - co stojí za to vynaložit, pro zachování ( relativně ) svobodné společnosti, bez burek a práva šaríja ? Nic ? Jestli nic - pak je budoucnost jasná už dneska, žejo ?
Mimochodem
už jsem kdysi psal, že mám podezření, že naše divadelní armáda - až půjde více než jen o hru a dolarové zahraniční mise se hodí marod - a kupodivu
už je to tady.
25. srpna 2015 v 5:49 | Petr
Kromě mně je na Internetu ještě spoustu frajírků, kteří si myslí, že jim to myslí, a jeden z nich je nějaký borec z Českých Budějovic skrývající se pod přezdívkou Zbyhněv. Všem
doporučuji přečíst jeho blog - sám jsem tak učinil do posledního písmenka.
Tedy tento člověk se soustředí na kvalitu myšlení a dodržování přesného významu slov ve smyslu odporu proti současnému "
talking bullshit" - tak jenom pro zájemce - několik citátů jak jsem si je nepřesně zapamatoval :
Myslivec je opak slova myslet, protože lovecký pes je koprocesor, který zvyšuje celkovou inteligenci systému o 300%.
Kotroverzní podnikatel je dvojitý protiklad, protože takový člověk není, ani kontroverzní ( názor na něj je totiž jednotný ), ani podnikatel.
No a pak termín z nejlepších - "Kundostav" - což je ( stavební či jiná ) firma, která neumí dosáhnout profitu, bez vysávání výživného státního vemínka.
Tedy tento člověk přesně definoval
co je a co není podnikání a v tomto smyslu musíme Velko-Podnikatele - Velko-Privatizátora Andreje Babiše hodnotit opatrně, zejména s přihlédnutím k paralelám mezi firmou
Agrofert a firmou
Kundostav.
Výrok 1: Andrej Babiš je "kontroverzní podnikatel" ve smyslu Zbyhněvovy definice.
Výrok 2: Andrej Babiš chce zavést bič na živnostníky v podobě registračních pokladen.
Z výroku 2 vypývá, že Babíš živnostníky zrovna nemiluje a v kombinaci s výrokem 1 z toho mnozí usuzují, že - pokud zrovna nemilujete Babiše - musíte ctít živnostníky.
Je tomu ovšem opravdu tak ? Buď jsem extrémní smolař nebo extrémní paranoik, ale pokud si dáte do BINGU heslo
Podvody XXXXXXX - kde XXXXXX je název profese živnostníka, jejíž služby potřebujete - můžete si v zapráskaném hnízdě velikosti Frýdku být 100% jisti, že od příslušného živnostníka - zažijete veškeré podvodné jednání, popsané na Internetu a často ještě něco navíc.
Chcete slyšet stručný výčet, kdy se mě "
drobní podvodníci živnostníci" pokoušeli napálit ? Autobazary - vždy, Automechanici - vždy - kromě
Bono-Auto, Instalatéři - škoda mluvit, Stolaři - vždy, Realitní kanceláře - zcela pokaždé, Finanční a pojistní poradci - pokaždé.....
Možná bude lepší to vzít opačně - tedy byl jsem spokojen s
firmou, co lakuje parkety a vyšli mi vstříc na Katastrálním úřadě ( ale to je státní úřad ) - toť patrně vše - kdy moje anti-podvodnická obrana nemusela vystřelit.
Tedy poučení č. 1. to, že '"agent Bureš" nemiluje živnostníky - neznamená automaticky, že my k tomu máme důvod.
A potom širší poučení č. 2. - schopnost dělat byznys systémem WIN-WIN ( oba získávají ) je vlastností vyspělého, zejména anglosasského, západadu. "Na východ od západu" je to považováno za nedostatek "obchodního ducha". Na východ od západu totiž dominuje systém WIN-LOSE ( jeden získává, jeden tratí ). Velice často je snaha chytráka ( obchodníka, živnostníka ) vydělat na úkor "křena" natolik urputná a snaha "křena" se tomu ubránit je natolik paranoidní, že systém win-lose zdegeneruje do LOSE-LOSE ( oba tratí ) - což je cena, kterou "východ" platí za zdánlivou výhodnost "vychytralosti" typu WIN-LOSE a zároveň prémie, kterou západ automaticky dostává za zdánlivou nevýhodnost "poctivosti" systému WIN-WIN.
Ptáte se proč nerozebíráme podrobněji samotné meritum článku - to jest snahu Babiše zavést registrační pokladny ? To totiž je na samostatnou kapitolu - o jeho slibech zadržet "miliardy daňvých úniků" a taky o tom, jestli ten, kdo zloděje chytá - nemusí být přece jenom chytřejší a zejména poctivější než samotný zloděj.
18. srpna 2015 v 5:11 | Petr
"
Císař mafiánského kapitalismu"
Václav Klaus proslul mnohými ikonickými výroky - například "
neznám špinavé peníze" - který později popřel, ač jsme ho všichni slyšeli. Z jeho "
mentální dílny" bych si však dovolil citovat jiný výrok - daleko zajímavější. Když se totiž v roce 1993 zaváděla daň z přidané hodnoty - tehdy ve výši 5 a 23% - vyrojili se nejrůznější aktivisti a neziskovky, kteří zcela nepochopili princip DPH a žádali - tu slevu pro nemocné děti, tu slevu pro nemocné dospělé, tu slevu pro ty, anebo tamty, či onamty. Celou diskusi rázně a relativně logicky ukončil Klaus svým prohlášením že: "
nelze najít argument, proč komukoliv nevyměřit - sníženou sazbu daně" - z toho logicky vyplývá, že : "
Sníženou sazbu DPH dostanou všichni občané - a to ve výši mnou stanovených 5 a 23%." Hezké ne ?
Klausovu myšlenku lze rozšířit i na jiné oblasti - bolí vás po těžké práci záda nebo jste občas nemocní ? No jasně - jsme přece "
sociální stát" takže právě jste splnili podminku pro nějaké "
sociální úlevy". Vstáváte za ranního chladna do práce ? Nevstáváte ? Pracujete ? Nepracujete ? Jste ženatí ? Rozvedení ? Žijete na hromádce se ženou III. cenové skupiny ? Máte s ní děti ? Sex ? Nemáte ? Máte s jinou ? Vidíte -
každý najde ve svém životě desítky "
nároků na vstup do sociální sítě", ( kterou je míněno "
brát prachy od státu" ne klikat po facebooku ) .
Příkladem budiž Maďarsko : Maďarů je 10 miliónů. Z toho je 2 milióny dětí, 3,3 miliónu starobních důchodců a
1,2 miliónu "
invalidních důchodců" - tedy 65% obyvatelstva ani teoreticky "
nemůže pracovat". Spojeno s komplikovaným a neefektivním daňovým systémem, množstvím státních úředníků, kteří čím usilovněji pracují - tím větší ztráty generují a vysokým zdaněním práce, takže se vlastně ani "
nevyplatí pracovat" - divíte se, že Maďarsko má ekonomické problémy už od dob "
gulášového socialismu" v 80. letech ? Neboli z druhé strany : živí-li stát 65% populace - byl by tak velký rozdíl živit 100% ?
Jelikož jsme si rovni a neměli bychom "někteří být rovnější" - zdá se že je pomalu čas na sociální dávku, která by byla ekvivalentem Klausova "prémiového DPH sníženého všem". Tedy opět se vracím k idei "univerzální sociální dávky". Kterou už jsem zde zmiňoval mnohokrát. Pokud by český stát bez jakékoliv změny rozpustil své současné sociální výdaje přísně rovnoměrně - vyšlo by na osobu asi 3600 korun měsíčně. To však není ta idea, která mě už nějakou dobu drží - mně drží idea, že "univerzální dávka" by byla ve výši životního minima, nebo minimální mzdy - tedy kolem 9000 kč měsíčně. Tím by se "sociální stát" zcela vyrovnal se svou povinností zajistit občanům alespoň skromné živobytí a tudíž by mohl "žadatelům o všechno" klidně říci do očí "už jste dostali". Tím by samozřejmě mohl propustit obrovskou masu úřednictva, kteří předstírají, že "pečují o zaměstnanost a sociální systém".
Pak je samozřejmě otázka odkud by stát financoval takovou dávku - a
odpověď některých teoretiků je - z daní ze mzdy, které by byly nelidských 50% - to se mi příliš nelíbí, protože - proč drtivě zdaňovat jednou surovinu, které je neomezené množství, nezpůsobuje globální oteplování a ani jinak nikomu neškodí - totiž - práci. Navíc by tím zůstal celý zbytek současného komplikovaného až zvrhlého daňového systému netknutý. Daleko více by se mi líbilo administrativně co nejjednodušší "
danění použití hmoty" nikoliv danění jejího přetváření ve výrobek - tedy así bych Klausovo "
prémiové DPH" poněkud zvedl asi tak na 45% což je ještě pod současnou celkovou daňovou zátěží. Jediná "
univerzální daň" by vedla k dalšímu propouštění úřednictva z oblasti "
finanční správy" a tím k dalšímu úsporám, protože státní úředníci jsou "
zadarmo drazí".
Mimo toho, že by všichni pobírali univerzální dávku by se vnějškově nic nezměnilo, ale ve skutečnosti by se změnilo téměř vše - nikdo by vás nehonil do práce, ani z práce ani do důchodu, na mateřskou z mateřské nebo kamkoliv - protože tyto instituty by, z právního hlediska, vůbec neexistovaly. Na druhé straně by vám nikdo nebránil pracovat za peníze, nebo klidně zadarmo. "
švarcsystém" by ztratil smysl. Nikdo by nenasazoval živnostníkům "
psí hlavu parazitů" - protože jejich možnost manipulovat s vlastními odvody by se blížila nule. Patrně by se vyplatilo buď pracovat, nebo nepracovat a nebyl by důvod otravovat se Švejkovským "
zahoď mundůr a dělej chromajzla". Jelikož by bylo jasné, kdo co dostává od státu - dalo by se očekávat i lehké pročištění "
blbé nálady". Navíc by se opět objevil motivující - fianční rozdíl - mezi pracujícími a nepracujícími a to poněkud jinak než se projevuje dnes - kdy Tchýně, která dělala v Bílovci na náměstí prodavačku za minimální mzdu + 400 -
"aby se neřeklo" - se od pultu koukala, jak si vedle "
na sociálku" jezdí - "
sociálně slabí" - v limuzíně Audi - pro "
dávky v hmotné nouzi".
Samozřejmě by bylo nutné "univerzálnost dávky" i "univerzálnost daně" a jejich výši striktně dodržovat. Osobně by se mi líbil třeba ústavní zákon na toto téma, aby si s nimi populisti příliš nepohrávali.
K čemu by pravděpodobě došlo ? Myslím že by konečně - doopravdy a nikoliv "na hubě" - nastala sociální spravednost. Ta by měla výraznou progresivní složku, protože i místní oligarcha by taky dostal 9000 ale to by po příchodu "výnosu z nakradených privatizovaných miliard" na účtě ani nepoznal. Pak je samozřejmě otázka, co by se dělo dále - zavládlo by "všeobecné flákání", nebo by nastal "exodus flákačů do Afriky" neb tam lze za 9000 měsíčně žít, bez hnutí prstem - jako král ? V každém případě by jako nepotřebné zanikly mnohé státní instituce, ale to by stát nemusel nijak řešit, neboť bývalí zaměstnanci by také pobírali "univerzální dávku" a nikdo by jim nebránil dělat něco užitečného - ať už za peníze, nebo z čistého altruismu. Stát by přestal mít nutkání zaměstnávat další a další úřednictvo - ERGO optimista by mohl očekávat dokonce pokles intenzity státní buzerace, "aby se vykázala činnost".
Tolik optimistická vize - pak něco málo pesimismu - vazba jednotlivce na stát by dosáhla extrémní síly, což by mohlo vést k rozpadu společnosti na jednotlivé - tak - tak - přežívající a vzájemně nespolupracující jedince. Potom by se jistě rozšířili filutové, kteří by "
těžili debily" ve stylu dnešních institucí poskytujících "
nebankovní půjčky". Bylo by nutno vyřešit co s jedinci, kteří svoji dávku probendí ( marš na pastvu ?? ) a navíc první stát, který by tento systém zavedl by se vystavoval obrovskému riziku, že spekulanti by jej rozvrátili pomoci "
rozdílu systémů" ve stylu - lidi zaměstnáváme u vás neb jsou tam nulové daně ze mzdy, ale daně platíme v daňovém ráji typu Afgánistánu, neb tam jsou
nejnižší daně na celém světě.
V každém případě zůstávám spíše optimistou - aktivisti z neziskovek by se mohli pustit "výživného státního vemínka" protože by nebyla ostuda, ani riziko "pracovat pro dobrou věc zadarmo". Propuštění státní úředníci by mohli konečně uplatnit svoji kreativitu v pozitivním směru a povznést hospodářství státu. Soukromníkům by zbyla volná pracovní kapacita - kvůli úbytku státní buzerace. Nikdo by nehladověl, a přitom by paradoxně platilo komunistické "každému dle jeho práce".
Pro ortodoxní optimisty, kteří se dones domnívají že - "žijí v nejlepším možném světě" - a nechtějí připustit žádnou změnu - si dovolím doplnit malý "disclaimer" : Hleďtě do Řecka na neudržitelnost současného sociálního státu. "Univerzální dávka" je jedna cesta z "pasti sociálního státu" - jiná cesta je - "dávka ze samopalu", tanky na silnicích, hořící města, bomby, slzný plyn, oběšenci na stromech atd. - sami si vyberte, co by se vám líbilo více....
30. července 2015 v 5:10 | Petr
Pokud jste viděli jakýkoliv film o Jacku Rozparovači - nemohlo vás nenapadnout - proč lidé opouštěli idylický venkov s loukami a ovečkami a stěhovali se do blátivého pekla průmyslového Londýna ? Odpověď je jednoduchá - idylický venkov skýtal hlad, zatímco Londýn skýtal alespoň jakous takous obživu. Podobnou situaci vidíme dnes v asijských
sweatshopech, kde lidé pracují za
nepředstavitelných podmínek a přesto ( více - méně ) dobrovolně, protože život na venkově znamená nemoci a hlad.
Na nelidské pracovní podmínky v průmyslu reagovali zaměstnanci zakládáním "Dělnických spolků" alias odborů, které byly V Anglii opakovaně zakazovány zákony z let 1799 a 1824. Na kontinentě byly odbory oficiálně povoleny až po revolučním roce 1848. Celé 19. století však probíhaly procesy, které zlepšovaly podmínky dělnictva i bez nich - výroba se stávala složitější - zkušené dělníky tedy nebylo možno "měnit jako ponožky". Navíc továrnici zjistili že dělnictvo může být zdrojem zajímavých dodatečných zisků a možností jak reinvestovat zisky - a tak začali stavět dělnické čtvrti ( Smíchov, Žižkov ) otevírat dělnické školy, obchody, banky - extrémním a maximálně dotaženým příkladem tohoto principu budiž firma Baťa.
Během celého 19. století se průmysl měnil z hrubého hutnictví / primitivního strojírenství ke stále technologicky složitejším výrobám, které si vynutily i zlepšení pracovních podmínek. Příkladem budiž firma
Carl Zeiss, jejíž majitel
Ernst Abbe zjistil, že ke konci 12 hodinových směn unavené dělnictvo vyrábí zmetky a cena promrhaného optického skla zcela požere zisk z druhé poloviny směny, proto
dobrovolně zavedl - jako první na světě - současný režim 8 hodinových směn 5 dní v týdnu. Druhý člověk, který udělal totéž ve strojírenství, byl na začátku 20. století, Henry Ford ve své automobilce, spolu se zvýšením platů - získal možnost vybírat si ty nejlepší dělníky z celých USA a navíc jeho dělníci měli dostatek času i peněz, aby kupovali jeho auta - což v celkovém součtu znamenalo pro Forda zisk a pro město Detroit, kde byly jeho továrny, nebývalý rozkvět.
Ne vždy vše však šlo takto idylicky, a zejména v ( tehdy ) podnikatelsky svobodných Spojených Státech bylo běžné, že majitelé firem si pro potlačení případných stávek a demonstrací najímali zločince, takže každý "
odborový protest" končil přestřelkami a bitkami s množstvím mrtvých a zraněných. Takto to probíjalo až do 30. let 20. století, kdy se objevila "
nová generace" odborových předáků. Historicky nejznámějši je Detroitský šéf Svazu řidičů nákladních aut -
Jimmy Hoffa, který svoji první stávku zorganizoval už v 19 letech v roce 1932. Jimmy Hoffa v mládí chodil se slečnou, která se později stala manželkou detroitského mafiánského bosse Franka Coppoly - odtud získal Hoffa kontakty na mafii, kterou snadno přesvědčil že jeho odbory jsou mocnější ( a lépe platící ) než zaměstnavatelé a proto se mafie spojila s odborovými centrálami - do té míry, že někteří odboroví předáci např.
Anthony Provenzano - byli odboráři přes den a gangsteři v noci.
Od 30. let je proto situace v Americe pozoruhodná - odboroví bossové udržují křehkou rovnováhu mezi podnikateli, dělníky a organizovaným zločinem - mafiánské rodiny mají "
pronajaty" jednotlivé odborové centrály a místo násilného potlačování stávek, které se organizují jen minimálně máme celou řadu případů krvavých srážek mezi "
odborovými centrálami". Mechanismus celé veci fungoval většinou takto - pokud někteří odboráři navzdory "
zavedenému systému" vyhrožují stávkou - obráti se majitelé podniku na "
konkurenční rodinu", která "
zjedná pořádek" většinou formou vraždy vzpurných odborových předáků, což dělnictvo dostatečně "
přesvědčí k poslušnosti". Také Jimmy Hoffa nezůstával pozadu a "
úderné oddíly", které byly součástí jeho odborové centrály, byly v Detroitu pověstné ( svou brutalitou ). Odborářský penzijní fond dal k dispozici mafii, která peníze odborářů použila k financování sítě překupníků drog, což Hoffu nakonec stálo 8 let vězení. Dodnes se spekuluje zdali hlavního vyšetřovatele jeho kauzy - vrchního státního zástupce USA, později ministra spravedlnosti a později senátora
Roberta Kennedyho to nestálo život.
Po návratu z vězení se Jimmy Hoffa chtěl znovu vyšvihnout do čela své původní odborové centrály. Ze strachu, že by se mu to podařilo - na den přesně před 40 lety tj. 30. července 1975 - zmizel. Dodnes se neví, kde je jeho mrtvola a dodnes se ani neví, zdali jej v rámci konkurečního boje zabila mafie, nebo si jeho smrt objednaly americké tajné služby, "aby byl konečně pokoj".
A co Detroit ? Tlakem Hoffových i ostatních "
odborářů" se z něj veškerý automobilový průmysl odstěhoval, nebo zkrachoval a dnes je to "
město duchů" a kriminality, odkud 2/3 obyvatel utekly pryč. Je to největší město v USA, keré na sebe
muselo vyhlásit úpadek. Těžko pak najít argument proti názoru
Miltona Friedmana, že vláda a odbory jsou dvě hlavní příčiny bídy a nezaměstnanosti.
Jistě si myslíte, že tohle by se u nás nemohlo stát ! Samozřejmě, ale mám utratit ještě dalších 10 minut historií kolaborace "
Revolučního odborového hnutí" s komunistickým režimem ? Nebo historií kolaborace dnešních vrchních odborářů s dnešní vládou ? Místo toho si udělejte názor sami a zkuste žádat od Vašich odborářů podporu v případech běžných drobných nespravedlností, kterých se čeští zaměstnavatelé dopouštějí - chytračením s přesčasy můžete klidně začít. Sám jsem zvědav, jak dopadnete, neboť mé
zkušenosti s odbory nasvědčují, že boji o moc dávají přednost před zájmy členstva - jakoby portrét Jimmyho Hoffy stále visel v jejich kancelářích.
7. července 2015 v 5:47 | Petr
Shodou okolností to tak vyšlo, že minulé úterý, kdy jsem psal o obavách ze železnic, jsem
skutečně jel "Pendolínem do Prahy" - a protože situace se mění každou sekundou, jenom připomenu jaká byla tehdy "
politická situace" - tedy od pondělka bylo Řecko ve stavu krachu - zavřené banky a nekonečné fronty před bankomaty, ze kterých mohli Řekové vybrat jen 60 euro denně.
Protože jsem nechtěl tahat notebook - tak jsem si v Pendolínu vyžádal "
Hospodářské noviny" - což je ten list, který vlastní a tiskne
zloděj privatizátor mediální magnát -
Zdeněk Bakala - kterého my v regionu naprosto milujeme, za způsob jakým vede zdejší hornictví ke dnu dvojnásobnou rychlostí, než by byl "
přirozený úpadek".
OK takže nejstarší demokracie na světě se
finančně hroutí - co o tom píšou "
Hospodářské" noviny ? Na první stránce byl článek ve kterém nějací Euro-bafuňáři - něco jako
Valéry Giscard d°Estaing nejprve "
strašně bojovali za Řecko" a pak sami sebe strašně litovali "
Jak se v Řecku zklamali". Na druhé stránce byl větší článek o tom jak je současná řecká vláda arogantní a v Bruselu bydlí v moc drahém hotelu, a hned pod tím byl druhý článek, který mi tedy zvedl žluč - o tom jak
Čeští zloději privatizátoři - koupili v Řecku
největší sázkovou kancelář - a když jsou Řekové finančně na huntě - tak si to představte - "
ona jim teď nevynáší" !!!
VÁŽENÉ "HOSPODÁŘSKÉ NOVINY" - TO SI JAKO DĚLÁTE PRDEL ?!?!
Mysleme si o řeckém "
kreativním účetnictví" - cokoliv, ale taková je představa "
Bakalovin" o zprávách ze státu ve stavu finančního krachu ? Byl váš výtisk z 30.6.2015 jenom takový "
kripl-žurnál" určený pro nudící se cestující ve vlaku, nebo už je celé papírové vydání jenom "
odpad co se nevešel na internet" ? Nebo když váš vydavatel má za ženu tu
bývalou missku tak jste se změnili na bulvár ? Akorát místo poprsí Agáty Hanychové se věnujete životním peripetiím českých velko-zlodějů a velko-privatizátorů ?
Děda, který byl národností Němec a přitom komunista - právě proto šikanovaný bolševiky - přesto miloval Rudé Právo - protože to byla - za padesátník - obrovská plachta papíru a "
cosik do peca na zatopeni"... ale jinak informace v nich byly pořád úmorně stejné. Nerad to říkám, ale v rámci postupu "
neonormalizace" jsme se ve spirále dostali tam, kde už jsme byli ? Tedy vím, co které noviny píšou, aniž bych je kupoval ? Akorát toho "
papira do peca" je na nich minimum, takže opravdu není jediný důvod je kupovat - a proto se na internetu dočtete o žalných perspektivách "
soumraku žurnalistiky" ?
Jó Jó vážení soudruzi žurnalisti - v oblasti trhu - mezi
Bleskem a "
Chvilkou pro tebe" je už docela těsno, takže soumraku "
Hospodářských novin" se nelze ani divit. Neseďtě ve vaší
luxusní Karlínské retro-fabričce a nepište hovadiny na objednávku
gaunerů oligarchů a třeba se pak veřejnost smiluje a nenechá vás zmizet - jako zmizely národovecké listy předminulého století.
Mimochodem - po této zkušenosti, jsem na zpáteční cestě chtěl vychutnat klasické "
Burešoviny" a to buď ve "
verzi 1" nebo ve "
verzi 2" ale bohužel "
Pendolíno" z Františkových lázní nabralo takové zpoždění, že z Prahy raději vypravili "
náhradní soupravu" která žádné noviny nevezla.