Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Před drahnou dobou jsme došli až ke sňatku. Přestože si myslím, že mám proti čtenářům tohoto tutoriálu ještě pořád poněkud náskok je na čase pokračovat.

Tedy, ti z vás, kteří se již podle návodu úspěšně oženili právě kroutí hlavou - k čemu nám jsou další rady - přece máme ženu lapenou - máme "na ni" patřičné papíry - o systému fungování po svatbě jsme se domluvili tak jaká další rada ?

Hluboký omyl přátelé - jestli máte představu, že život po svatbě bude se podobat životu před svatbou, protože jste se domluvili, že "svatbou se přece nic nemění". Dovolil bych si jenom citovat staré přísloví: Muž doufá, že se po svatbě nezmění nic - žena doufá, že se po svatbě změní všechno. Kdo si myslíte, že má pravdu a kdo má motivaci a energii prudit a prudit dokud si neprosadí své ?

OK takže najednou zjistíte, že váš poslední robot leží zaprášený na polici, pravídelně vás navštěvuje tchýně a s vaší manželkou dělají "módní přehlídku kojeneckých outfitů", které se záhadně začaly u vás objevovat, neb byly v takové slevě, že "nešly nekoupit". Na vrcholu "módní přehlídky" si všimnete, že tchán kouká z okna a poklimbává - a najednou pochopíte svou úlohu ve společnosti - ne posunout robotiku o 30 let vpřed, ale nosit výplatu - co největší co nejčastěji - sexovat - a mlčet.

Aybste nepropadli úplné depresi - statistika říká že ženatí muži žijí minimálně o 5 let déle než staří mládenci - jestli jako dementní stařec nadeženete "zpoždění v robotech" které nyní získáváte každým dnem - nevím, ale občas se stanou věci nevídané. Viz foto nahoře - nejsem si jistý jestli kolegové robotici nebudou mít z toho šok.

Abych zabráníl šíření divokých spekulací - tak moje žena to není. Tak jako Kate Middleton má sestru Pipu a klidně si je můžete splést - moje žena má - sobě stejně podobnou - sestru Ivu. Takže vlezete do robotické pracovny a tam švagrová pájí jak Číňani ve Foxconnu.

Jinými slovy - jestli jse před svatbou, nebo těsně po ní - zahoďte veškeré představy a plány - nyní náte jiné odborníky, kteří za vás budou plánovat.

Zbývá otázka - má smysl vrhat se do manželství ? Zkusit manželství ? Určitě ano, protože z nedostatku zážitků z této etapy života - vznikají později existenciální krize "z lítosti z promarněných šancí". Kdybych se zeptal - má smysl zůstat panic ? Asi by odpověď byla jednoznačnější - tak to berte tak, že manželství je "pokračování sexu jinými prostředky" - zejnéna pokud jste jako já - "divní" - co se jen tak s někým neshodnou.

Bohužel mnoho čtu, a málo si poznamenávám odkazy, takže nemohu poskytnout link, ale nedávno mě postavil ze židle článek srovnávající energetickou spotřebu válečného Německa a dnešní České republiky.

Tedy Německo v době své největší expanze v roce 1942 s tankovými divizemi po celé Evropě a přilehlé části Ruska. s FockeWulfy a Messerschmidty křižujícími oblohu dovezlo 2 milióny tun ropy, a další 4 milióny tun syntetického benzínu vyrobilo z uhlí - což je 6 miliónů tun uhlovodíkových paliv za rok 1942 pro stát, který ovládá 2/3 Evropy.

No a naproti tomu Česká republika v součastnosti doveze každý rok 8 miliónů tun uhlovodíkových paliv !!!

Jak je to možné - v roce 1942 se zboží vozilo parními vlaky, kterými jezdili lidi taky, krom toho jezdili na kole a chodili pěšky. V zemědělství byl hlavním dodavatelem energie kůň, který se večer pásl a ráno oral. A ostatní věci, které dnes potřebují benzín - drobné rozvážky zboží - na kole, nebo ručním vozíkem, sekání trávy kosou, hrabání hráběmi, a zametání koštětem atd...

Dobře - zapomeňme na staré časy třetí říše a představme si, že celou energii uhlovodíkových paliv budeme muset nahradit něčím jiným. Takže nějaké ty počty - 8 miliónů tun ropy odpovídá přibližnbě energii 2,4*10¹⁷ Joule energie. To je zcela nepředstavitelné číslo, poněkud představitelnější je to při přepočtu na výkon virtuální elektrárny - což vychází na výkon 7,61 GigaWattů - nepřetřžitě 86400 sekund denně 365 dní v roce.

OK takže to znamená, že v podobě ropy dovezeme výkon 8 Temelínských bloků běžících nepřetržitě. Relálně, pokud bychom chtěli nahradit ropu elektřinou - je třeba zvážit, že neumíme elektřinu skladovat se 100% účinností a v celém systému by byly ještě další ztráty.

Nicméně jaderná energetika je mimořádně nepopulární - takže si představte že místo na ropu "jezdíme na slunce". Průměrné ozáření povrchu v Česku je asi 640W/m². Buďmě optimisti a předpokládejme že solární elektrárny mají účinnost na úrovni současné špičky tj. 14% - což je 89,6W/m². Což 89,9 kilometrů čtverečních (!!!) solárních elektráren, které bychom potřebovali abychom nahradili energii z ropy - za předpokladu, že náhrada - ropa / elektřina je možná se 100% účinností.

Doba kdy zelení aktivisti měli nějaký pozitivní program je dávno pryč - dnes už jenom křičí nechceme to - nechceme ono. Nicméně i tak by mě zajímalo co by na tyto výpočty říkal můj oblíbený zelený religionista. Plánují pro nás energetické hladovění a návrat do středověku, kde vrcholem energetiky byla chatrč - zemljanka, neboť metr pod zemí je v našich končinách stálá teplota 8 stupňů, na rozdíl od promrzlého kamenného hradu, kde ze strachu o majetek a život bydlela šlechta ?

A co opačná strana - elektrárenská, uhelná, biomasová a dalo by se říci i solární a větrná lobby - co ty pro nás plánují ? Taky energetické umírání jen s použítím jiných, jimi prošlapaných, "penězovodů" ?

Ve světle předchozích výpočtů se nedivte, že se mi vtírá hláška mého spolujezdce z první Srbské výpravy v roce 2007 - "jestli ten zapalovač nebude fungovat opečeme si klobásy ve světle baterky" - takhle nějak vypadá současná energetická politika státu ve světle skutečné energetické potřeby společnosti.

Vím, že jsem tvrdil, že do voleb nebudou žádné blogy, ale jestli chcete vůbec v budoucnosti nějaké blogy číst, tak snesete to, že je dneska středa - tedy den kdy nic nevychází. Protože jestli nepopíšu své dnešní zážitky - tak mě trefí mrtvice a budete mit po čtení ....

Tedy před mnoha a mnoha lety jakožto biochemik - člověk, který má velmi blízko k detailům lidského metabolismu a jakožto osoba, která trávila (z idealistických pohnutek) vždy několik víkendových nocí v měsíci ve špitále, který je 200 metrů vzdušnou čarou od Stodolní ulice v Ostravě - vypracoval jsem se časem na experta samouka v řešení medicínských problémů s feťáky. Předávkování, absťáky, psychotické reakce - to bylo moje a fakt jsem v tom uměl chodit.

Před půl rokem jsem se oženil, a přestřihli mi občanku. Kdykoliv jsem šel kolem úřadu, bylo tam lidí jako kobylek, proto jsem začal novou občanku zařizovat až teď na podzim. Při té příležitosti jsem byl řešen "přestupkovou komisí" protože občanka se má zařízovat do (dodnes nevím jestli 8 nebo 15 dnů), ale půl roku je moc.

Na Magistrátě v Místku řeší přestupky "kancelář číslo 252." - stejná, která řeší ukradené / ztracené občanky. V tom je patrně ten problém, protože na lavicí před touto kaceláří seděla následující fronta - cigán - feťák - starší muž - cigán - Kubáč - feťák - starší muž atd .....

Vždy vedle zažloutlého hepatitidou C prolezlého feťáka byl starší, solidní džentlmen - což jak jsem se dozvěděl je "asistent pro sociální začleňování" který jej drží za ruku, do které si předtím píchal, aby si už nepíchal, a zařídil si ztracené doklady. Takový je náš stát charakter a lidumil.

Minule mně dokonce jeden z těch džentlmenů i s "klientem" předběhli se slovy "my musíme stihnout ještě pracák......"

Protože minule, když jsem o občanku žádal - bylo to těsně před koncem pracovní doby. Tak jsem se tam dneska vydal jako první - a opravdu minule to neproběhlo hladce, takže i dneska po mně chtěli, abych "si to šel vyřídit" do dvěří č. 252 - tak jsem seděl zase ve frontě, která měla skoro stejné složení, jako minule - 2 cigání 1 feťák, 1 ( cigán AND feťák ), 1 džentlmen-asistent , a já....

Pak jsem občanku konečně dostal, rychle jel autem do práce, a protože bylo pozdě, nesehnal jsem už parkování před špitálem na hlavním parkovišti, ale stál jsem na parkovišťátku před Dětským oddělením.

Nyní se dostáváme k jádru věci - když jsem se vracel odpoledne, sedl jsem do auta a když jem odemykal zpátečku zaujal mě ruch v sousední otlučené stříbrné Oktávce. Seděli v ní 3 cigání, 2 vpředu 1 vzadu, pak spolujezdec stiskl tlačítko a z autorádia vyjelo CD. Pak vzali CD a nasypali na něj takovou polo- sypkou - polo mazlavou bělavou hrudku. Pak začali hrudku kreditkou hňahňat až z ní udělali na CD 3 dvojité čáry - asi jako dvojitou hvězdu od Mercedesu. Pak velmi velmi dlouho licitovali - jeden krystalek hmoty z čáry 1A do čáry 3B - jeden krystalek hmoty z čáry 2A do 1B atd .....

Pak jistě tušíte co se stalo - vytáhli jakousi rourku a postupně všech 6 čar vyšňupali. Pak CD otřeli o mikinu a strčili zpátky do autorádia. Byli tím natolik zaujatí, že si nikdo z nich nevšíml, že je z vedlejšího auta asi 10 minut naprosto v šoku pozoruju. Já - s mými zkušenostmi s feťáky (a cigány) jsem tuhle scénu doposud znal jenom z filmů od Tarantina.

Na druhé straně jaký jsme to liberální stát kyž před Dětským oddělením Městské nemocnice Ostrava si potřební Rómové mohou dát svou dávku, aby netrpěli z poklesu hladiny drogy.

Byl jsem natolik v šoku, že jsme prostě odjel, SPZ jsem si nezapamatoval a ani jsem neprovozoval svůj oblíbený sport - nahlásit hajzlíky policajtům - MEA MAXIMA CULPA - neudávejte mě prosím za napomáhání - prostě mě nohy nenesly a ruce nesloužily.

Takže ještě jenou - hluboce se omlouvám za přerušení předvolebního mlčení. A hlavně nezapomeňtě volit KSČ, protože jedině ta má zkušenosti s revolučním terorem, který i takové jedince umí "vyřešit" daleko rázněji než současný režim.....

Naštěstí jsem neměl věk na Husákovské, bolševické, prudo-volby, kdy KSČ vždy zvítězila na 99,7%, a pokud jste k nim nešli tak vás navštívila soudružka slepice se "Sboru pro občanské záležitosti" a pokud jse se před ní netvářili dosti pokorně, tak vás vyhodili z práce děcka ze škol atd ... Stejně tak - naštěstí - jsem dosáhl 18 let už při prvních opravdových demokratických volbách v roce 1990. Jestli chcete vědět koho jsem kdy volil a kterých voleb jsem se vůbec neúčastnil tak místo celého seznamu vám budou stačit dvě informace.

1. Nikdy jsem nevolil levici

2. Nikdy jsem nezvolil stranu, která nakonec vyhrála.

Nicméně nyní máme zcela zvláštní situaci, proto s plným vědomím toho, co to znamená doporučuji volit komunisty !!

Příklad 1. Německý stát vybavil krvavého vraha Lenina obrovským množstvím peněz a pak jej v zapečetěném vagonu vyslali v roce 1917 do Ruska s jediným úkolem - ukončit Ruské válečné aktivity proti Německu v I. světové válce, což Lenin udělal okamžitě jakmile uchopil moc. Když už moc držel zavedl postupně "revoluční teror" který vyvrcholil za jeho nástupce krvavého vraha Stalina neuvěřitelnými zvěrstvy - vyhubením inteligence, včetně velení armády, díky jeho systému "kolektivizace zemědělství" vypukl hladomor, při kterém běžně docházelo ke kanibalismu. Tím chtěl vyhubit málo spolupracující Ukrajince, kteří pak v roce 1941 vítali SS a Wermacht jako své osvoboditele. Dodnes se dochoval dopis Chruščova (původem Ukrajinec) Stalinovi, kde popisuje jak ukrajinský rolník porcuje nožem dítě a jeho manželka to komentuje slovy - "Mášeňku už jsme snědli a teď jíme i Váněčku". Proto taky Chruščov, když se dostal na Stalinovo místo - neváhal jeho činy veřejně odsoudit a jeho hrůzovládu označit jako "kult osobnosti".

Příklad 2. Krvavý vrah Mao Ce-tung se ujal vlády v roce 1949, ale až do roku 1958 Čínská republika svázaná konfucianismem a mandarínskými tradicemi relativně stagnovala (lépe řečeno ať Mao nařizoval co chtěl, vesničani si dělali své, jako předtím tisíc let za císaře). Proto v roce 1958 odstartoval "Kulturní revoluci" což byl čistokrevný výplod chorého mozku, inteligenci vysídloval na venkov, venkovany do měst, vrabci se měli vyhubit aby nezobali zrní pak se přemnožil hmyz, který sežral úrodu, výsledkem všech těchto akcí byl hladomor, který měl 50 miliónů obětí, což je více než měla II. světová válka na celé zeměkouli !!

Příklad 3. Krvavý vrah Pol Pot a Rudí Khmérové v Kambodži stihli za 5 let své vlády vyvraždit 1/3 vlastního národa to jest 3 miliony lidí. Zabili každého kdo nebyl negramotný, bosý venkovský zemědělec. Vyhubili všechny, o kterých zjistili, že umí číst a psát. Postříleli všechny lidi, kteří noslil brejle, neboť se báli, že je nosí kvůli čtení. Zabili veškeré obyvatelstvo měst. Protože Pol Pot byl opravdu úchylák a krvavý šílenec - mělo vraždění tento průběh: Každého "budoucího mrtvého" vyfotili z profilu a z anfasu a sepsali podrobně jeho životopis, aby měli informace o "vítězství své revoluce" pro budoucí generace - pak chudáka odvedli do pralesa, kde si sám vykopal hrob a pak byl ranou do týla zastřelen, aby do hrobu spadl vlastní vahou. Když tohle šílenství ukončila invaze Vietnamských komunistů - našli obrovské hromadné hroby a archivy milionů fotek lidí zabitých protože měli brejle, boty, nebo bydleli ve městě. Jejich řádění bylo natolik šílené, že i jejich kamarádíčci bolševici ze zbytku světa se od nich odvrátili. (I ti naši).

Co tedy z příkladů vyplývá ? Pokud chcete aby z dosavadní struktury společnosti nezůstal kámen na kameni musí se komunisti dostat k moci. Je otázka proč je u nás nutné aby z dosavadní společenské struktury nezůstal kámen na kameni ? Tato otázka je identická s otázkou proč potřebujeme přerušit předivo kmotrovkých vazeb a korupce, která zcela prorostla naši společnost ? Nemá smysl volit ČSSD nebo jinou umírněnou stranu. Uvědomte si, že Kmotři ODS, kmotři ČSSD spolu s "privatizačními velkopodnikateli" ( = zloději ) chodí na golf, jezdí na jachtu do Toskánska, zadávají sledovačky vojenské kontrašpionáži, podvádějí při vojenských zakázkách, atd.... Jsou to lidi, kteří jenom hrají divadlo že se "politicky neshodnou" ve skutečnosti se levice i pravice dokonale shodne a to zejména na výroku "peníze nesmrdí". Proto je naprosto nezbytné volit komunisty, přesto (nebo proto) že geny šílených krvavých řezníků neštítících ničeho v nich stále dřímají. Naše velepřejemnělá - politicky korektní - společnost, kde už se nesmí říkat ani "pouliční zlodějina" ale prý se místo toho má říkat "rozvolnění standardů mezilidského soužití" je totiž nutně potřebuje.

Proto je důležité aby naši komunisti pokud možno vyhráli ve volbách, aby měli 35% aby vláda bez nich byla zhola nemožná. Že to jsou jen neschopní dědci a báby - typu "hurá na slevu do Kauflandu" ? Nepleťte se - Grebeníčkův táta mlátil v Břeclavi zadržené ve vazbě a jeho syn je na něj náležitě hrdý.

Smutné, ale ponořili jsme se do marasmu tak hluboko, že ven nám pomůže jedině oheň a stromy praskající vahou oběšenců. A než vláda KSČ zase jednou skončí, máme čas na dlouhou meditaci na téma "co se v demográácii stalo špatně"....

Abyste pochopili, že situace ve společnosti je opravdu vážná a měli na dlouhou meditaci o stavu společnosi čas už nyní - nebudou až do voleb žádné další blogy.....

V listopadu 2006 jsem se v "Pivní pohotovosti" ožral jako prase a pod vlivem alkoholu jsem kamarádu Hynkovi slíbil, že o prázdninách 2007 s ním projedu Srbsko na kole !!! Do té doby moje nejdelší cyklistícká trasa byla, když jsem ujel 18 km "zadem" do Ostravy-Výškovic za Tetičkou - u té jsem se 2-3 hodiny posiloval zákusky a kafem, pak jsem stejnou trasu jel zpět a pak jsem se z této dálky čítající 36 km několik dnů vzpamatovával.

Takže nastal čas plnit sliby, takže jsem si na jaře 2007 nechal "vzít míru na kolo" a od Dubna 2007 jsem začal trénovat - alias bojovat o život - abych neskončil jako infarktem zabitá mrtvola někde v srbské škarpě. Způsob tréningu se nabízel úplně automaticky - pokud bydlíte 20km od místa zaměstnání - je přirozené, že začnete jezdit do práce na kole. Což se taky stalo a jezdil jsem 4 dny v týdnu, kromě středy, kdy jsem měl opatrovnickým soudem přisouzenou "dceru na vychování".

Dodnes si pamatuju na první 1-2 měsíce tohoto tréningu - ráno v práci jsem byl ještě použitelný, ale doma jsem svlíknul cyklisitické elasťáky a šel rovnou spát, abych se druhý den v 5,50 mohl zase vydat do Ostravy. Skutečně nepřeháním - byl to cyklus - kolo - práce - kolo -postel. Když jsem získal mírnou kondici - začal jsem dojíždění do práce doplňovat běháním - taková byla moje hrůza ze smrti na srbské silnici.

Výsledek se dostavil a musím poznamenat, že na podzim 2007 jsem byl v nejlepší kondici v mém životě, kdy jsem dokonce poprvé a jedinkrát uhonil po 25 km 1,5 hodiny trvajícím běhu vlastního psa, tak že si lehl na silnici nohama k nebi a odmítl se hnout.

Těsně před cestou do Srbska jsem si vyvrtl kotník, když jsem uhýbal patologicky obéznímu penzistovi, který mě panděrem vytlačil na okraj chodníku, kde se pode mnou vylomila podemletá dlaždice. I přesto byla tato cesta po Srbsku první a patrně nejlepší - ujeli jsme 1000 km za 10 dní a dojeli jsme z maďarského Szegedu do bulharské Sofie - "na těžko" tedy bez doprovodného vozidla s bagáží na kolech.

Při této cestě jsem zjistil, že jsem poněkud "přetrénovaný" to znamená, že až na prudká stoupání, která nemám rád dodnes, jsem schopen svého spolujezdce kdykoliv "dohnat, předehnat a uhnat" - to mělo výrazný negativní vliv na moji motivaci a trénigovou intenzitu v dalších letech.

Čistě jenom pro rekapitulaci probereme mojí cyklistickou kariéru po letech

2007 - Srbsko - Bulharsko

2008 -

2009 - Srbsko - Vojvodina - příprava na výlet s "Tvrdošínským cykloturistickým klubem", Pieniny, Okolo Tatier - vše s Tvrdošínským klubem, Okolo Slovenska - sólo.

2010 - Výlet do Vojvodiny Tvrdošínským cykloturistickým klubem, cesta okolo Krymu.

2011 -

2012 -

2013 -

Jak jste jistě pochopili tak v letech 2011 - 2013 jsem chodil a pak pojal za ženu nynější paní Kubáčovou, mezitím jsem ještě koupil a opravoval byt. Problém dalších velkých cyklistických výprav je, že paní Kubáčová je extrémně nesportovní typ - schopná se zmrzačit i při sezení na divanu a surfování po Facebooku takže v roce 2011 - 2012 byla má cyklisitcká sezóna spíše ubohá. Nicméně moje kondice po svatbě v dubnu 2013 byla tak bídná, že letos jezdím na kole jako vzteklý, horko nehorko, zima nezima. I když motivace k dálkovým trasám už poněkud vyprchala - přesto jízda do práce a z práce na kole je stále mojí oblíbenou činností.

Když se pověst o mém 23 km dojíždění do práce rozšířila po špitále - nekteří kolegové (kteří si vozí prdele autem) se mně až ironicky dotazovali jestli "nemám na vlak". Tak jsem jim odpověděl "ukaž mi ušlechtilejší tělocvik než jet na kole do práce". Pro nevěřící uvádím následující tabulku

Všimněte si, že kolo není v žádném parametru zaostávající ubožák, dokonce na nejdelším a nejkratším čase cesty je vidět, co už kdysi psali Američani, že jízda na kole je extrémně "predikovatelná" prostě jedete stále stejně ryche špička nešpička, zácpa nezácpa, výluka na trati, vynechání autobusu - nic vás nezastaví.

Jako vyznavač hesla že čas je dražší než peníze bych cestování na kole shrnul slovy "za 20 minut času navíc proti MHD získáte 2 hodin fitnessu denně a ušetříte 84 korun na roboty" - lze si přát více ?

Zbývá jenom otázka proč konec cyklistické sezóny - dokud neexistovala cyklosteska Frýdek-Ostrava tak jsem touto dobou končil, protože už začala být ráno taková tma, že jsem se dost bál místních "rázovitých horalů" co se zbytkovým alkoholem v krvi, po prochlastané noci jedou ráno "na šichtu autem, bo by je nohy neunesly" a spí u toho. Letos jsem se zavázal "jezdit až do sněhu" takže se ještě uvidí.

Lupiči napadnou pocestného, okradou, zbijí, prokopnou lebku a slezinu. Umírající chlap leží v příkopě když kolem jdou dva sociologové, podívají se na zkrvavené tělo a jeden říká druhému - lidé, kteří tohle udělali nezbytně potřebují naši pomoc....

Jestli jste se už dosmáli zeptám se - co obvykle děláte v sobotu odpoledne ? Necháváte si pravidelně rozbít hubu neuniformovanými gorilami na výplatní páse Policie České republiky ? Představte si situaci, že v Českých Budějovicích se pravidelně každou prázdninovou sobotu našlo několik set místních, kteří si šli nechat rozbít hubu na demonstraci kvůli situaci na sídlišti Máj ? Přece už kdysi jsem psal, že zdravotní sestry obchody rabovat nepůjdou. Tak co to znamená ?

Jako vidlák z venkova bych řekl, že to je naprosto mimořádná situace, že frustrace místních obyvatel dosahuje takového stupně, který neznáme ani ve zdejších ghettech na Ostravsku - a to už je co říci.

Jak na to reagují sociologové ? "Sociálně vyloučení obyvatelé sídliště máj nezbytně potřebují naši pomoc ?" V každém případě se zvedla mediální vlna nevídaných rozměrů - hrozici aktivizací pravice - "bojuj proti náckům na facebooku" - atd. atd. Odpověď proč - jaké důvody vedly místní k tomu, že se opakovaně nechali mlátit jsem však neslyšel.

Virtuální realita kolem problému "Přednádražní": V Ostravě je domů stejného typu jako na ulici "Přednádražní" spousta - Jsou to činžovní domy pro "lepši proletariát" - hutní mistry a důlní předáky z období kolem roku 1890 - velmi bytelné domy s mohutným trámovím a litinovými odpady. Jak to vím tak přesně ? Exmanželka za své kariéry lékařky Hygienické služby ČR chodila do těchto domů posuzovat obyvatelnost bytů. Stále to byla stejná písnička - obyvatelé se v zimě zahřívali pálením dřeva z krovů a v létě se ochlazovali alkoholem za peníze z litinových odpadních rour. Už před rokem 2000 byla Ostrava plná domů tohoto typu které měly místo "stupaček" jenom díru přes všechna patra a ve sklepě jezero se 2 metry hoven.

A pak samozřejmě zafungovala "virtuální realita" našich médií - "zlá radnice" nechce napojit domy na Přednádražní na kanalizaci. Kam by páni aktivisti napojovali kanalizační roury - do "jezera ve sklepě" ? Samozřejmě, že je otázka proč ty domy kupoval ten podivný podnikatel, který tam figuroval ? Patrně si myslel, že bude podnikat jako všichni ostatní - to jest inkasovat "dotace na bydlení" které mu za místní obyvatele budou chodit na účet přímo z Národní banky ?? A spletl se - ale to na technickém stavu domů nic nemění.

No když už jsme na Ostravsku - tak jenom takové drobné info - už před prázdninami se v lokálních médiích objevilo, že Ostravská radnice vytáhla několik rodin z ghett dala jim slušné bydlení za písemný slib, že si najdou práci. Na celé akci se podílí moře sponzorů, kteří to patrně s regionem opravdu myslí dobře. Ale ouha - nakonec se práce pro prvního z "integrujících" se´opravdu našla - a hned padla kosa na kámen Cituji ZDROJ doslova :

Velice zajímavé - kdo tedy chodí do práce za méně než 16000 měsíčně ? Debili ? Nudící se idealisti ? Moje Tchýně - budiž za to velebena do nebes ?

Co to vypovídá o našem "sociálním státu" ? Není náhodou náš "sociální stát" poněkud antisociální ?

Jak ve světle této informace vypadá "ideologický boj" Kalouska se Soc-Dem o to jestli minimální mzda bude 8000 nebo 8500 ? (Neškodná onanie k odvedení pozornosti od reálných průserů ? )

Jakožto pesimista-paranoik mám svou přestavu - zmínění - sociálně slabí spoluobčané šli do integračního programu s dokonalým cynismem, protože si myseli, že jsou naprosto nezaměstnatelní a práce pro prvního z nich byla jen nepřijemné překvapení. Počkáme jak bude celá kauza pokračovat.

Osobně bych však preferoval, aby stát rozdával PRÁCI NA STAVBĚ HLADOVÝCH ZDÍ, namísto jakýchkoliv sociálních dávek. Myslím, že pokud by se od nákladů na stavbu takové zdi odečetly náklady na běsnící policejní helmuty v Budějovicích - pořád by to vyšlo laciněji.

Ve svém blogu se pravidelně otírám o romskou otázku - takže je jasné, že mám nálepku rasisty, nicméně ve zdravotnictví jsme s Romy v pravidelném kontaktu - rozdhodně více než skinheadi hajlující v hospodě 5. cenové skupiny.

Jednou z velmi zajímavých součástí těchto kontaktů jsou kolegyně v práci - romské národnosti, kterých máme ve špitále poměrně hodně - na pozicích ošetřovatelek a zdravotních sester. To jsou osoby - velmi úžasné - z více důvodů. Jednak téměř VŽDY jsou lepší než jim odpovídající bílý personál - což patrně souvisí s tím, že jejich práce je jejich dobrovolná volba, často proti vůli okolí. Pak mají nezanedbatelný temperament "maďarského typu", což dovedu ocenit ( ne náhodou byla exmanželka maďarka narozená v Česku žijící na Slovensku ). No a nakonec mají tyhle holky zajímavé životní zkušenosi, často dosti špatné, které jsou na člověku vidět ( většinou v pozitivním smyslu ).

Je překvapivé a poučné jak se jejich osudy shodují - velmi často si v mládí usmyslely "vyšvihnout se", pak nastala škola kdy "dělaly radost rodině i celému ghettu", pak nastal nástup do práce, pak nastal rozkol s příbuznými krom nejbližší rodiny, pak nastal ustálený střední věk, kdy si často našly bílého partnera.

Vypadá tahle historka jako rasistův sen ? Bílý muž zachraňuje "černou" ženu ? Nikoliv - takhle jednoduché to není. Romové totiž nají výrazné kmenové zřízení a skutečně obrovské rodiny, takže rozkol s komunitou většinou vypadá takto : Po prvních několika výplatách se informace o tom, že máš stálý příjem roznese jako blesk a začnou se k tobě hlásit různí "potřební" přibuzní. Příbuzní jsou v kmenovém zřízení opravdu široký pojem - sestřenice druhé manželky bývalého manžela tvé starší sestry - je "nejužší rodina" jakou si dovedete představit.

Takže půjčíš / dáš někomu peníze, po příští výplatě se jich hlásí 10 a po další 100. Nakonec řekneš - "nedám, protože už nemám". Tak zasedne neformální "kmenový soud" a konstatuje - "nechce dát" a vyloučí tě z kmene - krom matky a otce kteří s tebou (tajně) mluví se staneš neviditelným. Proto taky - ti bílí manželé - jiní muži nebyli k mání.

Zajímavé že ?

Matematika ve mně zaujalo to, že stovkami let života v tvrdých podmínkách se vyvinula strategie, která účinně brání komukoliv tvrdé podmínky překonat ? Asi je to tím že původní - smysluplný - kmenový systém se moderní dobou nějak "porouchal". Především kdysi byla velikost rodiny / kmene omezená a "kmenový soud" daleko více hlídal jestli všichni přispívají "do společného". Dneska v době mobilů a Facebooku se velikost kmene zvětšila z 30 na 300 nebo 3000 (??) osob. Takže společenský dozor nevidí do každého zákoutí. Proto paradoxně - pokud zachovávám strategii - ( nedělám nic / ) nemám nic / nepřispívám ničím - není to v rozporu s "kmenovými pravidly". Naopak naše sestry a ošetřovatelky se dostaly do kategorie dělám ale (jim se zdá, že) nepřispívám - navíc v pozici výjimky, na kterou je strašně vidět - a pro takové lidi jsou kmenová pravidla striktně jasná .....

Kdybych byl politikem - zaujalo by mě - kam až lze dospět s levicově pojatou rovností - ve stylu odborářského - "všichni máme stejné žaludky", nebo Churchillovské "levice vyrábí jenom bídu, ale za to se o ni umí spravedlivě rozdělit" .

To vše jsou nepodstatné plky - podstatné je - jestli si tento mechanismus uvědomují "příslušní odborníci" na pozvednutí situace Romů, protože tento mechanismus, který má kořeny sahající až do pravěké existence našeho druhu, asi nebude tak snadné překonat.

Za II. světové války Americká armáda obsadila v tichomoří každý ostrůvek, na kterém se dala vybudovat přistávací dráha. Pak válka skončila a Američani sbalili saky-paky a hurá domů. Původní obyvatelstvo si mezitím zvyklo na pravidelnou leteckou dopravu báječných věcí jako je Coca-Cola, konzervy a žvýkačky Spearmint. Takže přemýšleli jak přivolat "železné ptáky" zpátky - tak vyrobili z bambusu a palmového listí - vše co viděli u Američanů - pušky, přilby, sluchátka, vysílačky, letištní věž a začali s tím trdlovat po troskách původního letiště v nadějí, že to "železné ptáky" zase přiláká. A víte co se stalo - NIC. Od té doby se tomuto podivnému chování říká kargo-kult - jako spojení slov CARGO - náklad a kult - jako náboženství.

Před 10 lety postavili v Místku Baumax - a dokud tam pracoval Zdeněk Skowranek - inteligentí člověk, profesí tesař - tak mi to ani tak nepřišlo, ale pak došlo k několika cyklům "zvyšování kvality" spojené s několika cykly "katování kostů" a tento inteligentí člověk odtamtud odešel. Od té doby kdykoliv vstoupím do jejich prodejny - kargo-kult je tam hmatatatelně přítomen.

Historka stará 5 let - potřeboval jsem pro atypickou historickou záchodovou mísu splachovadlo, které se už nevrábí - plán byl jdenoduchý - koupím plastovou splachovací nádrž - díry od výrobce vodotěsně zalepím a vyvrtám si své, kde je potřebuji mít. Už jsem držel krabici v ruce, když se ke mně přitočil imbecil ve firemních montérkách - "Co to máte ?" - "Splachovalo !" - "Na jakou mísu to potřebujete ?" - "Na starou !" - "To vám nebude sedět !" - "Já si to přizpůsobím" - "To nepůjde" - "tak co mám podle vás dělat" - "Vyměnit celý záchod i s mísou" .... Nakonec mi oligofrenik v červeném začal rvát krabici z ruky a strkat ji zpátky do police. Tak jsem se mírně naštval a prohláslil jsem "Můžete mě zavést za svými šéfy, abych jim oznámil, že mi bráníte udělat finanční chybu, která zvýší obrat firmy Baumax o 999 kč ?"

Nakonec zmizel a splachovadlo zalepené a znovu vyvrtané dodnes funguje jako báseň.

Další historky - jsou v principu zcela stejného druhu - vždy, když přemýšlím z čeho postavím dalšího robota - přiblíží se firemním školemím nabuzený imbecil, který o elektronice, o robotech, jejich mechanice, ale ani o prostém strojírenství - jako je řezání závitů - netuší vůbec nic a začne mi úporně radit. Proto se pohybuju přikrčen, hraju hru na schovávanou a nemohu se zastavit na jednom místě ani na vteřinu.

V rámci zvšování kvality jsem v poslední době zaznamenal další "kontinuální zlepšení" - tentokrát mi teklo splachovadlo v novém bytě - a protože opět - splachovací mechanika je to prastará, zvažoval jsem koupi mechaniky A nebo B. Když se opět přitočil rudožlutý oligofrenik, měl milion řečí a pro změnu mi začal strkat do vozíku celou splachovací nádrž. Protože jsem byl příliš unaven na hádku, převzal jsem nádrž. Pak mi začal vnucovat plastovou kartičku s čarovým kódem, že ji mám odevzdat u pokladny - jakože on mi koupi tohoto zboží poradil a bude za to mít u firmy plus. Tak jsem objel prodejnu a při cestě zpátky - jsem opatrně a potajmu krabici strčil zpátky do police. Celkově jsem byl natolik znechucen, že jsem nekoupil nic. Pokladní se ptala - " Kde máte zboží ?" - tak jsem se dopustil malé sprosťárny - "váš prodavač mi koupi rozmluvil..." - a vrátil jsem jí "jeho" kartičku .....

Víte jak to dopadlo se splachovadlem - prostě jsem původní - otlačenou těsnící gumičku obrátil neotlačenou stranou navrch a funguje zase dobře - takže Baumax chtěl vydělat 999 místo toho utřel a já ušetřil 249 kč. Vlastně to opravdu byla dobrá rada ne ?

Poslední kapka z minulého měsíce - pořebuju do svého robotického brlohu hrubé police, nejlépe z OSB desek - tak jsem sepsal soupis, co potřebuju nařezat a došel jsem k "vypnutému robotovi" který spal za pultem - mimochodem se jednalo o 5,7 metru čtverečního OSB. Příslušný imbecil se podíval na rozpis a lenost mu z očí přímo sršela - "to budu muset řezat alespoň ze 3 desek, zaplatíte všechny 3 ?" (jedna deska má 3,15 metru čtverečního). Moje odpověď - "půjčte mi tužku a papír - namaluju vám to jak to půjde z 2 desek" - odpověď: "nemám tužku ani papír...." a spal dále. Tak jsem jel domů a namaloval výkres, jak desky rozřezat - přinesl jsem ten papír za pár dní a ani pak to neprošlo, protože jiný "vypnutý robot" - tomu opět nerozuměl. Tak jsem mu napsal detailní postup - nastavíte si pilu na 400 mm a říznete tady a tady a tady a tady. Pak si nastavíte pilu na 600 mm a rozříznete tento díl na 4 kusy atd..... "ne to nejde" - takže police nemám dodnes a výroba robotů kvůli nim stojí ......

Ptáte se v čem souvisí Baumax s kargo-kultem ?

Dvojím způsobem. Management, místo aby se soustředil na podstatu věci - aby prodavači vůbec rozuměli tomu, jak se šroubují trubky a stloukají prkna - soustředí se na "asertivní" vystupování, "motivaci" a kartičky s čarovým kódem prodavače, což alespoň u mně - vede vždy k jenoznačné reakci - nekoupit nic už z principu. A druhý fenomén - pokud byste se nějakého hlavouna v managementu zeptali - jistě vám sepíše několik stran vnitropodnikových předpisů, ISO, certifikátů a dalších cypovin, které dělají, aby byli ta "vůbec úplně nejlepší" firma na světě. A výsledek ? "Železní ptáci" nepřilétají, a já jenom běduju - Zdeňku, kam jsi se poděl .....

P.S. vykládal jsem tyto historky v práci a dostal jsem vynadáno, proč plýtvám nervy na Baumax, kterému prý stejně není pomoci, když je tady mnohem lepší Hornbach - nevím a trochu pochybuju ....

Informovanější možná tuší, že jsem se vrátil z dovolené alias "svatební cesty" do Provence. Tuto dovolenou zařazuju do té nejvyšší třídy mé klasifikace tj. "dovolená, která změní život". Ne proto, že bychom se cestou topili v luxusu, nebo že by Marušku roztrhali žraloci a mám zase klid na roboty. Ale jsou prostě dovolené, které vám dají jiný pohled na svět a to samo o sobě mírně změní vaši dosavadní existenci.

Ačkoliv je Ukrajina skoro stejně velká jako Francie, když tam jedete - vůbec nemáte pocit velkého státu. To je proto, že na Ukrajině jsou jenom dvě společenské vrstvy - Vláda / mafie, se kterou je striktně doproučeno se nikdy nesetkat, a potom chudáci, kteří se protloukají životem se samohonkou a sandály od Vietnamce - ty naopak potkáváte naprosto všude. Ukrajinská města jsou bez výjimky všechna stejně rozbitá, bronzový Lenin je ukradený, nebo potlučený, záchody turecké, špinavé. Všechno jak přes kopírák - tak jaký pocit velkého státu ?

Ve Francii naopak jsem měl pocit, který jsem naposledy měl v Brazílii - velmi složité rozvrstvení společnosti - od nepochybných miliardářů co v nenápadném (ale zjevně drahém) oblečku lezou z jachty do kasína - po propité bezdomovce "ostravského typu". Napříč sociálním rozvrstvením jde rasová příslušnost. Francouzi jsou už dneska všech barev a tvarů (jako Brazilci) - od zcela bílých - po nepochybné a pravé 100% afričany s kořeny nekde severovýchodně od Timbuktu.

Tím vzniká opravdový propletenec vztahů a společenských mechanismů, na který našinec jen čumí jako kráva.

Za svůj život jsem měl tu čest navštívit tato "snobská letoviska" : Sankt Moritz, Davos, Monako, Cannes a Saint-Tropez. Mým pohledem tato městečka, bez ohledu na to, jestli to jsou snobská střediska zimní, nebo letní - podobají se jako vejce vejci. Neskutečné ceny, luxusní hotýlky, milion prodejen "značnového zboží" - idylka.

Abych pravdu řekl - mně se ta idylka moc nelíbí - protože prachy v daném místě až příliš lákají lidi, kteří tyto prachy chtějí vydělat, často podivnými způsoby a výsledkem je, že člověk po určité době získá neodvratný pocit, že se pohybuje v kulisách nějakého šíleného divadelního kusu. Ruch, hluk, milion aut a motorek. Magor v Lamborghini vás málem přejede, jiný magor na strašlivě ječícím otlučeném skůtru jezdí po zadním kole a pak za to žebrá euro. Krasavice, o kterých nevíte jestli jsou to "holky pocivé", prostitutky, nebo "něco mezi" - se věší na seladony - prostě horečka hnaná nadbytkem peněz na malém prostoru.

Asi bych si to moc neuvědomil, ale čerstvá návštěva Saint-Tropez - mě jistým způsobem dorazila - atmosféra středu městečka je naprosto destruovaná nekonečným "shopping parkem bez střechy", pomatení turisti - místo hradu z 12. století - fotí falešnou četnickou stanici z filmů s Funésem, a ani na hajzlíku nenajdete klid, protože veřejné záchodky fungují zároveň jako butik !!!

Jelikož jsem chudý - nic mi do toho není - ale prostě mi vrtá hlavou, jestli bych se nakonec nestyděl utrácet své prachy takto, i kdybych je měl ???

Zdá se, že cestovatelského sebevědomí máme na rozdávání - každý už přece jel Pendolínem do Prahy a nakonec se probil Sherwoodským lesem a z Wilsoňáku zase přijel domů, takže každý je vlastně cestovatel - světoběžník, znalec poměrů - brouk Pytlík je jeho bratranec, jenom se to o něm zatím neví....

Náš zájezd měl být "semi-VIP" akce - vedená přímo majitelem cestovky. Ten si těsně před odjezdem pořezal ruku a našel za sebe velmi slabou náhradu - paní průvodkyni, která nás nejistým hláskem zmatěně vedla. K tomu si patrně občas dala štamrpličku, takže povaha jistých starších dam - Maruškou nazvaných "jedubaby" - dostala plnou příležitost se uplatnit.

Skutečně jsem zatím nezažil, aby metr za zády nešťastné průvodkyně - tyto dámy hlasitě vykřikovaly : "šmarjá Bóžo - zase je namol vožralá...."

Tím se nastavil bludný kruh - oč byly jedubaby jedovatější o to byla průvodkyně nejistější a štamrpliček na kuráž asi bylo více. V Monaku situace vyvrcholila tím, že se na ulici zhroutila a byla převezena do místní nemocnice....

Pak už šly věci klasickým způsobem: Když bylo potřeba opravdu něco zařídít - "zkušené harcovnice", co na Porquerollu neuměly ani vystoupit z lodě - byly najednou tiché, jako pěna a jenom šeptem poštěkávaly: "Tak dělejte už někdo něco !"

Celou cestu mě fascinovali francouzští bezdomovci, kteří jsou pestří jako Francie sama. Kupodivu menšina jsou alkoholické trosky ostravského typu. Spíš jsme viděli lidi slušně oblečené, často i střízlivé - výjimkou nebyl mladík s perfektním spacákem a plným baťochem dalšího outdoorového vybavení. Úplně šokující byli borci, kteří i s troškou nábytku tábořili na hrázi přístavu v Nice a zrovna, když jsem šel kolem, se převlíkali do pracovního...

Dojmy, že tohle jsou lidi, kteří ztratili práci, párkrát nezpaplatili nájem a teď jsou, i se zbytky bývalého života, na ulici - byly silné a nutící k zamyšlení, nad otázkou, jestli si v Evropě vůbec umíme vydělat na současnou životní úroveň.

Kdoví, jestli na tom Francie není mnohem hůře než jejich politici připouštějí a kdoví, jestli se tahle obrovská zem netopí v problémech.

Pokud se v problémech topí - my v Česku bychom se z toho měli opatrně radovat, protože velké státy mají velké problémy, na které musí najít velká řešení. Navíc Francouzi vynalezli základní mechanismy novodobé politiky - revoluci, revoluční teror, levici a pravici, justiční vraždy, lidská práva, demokracii.... Takže jakékoliv řešení svých problémů vynaleznou bude - už z titulu jejich velikosti a historie - automaticky správné, zatímco jakékoliv řešení stejného problému bychom vynalezli my - bylo by z titulu naší ne-velikosti a nezkušenosti automaticky špatné. Proto bych přál Francouzům, aby našli cestu a nám bych přál, abychom se z jejich cesty uměli poučit k našemu prospěchu.

Jsem doma. Lidi na ulicích jsou nasraní. Alkoholik Zeman divoce řádí. Chodníky ve Frýdku jsou rozbité, bývalá měststá rada je částečně ve vazbě a částečně v blázinci a ve schránce mám zpravodaj současné městské rady, s články typu "to přece nevadí".

Nyní je opravdu snadné začít s dietou, protože po francouzském řetězci obchodů pro chudé "Casino" se mi v Němci vedeném domácím Kauflandu - zvedl žaludek a dále nakupovat nešlo.

Mimochodem našimi německými hypermarkety prodávané značky - třeba jogurty ZOTT jsme ve Francii viděli také - na jediném místě - v obchůdku v Marseille - nadepsaném "Discount 30-50%" - ve čtvrti, kde jsme s Maruškou byli jediné dvě bílé osoby.

Třeba bychom čas, než Francouzi objeví náplast na veliké problémy, mohli začít řešit některé naše - menší - nebo to alespoň zkusit ....

Až na výjimky se nevyjadřuju k politickým kauzám, nynější situace je ale silnější než já, proto se připravte na obvyklých 800 slov paranoidních úvah nad realitou kolem nás.

Když si představím vývoj v cellé Evropě - nemohu se ubránit rovnici 1913 = 2013. Tato myšlenka mě držela před 2 roky a drží mě neustále. Nicméně vývoj v Česku posledních dní vzbuzuje jiné asociace.

Žila byla jenou země jménem Itálie, kde po válce byla průměrná žívotnost vlády 7 měsíců. Na druhé straně - vzato statisticky byla Itálie země s jedním z nejstabilnějších režimů v Evropě, protože ač se za 40 let po válce vyměnila vláda 52x - jména na ministerských křeslech byla stále stejná - lépe řečeno z konstatní skupiny asi 50 jmen vždy "pseudonáhodně" vybraná skupina lidí. Ať voliči volili jakkoliv nakonec vždy vládla velká koalice Socialisti / Křesťanští demokrati. Tato koalice přežila všechny volby, protože měla velmi pevné voličské jádro - Italské katolíky a Italské odboráře.

Takže po mnoha desítkách let měli tito politici pocit, že jim Itálie patří. Takže během 70 a 80 let už měli své posty, sféry vlivu, státní zakázky a vůbec všechno dokonale rozdělné. S tím byla spojena nezanedbatelná korupce - při které skončilo ve stranických i soukromých kapsách v přepočtu na dnešní měnu kolem 6 miliard Euro - tedy kolem 180 miliard korun.

Nakonec se přece jenom voličům přestal tento systém líbit, čehož výsledkem byla série stávek a demosntrací - řízených odbory. Na to Křesťanšntí demokrati, kteří měli základnu na jihu Itálie a na Sicílii reagovali tak, že povolali "do zbraně" své dlouhodobé tajné spolupracovníky - Mafii ( tu opravdovou Italskou ). Takže pár odborových předáků spadlo s autem z útesu, dostali infarkt v lese, zadusili se jídlem atd....

To však situaci příliš neuklidnilo a tak obě "státostrany" začaly povolovat v otázkách vyšetřování jistých "kauz o kterých se vědělo". Tím se z pyramidy vytáhnul kamínek a lavina se valila. V roce 1994 dokonce bývalý premiér - Socialista Bettino Craxi - "prchnul" před zatčením do Tuniska, kde žil až do své smrti v roce 2000. Mezitím však byl doma v nepřítomnosti odsouzen na 27 let za korupci. Krom "uvolnění prvního kamínku" tuhle lavinu způsobila mladá generace prokurátorů a soudců, kteří v té době byli věkem na hranici 40 let.

Jenom pro zajímavost Křesťansko demokratická strana po několika vlnách zatýkání - přišla o všechny funkcionáře až na regionální úroveň a zanikla .....

Začátkem 90 let se začalo přicházet na vztah politiků s Mafií a slepá spravedlnost jela jak na drátkách. Jenomže mafiáni se tím cítili ohroženi - jednak fakticky a jednak proto, že oni "pomáhali" minulým vládám s odboráři a za to očekávali - jak bylo zvykem - od současných vlád "protislužbu". Tehdejší vlády, ale necítily kontinuitu se starou "velkou koalicí" a tak je vůbec nešetřily.

Výsledek na sebe nedal dlouho čekat - v roce 1992 vybuchl pod prokurátorem Giovannim Falconem silniční most a to takovým způsobem, že kráter takto vzniklý měl téměř 200 metrů v průměru. Kdybyste měli pochybnosti mrkněte na letecký snímek dálnice po výbuchu - který vidíte nahoře .....

Po Govannim Falconem nastoupil do úřadu Paolo Borselino - pod kterým vybuchla bomba o 7 týdnů později.

Takže shrnuji - nejprve se kradlo - pak se likvidovali odpůrci - pak se vyšetřovalo - pak se začalo zavírat - pak začaly pod prokurátory bouchat bomby.

Ve kterém stadiu této časové osy jsme nyní my ? Premiér odstoupil a prchá do Tunisu ? Mafie marně žádá hájení za své minulé služby ?

Ne že bychom byli tak temperamentní jako Italové - ale zase v Česku se neukradlo ubohých 180 miliard, ale 600 - 1000 miliard korun, takže motivace zahladit stopy je 3-6x větší...

Být současným státním zástupcem - raději bych jezdil do práce na kole, protože v následujících dnech, může být auto nebezpečnější, než si vůbec umíme představit.

To víte - přece jenom je uvnitř pořád ten výbušný motor a já soukromě jen čekám pod kým ( služební ) auto vybuchne jako první ....