Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Jelikož nákupy zdravotnické techniky jsou oblíteným zdrojem kradení, taktně pojmenovaného jako "odklánění" finančních prostředků a dokonce máme vysoké školy, které pro tuto oblast připravují specialisty, nikdy bych si nedovolil zabývat se touto oblastí zdravotnické techniky. Dnešní článek proto bude o poruchách a opravách přístrojů, které jsou natolik jednoduché, že vidlák jako já si může dovolit je spravit - nebo taky nespravit.

Prvního půl roku mé kariéry v biochemii jsem udělal zásadní chybu, jejíž následky nesu dodnes - tehdy totiž ještě platilo - staré paradigma "nekvalitního zdravotnictví" - "mysli u práce a nekraď" - proto pod vlivem tohoto - chybného - paradigmatu jsem v rámci začátečníkého nadšení opravil v laboratoři co jsem mohl a uměl - a jenom cena těchto oprav mnohonásobně převyšovaly můj plat. Chyba na celý život spočívá v tom, že jsem si za půl roku vytvořil pověst člověka co "spraví všecno", což v organizaci, kde každý ví co není v jeho kompetenci - je naprosto zhoubná vlastnost vedoucí k absurditám typu že dostanete vynadáno za výpadek softwaru, který jste dorovolně sám napsal, od informatika, který měl danou věc řešit, ale neřešil, neb neumí naprogramovat nic a v žádném jazyce ....

Představte si třeba takovou centrifugu Janetzki T32 - rok výroby 1971, která se po 30 letech věrných služeb rozhodla vypovědět. Přijdete k ní, pohladíte, pak 50 kilovou mrchu obrátíte jedním trhem břichem vzhůru. Odšroubujete 4 gumové nožičky, které drží akulitové ochranné dno. Pak vyluxujete všechnu špínu, které je v centrifuze vždy kolem kila. Vyměníme uhlíky, zkotrolujeme které dráty viditelně visí volně, ty připájíme (olovem - centrifuga vibruje) zpátky tam odkud viditelně odpadly, pak napružíme vibrační čidlo - což je prostý mikrospínač snímající vibrace rotoru proti kostře stroje. Pak přišroubujete akulitové dno zpátky - mohutným trhem centrifugu převrátíte zpátky na nožičky, zapnete - vše funguje, protože "relátka" z kráčejícího rypadla dimenzovaná na 100A se prostě nemají jak zkazit - a jdete - špinavý jako prase - oznámit šéfovi, že je splněno.

Pak ovšem se paradigma začalo měnit - místo "nekvality" nastoupilo "řízení kvality" a místo - "mysli při práci a nekraď" - se začalo prosazovat - "myšlení porušuje ISO 15189". Přesně v té době jsem se posmíval sousední "spřátelené laboratoři' ve stylu - my umíme poruchu opravit, zatímco vy umíte vést detailní evidenci, komu za poruchu vynadat. Nicméně čas oponou trhnul a změněn svět - sousední spřátelená laboratoř pokročila na vyšší level. Výsledkem je, že by bylo vhodné aby, v rámci ISO, koupili několik spacáků a karimatek, aby "autorizovaní firemní technici" mohli přespávat na oddělení, a čas mezi poruchami neztráceli zbytečnými odjezdy domů za manželkou a dětičkami.

I my jsme mezitím pokročili na vyšší level - a začali vyznávat nové paradigma - "dodržuj ISO - na myšlení tu jsou jiní". Díky tomu, stále méně a méně poruch umíme spravit, zatímco už vedeme dokumentaci, na základě které je možné leckoho za leccos popotahovat. Tím se vlastně ukázalo, že ne "spřátelená laboratoř", ale my jsme byli ti zaostalí, protože jsme "uměli všechno". A protože máme "continual improvement" - tak tuto zaostalost opravdu rychle napravujeme.

Výsledkem je že přijdu v pondělí ráno do práce a celkem 3 kolegyně v 15 minutových intervalech mi oznamují "v neděli na noční směně blbnul děvčatům přistroj XY". Jdete k přístroji XY a ten jede jak z partesu - jenom přede. Tak se jdete zeptat "Co ten přístroj dělal ?" - "Blbnul ?" - "Jak blbnul ?" - "My nevíme to ví noční směna, která je už doma !" - "Vyřiďte noční směně, že potřebuju přesně vědět jak se porucha projevovala."

Právě zde vstupuje na scénu mužům nepochopitelná součást ženské psychiky, kterou pro nedostatek jiného popisu jsem jsem nazval "mrchovitost". Věta : "Potřebuju vědět jak se porucha projevovala." Je totiž "jedněmi děvčaty" přeložena "jiným děvčatům" jako "Včera tady celý den lítal Kubáč a vzkazuje vám, co prý jste s tím strojem provedly !!!"

Výsledkem je že nědělní "noční směna" několik dní přemítá nad situací a po tomto přemítání vypadá popis poruchy asi tato : " My jsme to neudělaly, my jsme ten stroj vůbec nezapínaly, ani nevime kde se to zapíná, ani nevíme, že tento stroj máme, a navíc už pokažený byl - udělala to denní směna !!!" A je vymalováno.

Pak se občas vyskytne porucha typu "přístoj blbne" - přijdete k němu a na něm nálepla : "nevypínat". Tak pátráte a dovíte se, že nejčastěji "blbne" při zapínání - současné "blbnutí", ale zjevně pochází z toho že přístroj "blbne" protože je příliš dlouho zapnutý bez "startovní kalibrace". Když pak řešíte otázku jak ze situace ven - nejvíce průchodným se jeví pod nálepku "nevypínat" nalepit druhou: "ani nezapínat" nebo "vůbec nepoužívat"....

Králem poruch laboratorní techniky, je když mladá děva s Bc., která studuje angličtinu od 4 třídy - vám, který jste těžko studoval angličtinu pololegálně za bolševika - oznámí "Přístroj něco píše !" - "A co píše ?" - "Já nevím je to Anglicky !" Už i s tím ISO počítá, proto ovládání většiny přistrojů je v češtině - problém dělá jenom "čengliš" - protože Anglickým hláškám nerozumí mladé děvy po 10 letech studia angličtiny, zatímco českým hláškám přeloženým ve stylu "Alkohol je silný, ale maso je zkažené" nerozumí vůbec nikdo.

Králem poruch počítačů je přesně to samé : "Počítač mi něco píše !" - "A co píše ?" - "Nevím měla jstem strach tak jsem rychle klikla na CANCEL !" a mezi těmito poruchami je naprostým králem porucha mého vlastního zálohovacího skriptu. Byl jsem volán k "podezřelému oknu", ve kterém stálo (česky) "Achivace proběhla v pořádku ve 13.36". Zmíněné kolegyně, která skript pouští každý den ve 13.30 už 10 let jsem se ptal - "Tohle jste nikdy neviděla ?" - "Ne to tam za 10 let nikdy nebylo....."

Než se pustíte do dalšího čtení - doporučuju následující fascinující video o Scottu Flansburgovi, kterému bratři anglosassové říkají "lidská kalkulačka". Tento člověk v první třídě přišel na to , že v rodinném obchodě je schopen spočíst útratu zákazníků rychleji než jeho otec je schopen naťukat sumy do kasy. Pak své schopnosti ještě rozvíjel a dneska je ve stavu, kdy třetí odmocninu z nějakého mnohaciferného prvočísla je schopen vychrlit na desítky desetinných míst zcela zpaměti.

Těmito schopnostmi na sebe samozřejmě upozornil, a tak se stal obětí menšího výzkumu, při kterém se zjistilo, že má pozoruhodnou anomálii mozku - zatímco my ostatní počítáme pomocí malého okrsku řečové mozkové kůry, která má blízko ke sluchovým centrům - on počítá daleko méně intenzivně pracující ale obrovskou částí mozkové kůry, která patří do oblasti sekundární motorické kůry - plánující pohyby. Z toho vyplývá i radikálně odlišné vnitřní vnímání počtů. My si obvykle říkáme něco ve stylu malé násobilky "tři krát tři je devět a z tebe je medvěd".... Jeho vnímání výpočtů je patrně radikálně jiné - rozhodně ne mluvící / sluchové a ačkoliv jsem dokumenty o tomto člověku podrobně studoval tak on jenom připouští, že prostě najednou pink a vizuálně vidí výsledek na spoustu desetinných míst - což odpovídá tomu, jak my ostatní si "představujeme jak se budeme hýbat" těsně před tím než pohyb provedeme.

Potud OK - neurovědy opravdu letí tryskovým tempem - a strčit nějakého génia pod magnetickou rezonanci, abychom zjistili jak jeho mozek funguje zavání SCI-FI seriálem ze 70. let. Jenomže tento rozvoj neurověd časem přinese problémy. Už jsem se zmiňoval o tom, že dnes není příliš obtížné nechat se testovat na některé geny, které jsou spojeny s některými chorobami. Naše znalosti z gentetiky i z neurověd nepochybně porostou až se začnou protínat (což se už děje). Takže si představte situaci v roce 2050 - geneticky otestujeme borce a zjistíme, že má variantu 3QA7D11 genu pro receptor XD779GT a že z toho vyplývá, že bude dobrý ha housle, nebo - s jinou kombinací genů - že to bude agresivní psychopat s tendencí ke zločinu.

To ještě stále je OK - protože genetické testování podléhá utajení a nikoho předem nesoudíme, ale co když (a je to vysoce pravděpodobné) se podrobnějším zkoumáním odhalí přímo příčinné souvislosti mezi chováním a genetikou. Už dneska je oblíbeným tématem bulváru historka typu : "19 ze 40 let strávil opakovanými pobyty v kriminále a po propuštění zase zmlátil stařenku a ukradl jí 500 korun....". Co když (vysoce pravděpodobně) k tomu po roce 2050 budeme moci dodat - udělal to protože má gen HCHKRDTN a tudíž mu v mezimozku chybí receptor BFLMPSVZ a ať s ním budeme dělat cokoliv - "nikdy už to lepší nebude".....

Bude to důvod pohlížet na takového člověka jako na "chudáka se špatnými geny" ? Bude to důvod jej osvobodit, nebo za další násilnosti už ani zezavírat ? Nebo to bude důvod zavřít, odsoudit, ve věznici geneticky otestovat a při další (X násobné) recidivě prostě popravit, protože "nikdy už to lepší nebude"..... Nebo založit věznice na doživotí pro "geneticky defektní" ? Nebo nechat tyto lidi i se znalostí všech souvislostí běhat po veřejnosti a čekat na další mrtvolu stařenky, protože "každý člověk má právo na svobodu" ? Zatím nenáme tak "tvrdá data" takže zatím pořád panuje iluze, že "trest člověka napraví", ale co budeme dělat, až budeme taková tvrdá data mit ? Co když bude vysoká pravděpodobnost recidivy zločinu tak jasně geneticky prokazatelná jako rakovina prsu u Angeliny Jolie ?

Už dneska se obvinění testují z hlediska somatické medicíny, psychiatrie, psychologie - genetika je zatím vzácná věda za branou univerzit - ale za 10 let to bude zcela jiné.....

Možná to není ani otázka genetiky a zločinnosti, ale možná je před námi širší problém, kdy současná přejemnělá "politicky korektní'" společnost jednou narazí na opravdu hodně tvrdá a přesná vědecká data ? (Nebo na opravdu hodně tvrdé gaunery ?)

Ať už to bude jakkoliv - nerad bych se dožil analogie situace mého oblíbeného generála Zheng He a jeho lodí - totiž aby akvitisti jistý směr lidských aktivit zcela zablokovali, jenom protože mají strach, že potenciální výsledky nejsou kompatibliní s momentální verzí jejich ideologie.

Kreacionisti, všichni další pomatenci, ale i solidní lidi přemýšlející nad "evolučním vývojem" mají velmi často zkreslenou představu, že Darwinistická evoluce je něco pomalého, co postupně kombinuje geny, vytváří "přechodné verze" zvířátek - půl tygr-půl gazela, a pak zvolna dospěje ke zvířátkům a rostlinám jak je známe dneska.

Tato představa není úplně nesprávná, ale nebere v potaz otázku počtu "přechodných forem" zvířátek v populaci. Takže si uděláme drobný myšlenkový experiment - představte, že k tomu aby vzniklo podstatně vylepšené zířátko potřebujete 3 mutace A - je "neutrální" - tedy nepřináší zvířátku ani výhodu ani nevýhodu. B - zvířátko lehce zvýhodňuje a C je lehce znevýhodňuje. Kombinace A+B+C pak znamená kýžený evoluční pokrok a výraznou výhodu nad všemi ostatními.

Co se bude dít - zvířátek s mutací C bude minimum, zvířátek s mutací A bude taky minimum a zvířátek s mutací B bude o něco více a postupně jich bude přibývat (protože mají drobnou výhodu). Když se podíváte na jejích populac, zvířátek s kteroukoliv s mutací A, nebo B, nebo C bude v populaci zanedbatelně málo - až do okamžiku kdy opakovanými mutacemi v populaci již zmutovaných vznikne kombinace A+B+C. Jestli je tato kombinace opravdu výrazně výhodnější - budou se držitelé této trojkombinace EXPONENCIÁLNĚ množit a nakonec připraví o zdroje a vyhubí všechny své nemutované příbuzné, včetně nepatrné populace svých "částěčně zmutovaných" evolučních předchůdců.

Přesně tak to vypadá i v realitě - půl miliardy let od vzniku pevné neroztavené kůry planety Země - se zdánlivě nedělo nic jenom se srážela voda ve které se hromadila "zárodečná polévka" z uhlovodíků. - a pak nějaká tuková kapka přišla na to jak se velmi primitivně množit - a prásk - po půl miliardě let čekání - během pár století nebylo v oceánu nic než potomstvo této "primitivní kapky".

Pak se zase miliardu let nedělo nic a najednou se objevil primitivní prapředek dnešních prokaryont (baktérií), který byl výrazně dokonalejší než "původní kapka" - a znovu prásk - za pár set let tehdy moderní prokaryonta požrala a vyhubila všechny starší formy.

Pak se zase miliardu let nedělo nic - a pak najednou se některá prokaryonta spojila a vytvořila eukaryontní buňky (mitochondrie a chloroplasty jsou prastaré bakterie uvězněné v našich buňkách) - a zase během nepatrně krátkého mžiku se tyto rozšířily po celé zeměkouli.

ATD. ATD. - už jsem psal o "kambrijské explozi" kdy před 500 milióny let, během nekonečně krátkého okamžiku - pár tisíciletí vzniklo současné tělesné schéma všech zvířat - se 4 nohami 2 očami 1 tlamou 1 řití a 1 ocasem - a od té doby se zase neděje prakticky nic - akorát tohle tělesné schéma se jednou jmenuje tyranosaurus a jednou orangutan.

Čtenáři teď namítají - takže evoluce je aktem krajně nepravděpodobné "šťastné mutace" ? Ano - jenom je třeba si uvědomit, že střevních baktérií je více než všech ostatních buněk našeho těla dohromady a za 1 den mají více generací než lidstvo od časů Ježíše Krista. Navíc evoluce pracuje s celou Zeměkoulí ve stovkách miliónů let. Bráno touto optikou - kombinace mutací, která má pravděpodobnost 10^-20 je vlastně častá věc, ke které dochází opakovaně a stále dokola. Z toho vyplývá druhý závěr: Pokud "ideální kombinace" genů, bílkovin, počtu končetin nebo čehokoliv - existuje - určitě se jednou v populaci vyskytne.

Takže když jste paeontolog a zkoumáte usazeniny vidíte - bakterie - pak najednou prvoky - pak najednou mnohobuněčné živočichy (nejprimitivnější dodnes žijící jsou mořské houby) - pak medůzy - pak primitvní členovce (trilobity) a pak už ryby - žáby atd....

Díky tvrdé konkurenci mezi zvířaty - každá nepatrná výhoda znamená velmi rychlé rozšíření "zvýhodněných" a stejně ryché vymření starých zvířátek. - žádné "přechodné formy" nikde nenajdete, protože těch bylo pár kusů v pár generacích.

Kdysi jsem narazil na Američana, který vyrobil simulátor evoluce a modeloval vývoj budíku. To protože američní kreacionisti používají proti evoluci argument o "slepém hodináři" který třesením s krabicí ozubených koleček nikdy budík nevyrobí. Kupodivu jeho modelování vývoje budíků mělo přesně stejný průběh - každá nová verze budíku během okamžiku převládla v celé populaci. Viz graf nahoře.

Takže až budete příště uvažovat o evoluci - tak opravu to není tak, že by po lesích běhali nejdřív jeleni, pak "vlko-jeleni" a pak už vlci. Stejně tak evoluce třeba v technice - nový iPhone - je jenom mutace, která nemá na nic vliv, teprve až se objeví celý nový technický princip (mobily, internet, GPS, a spojení těchto věcí do smartphonu) - dojde k prudkému zvratu kdy během 2 sezón najednou všichni kroutí hlavou - "jak jsme se před 5 lety mohli obejít bez (dosaď jméno) ..."

Takže tak - přechodné formy nejsou, protože stejně všechno stvořilo před 4500 lety létající špagetové monstrum.

Představa veřejnosti o fungování medicíny je většinou poněkud zkreslená - "přišla jsem na vyšetření a dostala jsem prášky...." Problém je že pod těmito "jevovými stránkami věcí" leží ještě mnoho dalších vrstev, které ani nejsou příliš skrývané, ale prostě jsou mimo obzor veřejnosti.

Takže v dnešní moderní době určují léčebný postup pomocí odborných doporučení profesoři (u)placení farmaceutickými firmami a jeho dodržování kontrolují pacientovi právníci. Pokud naplníme všechny body z doporučení - tak my "jsme krytí" a o pacienta ať se stará kdo chce - třeba duch svatý, protože my jsme "stejně už více udělat nemohli".

Tím vznikají mé oblíbené aburdity - stařeček, který je dehydratovaný protože léčebna nemá na platy personálu, který by nutil staroušky pít - omdlí a skončí na CT mozku ( za 4000 kč / kus) , protože to vyžadují "doporučené postupy pro vyšetřování příčin bezvědomí".

Protože jsem starej tak se pořád nemůžu zbavit "již neplatného paradigmatu" minulé medicíny - které bylo skoro vidlácky jednoduché - místo naplňování "guidelines" - byly jen dva body - nejprve bylo potřeba zjistit co člověku je - a pak to léčit. K zjišťování co člověku je se používala vyšetření která měla ukázat na přítomnost / nepřítomnost určité choroby. Naivní představa je taková, že vyšetření je pozitivní pokud je pacient nemocen a negativní pokud je zdráv. Potíž je v tom, že lidské tělo je složitý stroj a tak žádné vyšetření není 100%. My biochemici se často pohybujeme na tzv. 5% hladině významnosti to jest - naše testy (které jsou hodně dobré - skoro nejlepší, co medicína má) mají 95% pravděpodobnost, že správně určí přítomnost / nepřítomnost choroby.

OK takže máme 10 000 marodů a náš (velmi dobrý) test 9 500 z nich určí jako marody a 5% neboli 500 mylně označí za zdravé. To je však jenom jedna vlastnost testu zvaná SENZITIVITA alias "pravděpodobnost, že nemocný bude testem zachycen" . Těch 500 je tzv "falešná negativita testu" Druhá je, že na vyšetření pošleme 10 000 zdravých a 9 500 z nich nám test označí jako zdravé, ale 500 nám mylně označí jako marody. Tento parametr je tzv SPECIFICITA testu neboli "pravěpodobnost že zdravý nebude testem zachycen" a těch 500 je tzv "falešná pozitivita testu"

Patrně se vám 95% senzitivita a 95% specificita testu nezdá tak úžasně dobrá že - ale věřte tomu, že standardní vyšetření v ambulanci obvoďáka - jako je poslech fonendoskopem, nebo hmatání břicha jsou rády když v těchto parametrech přesáhnou 50% - a taky se používají neb nic lepšího (trikordér) zatím není. V laboratoři si můžeme se senzitivitou a specitfitou vyšetření hrát - podle toho jakou hladinu látky určíme za "ještě normální" a jakou už za patologickou.

Tohle hrani samozřejmě není zadarmo a platí pravidlo že metody s vysokou senizitivitou (zachytí většinu marodů) mají nizkou specificitu (krom marodů zachytí i spoustu zdravých) a naopak vyšetření, která (omylem) nezachytí žádného zdravého (mají vysokou specificitu) většinou nezachytí ani spoustu marodů (mají nízkou senzitivitu). Graf senzitivita / specitficita vymyslela RAF když pomocí radarů sestřelovala letadla Göringovy LuftWaffe nad Anglií v roce 1940 - takže není divu že se jmenuje "Receiver operating characteristic" - alias "charakteristika přijímače" - alias ROC křivka.

Na grafu je to myslím vidět docela pěkně - modrá Gaussova křivka zdravých se překrývá s červenou gaussovou křivkou marodů a jsou tam vyznačeny i FN a FP - falešně negativní a falešně pozitivní. A dokonce je tam vyznačeno jak si my biochemici můžeme hrát s "rozhodovacím limitem" OK - představme si že vyšetřujeme nějakou běžnou chorobu - infarkty, rakovinu, zubní kaz, takovou, které je v populaci kolem 50%. Pak bude rozdělení 10 000 marodů vypadat asi takto :

Ve spodním řádku jsou tzv "pozitivní a negativní prediktivní hodnoty" a u testu, který pracuje s 95% spolehlivostí bychom ani nic jiného nečekali. Zkusme ale stejný test použít na chorobu, která se v populaci vyskytuje jen u 1% lidí. Pak bude tabulka marodů vypadat následovně :

To koukáte jako sůvy na drát - stejný test a jenom tím, že v populaci je méně marodů tak pravděpodobnost, že určí chorobu klesla z 95% na 16% - což je uboze málo. Přestože jste asi šokovaní tak se stále pohybujeme v rámci standardních učebnic statistiky. Co v učebnících nenajdete jsou důsledky těcto pravidel.

Ty jsou zcela očekávatelné, ale ani marodi a ani většina doktorů si je neuvědomuje. Takže - máte nějakou chorobu - doktor praktik udělá základní testy na choroby, které se v populaci vyskytují ve 30-50 % - jejích prediktivní hodnoty jsou díky tomu excelentní a proto se na jejich závěr dá zcela spolehnout. Tyto testy však vyjdou negativní - tak budete posláni ke specialistovi, který se zabývá chorobami vyskytujícími se v 5-10 %. Jeho testy ač jsou stejně kvalitní (nebo lepší ) než obvoďákovy se pohybují na pravděpodobnosti diagnózy pod 30%. Ani tyto testy nic neukážou - tak jdete k profesórovi na fakultku - a jeho testy - nejkvalitnější ze všech - však vzhledem k pravděpodobnostem vzácných chorob - neukážou už vůbec nic ....

Všimněte si jak často si marodi stěžujjí - "každý doktor mi říká co mi není, ale nikdo neví co mi je" - to je přesně odraz toho, že nepřítomnost choroby jsme schopni určit na 99.94% ale její přítomnost jen na 16% - jiné choroby a jiná vyšetření než náš příkládek mají jiná, ale podobná čísla.

Pokud tedy chřadnete a našli jste na Internetu že "asi trpíte" chorobou, která má frekvenci 1 na milión - vzdejte se veškeré naděje a přihlaste se do spolku přátel žehu. To že choroba je vůbec popsána je šťastná náhoda, kdy mladý profesor v roce 1890 měl jednoho zajímavého pacienta, o kterém napsal článek, ale žádný ani zkušený doktor takovou chorobu nemá jak diagnostikovat - jinak než další šťastnou náhodou. Pokud i přesto vaše záhadná choroba "dostane jméno" - neuklidňujte se tím, že "bude lépe", protože doktoři už vědí, co vám je - nidky nevíte jestli to není chyba v diagnóze způsobená těmi 5% falešných pozitivit.

Obvykle zde popisuju charaterové vady lidí ve zdravotnictví, ale co dělat s tímto problémem ? Zakážeme kostce, aby na ní padala šestka ? Možná doufáte v lepší testy - ano ty se zlepšují pro choroby kterých je v populaci alespoň pár procent - opravdu vzácné ( = nevýnosné ) choroby zůstávájí vzácné, jak co do frekvence, tak co do možností diagnostiky i léčby.

Jak nadpis naznačje o očkování jsem psal už dvakrát a to ZDE a ZDE. Nicméně v poslední době jsem jednak absolvoval prednášku Doc. Maďara z ostravského očkovacího centra Avenier a na druhé straně jsem měl zážitek - z těch, které klasifikuju jako "zážitek, který mění život".

Tedy představte si že v sámošce vidíte stát nesmírně špinavý a smrdící kočár, ve kterém leží nesmírně špinavé cigánské děcko a jeho mamina - typ IQ tykve - rukama ještě špinavějšíma než to děcko omacává všechny chleby, které jsou v regálu. V tom okamžiku se vám jako u zkoušky z infekčního okamžitě vybaví - Infekční žloutenka typu A alias "nemoc špinavých rukou" původce je enterovirus - RNA virus z čeledi Pico-RNA-Virů, inkubační doba je 14-30 dní pak nastanou horečky, slabost, průjmy a pak žloutenka, u nás je to nemoc "sociálně vyloučených vrstev" , vakcína se jmenuje HAVRIX. Blesklo by vám v dané situaci hlavou něco jiného ?

Tak jsem říkal paní Kubáčové - ne že naše děti nebudeme nechávat očkovat proti "málo pravděpodobným" infekcím - než se na děti zmůžeme a než tyto dorostou - bude v Evropě takový bordel, že "pravděpodobné infekce" budou všechny infekce.

Což nepřímo dokazuje i Doc. Maďar, který uváděl statistiku že v Německu a ve Francii je více onemocnění spalničkami a planými neštovicemi než v Ghaně a Ugandě a obecně vzato - riziko infekčních chorob už nebude v rozvojovém světě, kde se za peníze WHO (světová zdravotnická organizace) masivně očkuje, ale v tzv. "civilizované Evropě" kde je stále větší potíž dotlačit matky k očkování svých dětí neb přece v "civilizovaném světe" už to není třeba, dětem to škodí a porušuje to jejich "lidská práva".

V roce 1978 jsme vyhubili pravé alias "černé" neštovice - nyní je před vyhubením poliomyelitida alias dětská obrna. Jsou jenom tři ohniska ve světě - Indie, kde se masivně očkuje a do tří let nebue nikdo neočkovaný.

Druhé místo je Nigérie, která ma 50% křesťanského a 50% muslimského obvyvatelstva a má ten problém, že vůdce machometánů - jakýsi negramotný imán prohlásil očkovací látku za způsob jak západ chce nigerijské muslimky učinit neplodnými. Legrace je prý v tom, že ve stejném státě stejná populace má dramaticky rozdílnou úmrtnost mezi dětmi křesťanů a musulmanů - prý je to tak nápadně vidět, že muslimské ženské tlačí na příslušného ideologického führera - aby povolil.

Třetí oblastí dětské obrny jsou pohraniční oblasti Afgánistánu, kde jsou místa kam kromě bosých a negramotných Talibanců nemá nikdo jiný odvahu vstoupit, natož doktoři s očkováním.

Blahopřeji - bratři muslimové - je vidět jak to dobře vedete - který že je to rok podle muslimského kalendáře ? 1435 ? Jak příznačné soudruzi mohamedáni žejo !!

Jinými slovy - jedná se o analýzu rizik - Evropa se propadá do temnoty - a brzy už zdravotnictví nebude mít ani na čisté ložní prádlo. Proto rizika nežádoucích účinků očkování, která se ještě před pár lety zdála hrozivá - vypadají při pohledu do budoucnosti (i do současnosti) poněkud jinak. Nicméně opět nikoho k ničemu nenutím - nic si nenamlouvejme - očkování je součástí Darwinistického "survival of the fittest" - a tak je to správně.

Poznámka při druhém čtení - po přednášce vypukla tak zuřivá diskuse, že jsem se ani nedostal ke slovu, abych se zeptal na pochybné praktiky očkovacího centra Avenier.

Paní Kubáčová se za pár měsíců se mnou dokonale naučila jak správně "mačkat všechny čudlíky", takže se nedávno navlíkla do outfitu s "nezanedbatelným erotickým aspektem" a začala promenovat po bytě s veškerým kroucením, natřásáním a "nenápadným" prohrabováním se ve vlasech - řka: "Viď, že pojedeme do Orsay ?" ...... "A vezmeš si prstýnek ?"

Jelikož muži (ani ženy) nemají nad svým limbickým systémem tak úplně vládu tak jsem se samozřejmě chytil a za chvíli už jsem, k údivu ostatních částí svého mozku, slintal jak bernardýn a navlíkal kalhoty a "prstýnek".

Prstýnkem se rozumí ten protivný kroužek, nutný ke svatbě, který stál tolik jako Osciloskop s FFT nebo Signální generátor do 100 MHz. V autě se žena ptala: "A proč leží na polici mezi součástkami ?" "Protože jej mám v úmyslu podrobit nějakému měření !" To už paní Kubáčová měla slzičky na krajíčku : "A nechceš ho zamontovat do některého z robotů že ne ?" Což je skoro doslovná citace jedné písničky mé milované skupiny Horribles Cernettes.

I gave you a golden ring to show you my love
You went to stick it in a printed circuit
To fix a voltage leak in your collector
You plug my feelings into your detector

Když už jsem pokazil náladu paní Kubáčové a věděl, že "i přes outfit s erotickým aspektem asi nebude nic" - nastal čas onen fyzikální experiment realizovat.

O co tedy jde ? O nic menšího než o měření hustoty kovu metodou Archimeda ze Syrakus. Ten jak známo měl zjistit zda koruna krále Hieróna II. je z čistého zlata, proto korunu zvážil, ale pak nevěděl jak změřit její objem. Až na to přišel když lezl do vany a pozoroval jak voda v ní stoupá.

Hmotnost je jasná - patřím mezi šťastlivce, kteří mají v práci tzv. Pětimístné analytické váhy - tedy váhy, které váží s přesností 10^-5 gramu neboli setina miligramu. Kdysi jsem si s nimi dosti hrál a měřil jstem třeba "váhu tečky za větou" napsanou různými průpiskami. Když budu mít váhu změřenou s přesností 10^-5, tak je škoda nemít stejně přesně změřený objem. I objem můžeme měřit na váze - prstýnek je potřeba ponořit do destilované vody a zvážit ponořený. Podle Archimedova zákona bude nyní jeho váha menší přesně o váhu destilované vody .... prstýnkem vytlačené .... Ze známé hustoty destilované vody vypočteme objem.

Zbývají už jenom technické detaily - takové měření se dělá tak že předmět místo aby ležel na misce váhy - visí na niti nad kádinkou, do které se nalije voda. Niť by měla být co nejtenčí, nejlehčí a naprosto nenasákavá. Kde takovou vzít když nejsem rybář a nemám doma silonový vlasec ? Vlasec nemám, ale Vlas mám - tak jsem zabavíl a do práce donesl i kartáč na vlasy paní Kubáčové, který svojí nevyčištěností a špinavostí už tři roky hyzdí koupelnu....

Pak už šlo všechno ráz na ráz Takže rekapituluju

První co vidíme je "váha vlasu" paní Kubáčové, která činí 4,01 miligramů. Objem prstenu je první číslo - druhé tedy 0,39992 gramů vody - tedy 0,39992 mililitrů. Z toho nám vychází hustota 5,09006 / 0,39992 = 12,72769 g/cm3.

Teď ve vás jistě hlodají pochybnosti, takže krom prstenu pro ženské jsem vzal i "prsten pro chlapy" a zopakoval totéž.

Tady ale berte cifry s rezervou, protože jsem měl obrovské problémy nejprve se vzduchem a pak s vodou "mezi závity". Objem matice je tedy 1,34225 cm3 a z toho vychází hustota 10,54261 / 1,34225 = 7,85443 g/cm3. Schválně se mrkněte na Wolfram, že hustota železa je 7,874 - takže metoda funguje, ale ty bubliny prostě měření kazí.

Na prstenu je vyryto, že obsahuje 585 / 1000 zlata, které má hustotu 19,30 g/cm3. To znamená, že v prstenu je (teoreticky) 5,09006 * 585/100 = 2,97769 g zlata, což je při hustotě zlata 19,30 je objem 0,15428 cm3. Zbývá tedy 2,11237 g hmoty uložené v objemu 0,24564 cm3. Zjistíme že hustota"zbývajícího kovu" je 8,59945 g/cm3. Vzhledem k tomu, že naše snubní prsteny jsou z ploviny z "bílého" a z poloviny z "červeného zlata" a vzhledem k obvyklému složení těchto slitin je pravděpodobné složení následující

Jelikož jsme v Česku tak jsem 100% předpokládal, že za "hříšné prachy" máme doma jen "kočičí zlato", vysoká hustota této slitiny (která přesto zcela nevylučuje podvod) je pro mně příjemným překvapením.
Problém šperku je v tom, že na rozdíl od signálního generátoru, si jej nemůžete v prodejně "nechat pustit" - takže je-li prsten falešný - zůstane takový už navždy !! Což se zdá - není náš případ.

Nyní by měla následovat rada pro brunety - pokud chcete utratit "hříšné peníze" za snubní prsteny - vemte si k nim rovnou manžela, co má v práci "pětimístné váhy", a umí s nimi zacházet (berte však v potaz, že já jsem už zadaný).

Přestože metamfetamin známý na drogové scéně jako pervitin objevili Němci - jeho drogový potenciál jsme na 100% využili až my Češi, a dodnes jsme největšími producenty této drogy v Evropě. Od 60. let do léta 2004 jsme měli i fabriku na výrobu suroviny - pseudoefedrinu. Ta byla v Roztokách u Prahy a její management vždy tvrdil, že ani zrnko pseudoefedrinu se nedostane na drogový trh. Realita jak vždy - byla poněkud jiná a znalci prohlašují, že za doby kdy fabrika fungovlal fungoval i "drobný pododmní prodej" zaměstnanci nakradeného pseudoefedrinu a cena byla kolem 50 korun za gram.

O ceně kradeného pseudoefedrinu nevím nic, ale průnik pseudoefedrinu z této fabriky na drogovou scénu mohu potvrdit i z Ostravy. Tato fabrika totiž v srpnu 2003 vyhořela a dodnes vzpomínám, že to byl nejhorší léto mé kariéry, protože na nočních službách chodili 2-3 pervitinisti v abstinenčním syndromu, protože nemohli nikde "sehnat peří".

Takže fabriku v červenci 2004 definitivně zavřeli a od té doby si žijeme v idyle ? Bohužel nikoliv - paraleleně s výrobou z nakradeného pseudoefedrinu běžela v česku vždy výroba z pseudoefedrinu, který je součástí různých léků, kterých je v česku registrováno alespoň 50. Jen tak po paměti Modafen, Nurofen Stopgrip, Coldrex a celá skupina těchto léků, které mají "léčit (???)" chřipku.

Nastal čas na nějaké počty. Velký 24 tabletový Modafen stojí +- 170 korun, je v něm 24 * 30 = 720 mg pseudoefedrinu, ze kterého se získá téměř 700 mg pervitinu, který na drogové scéně stojí +- 700 korun. 700 mg pervitinu je 1-10 dávek podle "stupně zfetovanosti" narkomana.

Jelikož výroba pervitinu běži u nás naveliko - vždy mi vrtalo hlavou jak vypadá následující situace. "Vařič" perivitnu příjde do lékárny a prohlásí "chci 20 balení Modafenů". A lékárník nehne brvou a začne štosovat krabičky.

Když se u nás objevily řetězce lékáren typu Dr. Max - farmaceuti řvali jak divá zvěř, že to je ohrožení pacienta - úpadek etiky jejich profese a kdoví co ještě. Prodej surovin pro drogovou výrobu je ale zjevně OK.

Abyste si nemysleli, že přeháním schválně si zadejte do BINGu prostou dvojici slov "lékárník pervitin" uvidíte co se na vás vyvalí. Už jednou jsem psal, že situace ve farmacii je velice pochybná a "léky smrdí". Teď musím jenom zopakovat - lékárníci jsou zvyklí na velké prachy a prachy (zejména ty velké) jak víte "nesmrdí".

V roce 2009, kdy byly noviny plné ptačí a prasečí chřipky se ministerstvo zdravotnictví pokoušelo pseudoefedrin úplně zakázat (jako v mnoha civilizovaných státech), nebo léky z něj vydávat jenom na předpis. Jako vždy se zvedla nevídaná mediální vlna, kdy dokonce Blesk psal "Nehoráznost : prasečí a ptačí chřípka za humny a vláda ruší léky na chřipku !!".

Zbývá tedy poslední otázka - "léčivé účinky" pseudoefedrinu na virózy a nachlazení. Pseudoefedrin má mírné stimulační účinky a snižuje otoky sliznic. Na samotné viry - tedy na příčinu choroby nemá pseudoefedrin absolutně žádný vliv. Z jistým zjednodušením lze říci, že čaj s rumem má na přežití chřipkových virů ve vašem organismu stejný, nebo možná větší vliv jako pseudoefedrin.

Jak už jsem psal mnohé země pseudoefedrin zakázaly - příklad : USA, Austrálie, Mexiko, Nový Zéland, Kolumbie, Velká Británie - asi se chudáčci chystají vymřít na chřipku. A u nás - to bude stejné jako vždy - tedy "neměň nic co narušuje zavedené finanční toky". Fetující školáci jsou sice problém, ale splátky na vilu a bavoráka mají přednost.

Poznámka při druhém čtení - přeji spokojený (a nezfetovaný) nový rok.

Angelina Jolie si nechala uříznout obě prsa, neboť její máti umřela na rakovinu prsu v 56 letech a u ní samotné se genetickým testováním zjistil gen BRCA1, takže bylo jasné, že byla geneticky "naprogramována" následovat svoji máti do truhly přibližně ve stejném věku.

To je skvělá stránka genetického testování - de facto - se dovíte se svůj osud. Stinnou stránkou genetického testování je, že i jiní se mohou dovědět váš osud. Zdravotní pojišťovna vás nepojístí, neboť máte gen pro "drahou chorobu", z práce vás vyhodí, neb tuší, že budete často marodit atd. Pro příznivce scifi dopručuju, místo literatury, film Gattaca, kde celá společnost se dělí na "geneticky bezvadnou" vyšší třídu a "geneticky méněcenný" plebs.

Tudíž pro genetické testování lidí platí přísná pravidla, kdy musíte být řádně "poučen" podepsat "informovaný souhlas" jsou mimořádné požadavky na utajení a důvěrnost výsledků atd. Jenomže to bychom nebyli v česku, aby se tento systém v některých případech poněkud "nezvrhnul".

Takže je to měsíc zpátky, co mě starší kolegyně šokovala větou : "moje těhotná dcera nebude žalovat gynekologa, jenom protože už s ním má domluvený porod". Tak jsem se ptal na detaily a dověděl jsem se toto :

Zdejší zaostalý východ objíždějí "specialisti z Prahy" a za patřičnou úplatu "motivují" gynekology k tomu aby jim dodávali vzorky krve pacientek na genetické testování. V tomto konkrétním případě se jednalo o testování genů na tzv. Leidenskou mutaci faktoru V - což je genetická porucha krevní srážlivosti, která může u postižených vést ke vzniku sraženiny v mozku (čímž vznikne mrtvice), v srdečních cévách (čímž vznikne infarkt), v placentě (čímž dojde k potratu), nebo kdekoliv jinde. U těhotných je tohle riziko ještě mnohem větší, neboť plod je cizí tkáň ve vlastním těle a placenta je velmi agresivní - de facto nádorová tkáň - která s velikou oblibou nahlodává cévy matky (aby zajisitila výživu plodu).

Řeknete si - to je přece skvělé že "experti z Prahy" bojují o zdraví prochlastaného chudého východu ne ? Celá věc má jen nekolik drobných problémečků :

Globálně řečeno - proč se rozčilovat - hlavně když "prachy tečou" - vzhledem k tomu, že platby pojišťoven za takové testování běžně dosahují 5-20 tisíc tak tečou nemalé. Tak jenom až vám bude doktor vysvětlovat, proč na něco, co je zjevně rozumné "nemáte nárok" - tak abyste věděli, že sádrokartonové vily kolem Prahy prostě musí růst, i kdyby na chleba nebylo ....

Poznámka při druhém čtení : ani jsem si neuvědomil, že tento článek vyjde o Vánocích. Takže Veselé vánoce a ještě vzkaz Ježíškovi - mně nemusíš nosit nic, ale prosím, prosím, přines všem chamtivým gaunerům tolik peněz až se zalknou a bude pokoj....

Mladá lékařka volá telefónem : "přijali jsme pacienta s bolestmi břicha a žloutenkou a podle ultrazvuku má v játrech nádorové metastázy. Tak potřebujeme udělat CT břicha abychom zjistili odkud nádor vychází"

Já : "Paní doktorko tady je laboratoř, CT dělají rentgenologové"

Lékařka: "To vím, ale rentgenologové nám nechtějí CT udělat, dokud pacient nebude mít vyšetřený kreatinin" (biochemický parametr funkce ledvin)

Já: "Tak pošlete vzorek a my vám kreatinin vyšetříme"

Lékařka : "Vzorek jsme už poslali, ale vaše laborantky odmítly kreatinin vyšetřit protože pacient má vysoký bilirubin (žloutenku)"

Já : "Aha to máte pravdu, my máme v předpisech, ze se to nesmí, ale nebojte já to zařídím"

Lékařka: "Proč máte tak nesmyslné předpisy, které ohrožují lidi ? "

Já : "Abychom neohrozili pacienty nepřesným měřením. "

Lékařka : "A to jako metastázy v játrech jsou méně nebezpečné než vaše chyby měření - jak veliká taková chyba vlastné může být "

Já: " Klidně mnoho desítek procent "

Lékařka: "Ale co když změříte kreatinin špatně, rentgenologové dají příliš kontrastní látky a ta poškodí pacientovy ledviny"

Já: "To je bohužel moje riziko, za jehož postupování jsem placen"

Atd... Jistě jste pochopili, princip pohádky o slepičce a kohoutkovi - rentgen nesmí pacienta vyšetřit a tím objasnit příčinu jeho žloutenky, dokud nebude mít laboratorní vyšetření, která laboratoř nesmí provést, dokud pacient bude mít žloutenku.

Neboli jak psali v Saturninovi - "klíček k otevření konzervy je uvnitř".

Jistě jste taky pochopili, že to je další smutná historka ze současného "normalizovaného" (nebo "normovaného" ? ) zdravotnictví.

Všichni (blbci) vymýšlejí systém maximálně "bezpečný" (čti odolný proti blbcům) a tím dojde k tomu, že kvůli rizika, kreré nepřesahuje 1% (poškození ledvin rentgenovým kontrastem) se neprovede vyšetření bez jehož výsledků je léčení nemožné a pravděpodobnost brzké smrti 50-100%

Jelikož tuším, že vás to baví dáme si ještě jednu historku: Volá rozzuřený kardiolog - mám pacienta na statinech (léky proti vysoké hladině tuků) a za poslední dva roky jste mi ani jednou nezměřili jaterní testy (statiny mohou poškodit játra). Tak otevřu databázi a co si myslíte že má pacient asi 20x za poslední 2 roky místo výsledku ? - "Pro vysokou hladinu tuků - jaterní testy nevyšetřeny..."

Vzhledem k tomu že v poslední době je mým denním chlebem porušovat "do sebe zaseknuté" zdravotnické "normy" - musím našim pacientům přát, co nejlepší zdraví, protože pokud by se jim

něco stalo a zasedla znalecká komise - máslo je na mé hlavě. Jediné, čím se trošku uklidňuju je současná zavedená praxe - Laboratoř složitými procedurami něco změří na 4 desetinná místa - lékař výsledek tak úplně nepochopí a pacient se na předepsané léky vykašle. V každém případě musím blahopřát všem hlavounům ve zdravotnictví, kteří zavedli princip - "Pacienta ochráníme i kdyby jej to mělo stát život."

V podstatě ale jenom opakuju staré Vietnamské přísloví - Jdi k lékaři, neb on musí být z něčeho živ. S receptem jdi k lékárníkovi, neb i on musí být z něčeho živ. Předepsané léky pak zahoď neb i ty musíš zůstat živ....

Nepočítáme-li ty, kteří chtějí hlavně prachy za jakoukoliv cenu - dělí se studenti medicíny od začátku studií na dvě velké skupiny - na ty, kteří chtějí "skutečně léčit¨ a z těch pak jsou chirurgové - a na ty, kteží chtějí "léčit skutečné příčiny chorob" a z těch se stávají (bohužel) internisti.

Proč bohužel - Interna alias "vnitřní lékařství" ve své klasické Thomayerovské podobě totiž ve skutečnosti nikoho neléčí - všeobecná interna je pomalá umírárna pro geronty-dementy, jejichž zdravotní problémy mají dvě nejhlubší příčiny - věk (který léčit neumíme) a špatnou sociální péči (kterou zajistit nechceme)

Takže teď, když budou vládnout žlutí, bledě modří a oranžoví gauneři nelze nevzpomenout Zdeňka Škromacha a jeho legendární výrok, který označuju za "Škromachovskou lež". Tento oranžový (politik) se totiž stal v říjnu 2005 na okamžik zároveň ministrem "práce a sociálních věcí" a zároveň ministrem "zdravotnictví". Bylo to v době, kdy se intenzivně uvažovalo, že se tato ministerstva (jako všude v civilizovaném světě) sloučí, když jejich hlavní "klienti" jsou důchodci, kterých je 1/3 a brzy jich bude 1/2 populace.

Samozřejmě si dovedete představit tu melu kdyby se "na Praze 1" zrušilo několik stovek velmi teplých míst s kafíčkem a internetem - sekec - mazec. Do toho vygradoval spor Všeobecné zdravotní pojišťovny s Domovy důchodců - protože VZP, jak je jejím oblíbeným zvykem, nechtěla proplácet léky a injekce seniorům v domovech.

Do té doby když po podobných problémech novináři pásli, tak "sociální" úředníci vždy říkali - injekce jsou v kompetenci "zdravotnictví" a zdravotničtí úředníci prohlásili - "domovy důchodců spravuje sociální ministerstvo" - a bylo vymalováno....

Škromach, měl tu smůlu, že byl ministrem obojího, tak se ho ptali, jak je to s injekcemi v domovech a on prohlásil "V domovech důchodců žjí jen ZDRAVÍ (??) senioři, pokud mají nějaké zdravotní problémy mají být OKAMŽITĚ (!!) převezeni do nemocnice !"

Ani nemusíte být zdravotník - stačí zajít v sobotu dopoledne do Kauflandu, abyste pochopili, že je to lež jako věž. Nicméně v rámci všeobecného lhaní a doublethinku - tato lež je dodnes v republice normou.

Dále už je to běžná klasika - vrabci na střeše si prozpěvují, že lůžková nemocniční péče je neefektivním požíračem peněz zejména lůžková péče o seniory, u kterých je většinou hlavním terapeutickým úspěchem, když odejdou bez zhoršení chorob, se kterými přišli a nechytnou k tomu něco strašlivého přímo ve špitále. Jenomže když nelze problém pojmenovat, nelze jej ani řešit. Takže náš "laskavý stát" je v pozici kapitána lodi, který místo navigace kompasem a řízení kormidlem - řídí naši zdravotnickou "loď" tím, že vysekává díry sekerou - střídavě do levoboku i pravoboku.

Taže víme, že léčba na interních lůžcích nikam nevede - přemýšlet jak je nahradit - je moc složité - tak je prostě zrušíme bez náhrady ! Kde se budou senioři léčit - nevíme ? Kdo bude poskytovat bazální ošetřovatelství a minimální nutnou péči ? Domov důchodců, ani jiné sociální instituce to rozhodně nebudou - ty jsou v kompetenci "jiného ministerstva" !

Takže nezaopatření chronicky nemocní senioři pendlují mezi domovem důchodů, LDN a špitálem, dokud nechytnou "něco strašlivého", co se pak, za hříšné prachy, pokusíme (neúspěšně) vyléčit, a když se to (konečně) nepovede... REQUIESCAT IN PACE...

Je otázka, jestli by nestálo za to uznat, že i když nyní jste bývalý člen ODS s "Rolls-Roycem 1A1 1111", stejně jednou budete starý a nemocný a budete potřebovat sociální i zdravotní péči obojí NAJEDNOU.

Třeba by to vedlo k něčemu jako jsou rakouská "geriatrická centra" - velký domov důchodů, v jeho areálu je menší LDN (léčebna dlouhodobě nemocných) v jejím areálu je ještě menší oddělení geriatrie, která má malinkatou geriatrickou JIP. Pacienti pak prostě dlí tam, kde jim to zdraví dovolí a podle aktuálních změn se aktuálně přesouvají.

O pacienta se pořád stará personál z jenoho kolektivu, proto tedy není třeba jako v našich domovech důchodů nechat pacienta několik dní bez jídla a tekutin - protože množství personálu v domovech důchodců je spočtěno na "zdravé seniory", kteří se obslouží sami. Pak mu násilím nacpat oběd do průdušnice a pak jej rychle poslat umřít na takto vznilý zápal plic "ad internam" (na internu).

Jasně - určitě si myslíte, že "děděk blábolí" a republika má přitom daleko závažnější problémy, jako dálnici D1, nebo Ivetu Bartošovou. Proto, jako vždy, končím svým oblíbeným heslem "co společnost žádá, to společnost dostane" já jenom informuju aniž bych sebeméně hodnotil.

Poznámka při druhém čtení - česku je dlouhodobě 470 000 nezaměstnaných, přitom u nás pracuje 150 000 cizinců (Ukrajinci ve stavebnictví a další). Ve zdravotní a sociální sféře chybí 10 000 ošetřovatelů - ostatní obory jsme ani neprobrali.... Kdykoliv slyším, že zdravotnictví a sociální sféra zápasí s tím, že "nejsou lidi" - což nejsou - protože je není z čeho zaplatit, protože prachy pohltily sociální dávky pro nezaměstnané - ozývá se mi v uších povzdech starého pana Žigy, který při vyšetření na ambulanci - na otázku - co jej trápí - odpověděl - "Óóój dochtoré - nebude dobře na světě, dokud Cigán bude muset robit !" Jenom v tomto připadě bych slovo cigán vyměníl za slovo čech....