Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Starověké Athény měly asi 250-300 tisíc obvyvatel, toho asi 50 000 lídí - byli svobodní muži starší 21 let, kteří byli plnohodnotní "Athénští občané" a tudíž měli právo scházet se v Ecclesii - tedy ve shromáždění všech občanů, které se scházelo na fóru každý týden. Prakticky nikdy se nesešli všichni, ale dlouhodobá ustálená účast se pohybovala kolem 6000 lidí.

Athénská demokracie byla přímého typu - tedy nebyly volby - každý právoplatný občan mohl dojít na fórum a tam překřičet (zaujmout) ostatní svým návrhem. Aby nebyl takový zmatek - Ecclesia měla své "předsednictvo" zvané "Boule" - které mělo původně 400 členů -100 z každého z "Athénskych kmenů", později 500 členů - po 50 z každého z 10 správních okrsků. Členové Boule byli vybírání nikoliv volbami, ale losem z předem přihlášených dobrovolníků, ochotných pracovat pro svůj kmen / správní okrsek.

Mimo to existoval v Athénách starší "parlament" zvaný "Areopagus" - který měl 150 členů doživotně jmenovaných z řad Athénské šlechty. Z podvojnosti Boule / Areopagus - vznikl prazáklad všech demokracií - horní a dolní sněmovna - alias horní a dolní komora, každého dvoukomorového parlamentu. Pokud mluvíme o "starším parlamentu" - musíme si uvědomit, že se jednalo o sbor šlechty z prastarých "královských dob" starého Řecka. A také v době kdy Areopagus byl jediným vládnoucím sborem v Athénách - vládl tam tuhý režím na pomezí feudalismu a otroctví.

Tento tvrdý režim trval až do nástupu Solona do funkce Archona - tedy vůdce Areopagu a tím i vůdce předdemokratického Athénského státu. Solon - poznal, že stav je neudržitelný hrozící explozí revoluce - a on de-facto omezil moc Areopagu, tím že zavedl druhou komoru - Ecclesii / Bouli. Po jeho smrti v roce 558 před Kristem se však Athény propadly do zmatku "kompetenčních sporů" mezí horní a dolní komorou "parlamentu". V těchto zmatcích uchopil moc tyran Peisistratos, který vládl až do roku 527 před Kristem, kdy zemřel. Po tyranovi zůstali dva synové Hippias a Hipparchos, kteří měli vládnout společčně. Hippias byl však roku -510 vyhnán, tím byl Hipparchos natolik zastrašen, že se stáhl do pozadí.

Po novém nastolení demokracie Athénští občané přijali další reformy systému, které navrhl Cleisthenes - které byly přijaty v roce 508 před Kristem. Principem bylo už zmíněné rozdělení Athén na 10 okrsků a zvýšení počtu členů Boule na 10x50 = 500. Aby Cleisthenes zamezil ohrožení athénské demokracie, v budoucnosti, zavedl institut "ostrakizace". Ostrakon - starořecky "střep" - byl keramický střep, na který měli občané Athén, na velkém shromáždění jednou ročně, právo napsat jméno člověka, ktetrý podle nich nejvíce ohrožoval demokracii. Pokud se jméno kohokoliv vyskytovalo na více než 6000 střepech - byl tento člověk poslán na 10 let do vyhnanství. A první kdo byl takto vypuzen byl - světě div se - druhý Peisistratův syn Hipparchos v roce 488 před Kristem - v době kdy mu otrnulo a opět měl mocenské choutky.

Právní experti dodnes zkoumají pozoruhodnou konstrukci institutu ostrakizace - tento totiž nebyl spojen s presumpcí neviny, či viny, nebyl ani soudem, nebo trestem, pouze vyjadřoval - velmi důraznou - prosbu Athénských spoluobčanů, aby se jejich spoluobčan, který ztratil důvěru - odebral na 10 let mimo město. Prosba to byla opravdu starověky důrazná, protože nedovolený - předčasný návrat se trestal smrtí. Zato po řádném návratu se na vyhnaného hledělo jako na běžného občana, včetně možnosti opět se ucházet o politické funkce.

Dodnes se dochovala spousta střepů se jmény prakticky všech athénských politiků. Mimo jiné se dochovaly i celé série střepů nadepsaných - stejným jménem - stejným písmem - což naznačuje, že prazáklad volebních podvodů existoval už tehdy.

Na závěr úvodu - zábavná historka - v letech 530-468 žil v Athénách generál Aristides, kterého všichni Athéňané, včetně historika Herodota označují jako "Aristida Spravedlivého". Aristides Spravedlivý byl ve své době nesmírně populární, takže byl patrně velice překvapen když v termínu každoroční "ostrakizace" šel po fóru, když k němu přistoupil muž v hadrech a prosil jej : "Neumím psát můžete - napsat jméno Aristides na můj střep ?". Nepoznaný Aristides se ptal "Co vám Aristides udělal ?". "Vůbec nic, dokonce jej ani neznám, ale bojím se toho, že všichni mluví, jak je moudrý a spravedlivý." Drazí čtenářové se po této historce asi nebudou divit, že Aristides opravdu každoroční ostrakizací "neprošel" a byl v roce 482 před Kristem z Athén vyhnán.

Ostrakizace je pozoruhodný institut. Často se nesejde dostatek důkazů, že kdokoliv je gauner, proto také vyhnanství nebylo považováno za trest, ale za "důraznou prosbu" spoluobčanů. Dnes se prakticky nikdy nesejde dostatek důkazů, že je někdo gauner, nicméně neformální "vyloučení z národa" fungovalo ještě za obrozeneckých dob - viz například literát - konfident Karel Sabina - autor textu "Prodané nevěsty". Přestože se střepinový soud konal každoročně a tudíž mohlo být 10 lumpů ( vážených občanů ) ve vyhnanství současně - limit 6000 stejných hlasů zajistil , že po celých 70 let, kdy střepinový soud fungoval bylo vyhnáno jen 13 lidí.

A obvyklé poučení pro dnešek ? je třeba vůbec nějaké psát ? Proberme, kdo byl v minulosti "Pan čistý" nebo "Pan spravedlivý" ? Václav Klaus ? Vladimír Dlouhý ? Jan Kalvoda ? Josef Lux ? Stanislav Gross ? Petr Nečas ? Speciálně bych se pozastavil u "Pana Poctivce, Selfmademana, Velikého manažera, který Opravdu maká , V žádném případě NÉÉÉ agenta STB" - Andreje Babiše. U tohoto člověka paralela s Aristidem Spravedlivým - přimo bije do očí.

Starověké Athény neznaly volby - tak se musely podezřelých jedinců zbavovat vyhnanstvím. Athény zato měly přímou demokracii - takže kdokoliv promluvil a byl to vůl - bylo to slyšet na první poslech, takže nehrozilo že voli a jejich zástupci převezmou vládu. Zato my máme zastupitelskou demokracii - jste-li vůl - na vašem podílu na moci se to nepozná - dokud vám oligofrenie nezabrání hodit volební lístek do urny. Odtud celá plejáda "Panů čistých a spravedlivých" od pádu bolševika podnes. Odtud barnumská předvolební reklama, která nerozlišuje mezi menstruační vložkou a "politickým kandidátem" (je mezi nimi vůbec rozdíl ?) Odtud hořká hesla typu "voli volí voly !"

Přímá demokracie by se hodila - škoda že na ní bojuje "Tomio" - další "spravedlivý - selfmademan" - zralý na ostrakizaci. Pro případ že by přímá demokracie nakonec opravdu přišla, nezapomeňte na mně a přestože jsem gramotný - napište prosím jméno "Andrej Babiš" na můj střep.

Nad dopisy čtenářů - včera, když článek vyšel, dostal jsem od ženského osazenstva v práci dotaz jestli se Athéňané neradi ženili když jich bylo 50 000 svobodných. Tak jsem musel vysvětlovat, že "svobodný" neznamená "ne-ženatý", ale "ne-otrok" - což je zvláštní, protože podle mých zkušeností opačný vztah "ženatý" totiž znamená "otrok" - nebo ne?

V okamžiku, kdy píšu tento článek zatím není známo, jestli atentátník z Bostonského maratonu Džochar Carnajev, bude odsouzen k smrti, nebo ne. Nicméně ať dopadne tak nebo tak - rád bych pojednal o trestu smrti jako takovém.

Moji stálí čtenářové patrně teď čekají nadšené "anóóó" - a výčet argumentů, proč zabíjet lidi. Celý problém ale zdaleka není tak snadný. Rozebereme-li otázku trestu smrti a jeho případného opětovného zavedení v ČR musíme celý problém rozdělit na otázku filosofickou a otázku technickou.

Technicky vzato - podívejte se na stav naší policie, státního zastupitelství, advokacie a soudů. Podívejte se na tresty, jaké dostávají místní oligarchové. Tresty, které dostává chudá avšak bílá střední třída a tresty recidivistů, za činy během krátkých výletů na svobodu..... Je vám jasné, že toto bahno by vedlo k justičním vraždám - alespoň jdenou za pětiletku. A u trestu smrti věta "promiňte spletli jsme se" - vdově ani sirotkům příliš nepomůže.

Na druhé straně - život vraha nemá mít větší ochranu, než život jeho oběti. Z tohoto hediska bych "v právním státě" rozhodně nebyl proti zavedení trestu smrti. Tudíž se ani nelze divit, že právní státy jako USA, nebo Singapur trest smrti mají. Ani oni nejsou 100% odolní proti riziku neodvolatelného omylu, ale v jejich případě se nejedná o pokřivený celý systém vynucování spravedlnosti, který bude potřebovat ještě 50 let "pročišťování" jako v Česku.

Máme tedy dva argumenty - vrahy nešetřit, ale raději je neodsuzovat v Česku, kde zkorumpovanost a zbabělost všech "orgánů" volá do nebe. Za svých studií jsem se však setkal i s úplně jiným pohledem na trest smrti.

Jednalo se o názory mých - muslimských - kolegů ze studií - bez výjimky pocházejících přímo z Arabsky mluvícího jádra islámských států.

Z jejich pohledu je trest smrti nedostatčečný - málo přísný. Vemte příklad Carnajeva - zabil 3 lidi, 264 zranil, z toho 17 - těsně kolem nálože - přišlo o nohy. Slovy mého bývalého Jemenského spolubydlícího - tolik bolesti způsobil - a pak kat udělá švih - a je před tváří Alláhovou...

Když si to sami představíte - je relativně bezbolestné, rychlé a relativně humánní usmrcení zapráskaného - zaostalého - Čečence - dostatečným trestem za 3 mrtvé a 17 trvale zmrzačených ?

Před samotným závěrem upozornění - nesměšujte, prosím, otázku vrahů - s otázkou odstrašujícího a "výchovéno" účinku našich "fešáckých kriminálů" - bez práce - zato s teplými večeřemi každý den. To jsou dvě zcela odlišné kapitoly a i na biologickou účinnost trestů za malou a střední kriminalitu existuje ve světě recept.

Podtrženo sečteno - jsem rozhodně proti trestu smrti pro jakéhokoliv vraha, nebo teroristu - kvůli nedostatečné přísnosti takového trestu - a Džocharu Carnajevovi přeji velmi velmi dlouhý život ve velmi velmi přísné Americké věznici.

Poznámka při druhém čtení : Bude v EU trest smrti ? Jsem na 100% přesvědčen, že ano. Dokonce vídím celkem 3 cesty jak se sem znovu dostane :

Před dávnými a dávnými časy jsem četl poněkud ironický článek, který tvrdil, že před Newtonem tady bylo sedm sfér nebeských a po něm - gravitační teorie umožňující výpočty drah těles. Před Pasteurem tady bylo miasma a cotangium, po něm tu byly bakterie, jejich kultivace, očkování atd. Autor to dával do kontrastu s dnešní vědou, která po vyčerpávajícím jednání s grantovými komisemi často skončí sérií "závažných impaktovaných publikací" na téma zcela jasného a 100% neprůstřelného průkazu, že pokud jsou červánky večer, mohou být i druhý den ráno....

Budiž, nechme vědce vyplňovat grantové přihlášky pro EU ( pozor jen modrou průpiskou!!! ) - tato oblast je mimo velké státy stejně mrtvá a je jedno jestli se bavíme o "převratných objevech" v Zimbabwe, Bulharsku nebo Česku. Co mně jako obyčejnéno kmána dosti štve je současná inflace termínu "smart technologie" - tedy "chytrá technologie". Chytré je dneska už všechno - trefíte se do záchodu ? No pak to znamená, že buď vy, nebo váš záchod, nebo oba jste nesmírně smart ne ?

Což takhle smart trenky ? Že nevíte k čemu by mohly být ? No přece postupujeme metodou TOP - DOWN. Nejprve vymyslíme název "Chytré Trenky" ? "ChyTrenky" - to je ono !!

A teď ten název naplníme nějakým obsahem. Koupíme laciné procesory a RFID čipy od číňana a katalogově zapojené - zašijeme je do trenek. Potom spustíme kampaň na Kickstarteru kde uděláme omračující video, že bez "ChyTrenek" - budete naprosto out. Ale naopak pokud pošlete $ 199.95 dostanete "early adopter package" se 3 kusy, a modulem pro napojení přes WIFI na CLOUD, kde budete moci sledovat jak dlouho trenky - pardon - ChyTrenky - nosítte, jak dlouho trvá vaší ženě než je vypere - jak intenzivně a kde se v nich pohybujete, kolikrát prdíte, jestli prdy jsou "suché" nebo "vlhké" a tak....

Na tom založíte svůj StarUp a budete hledat "anďělského investora". V žádném případě ovšem nesmíte zapomenou při prvním přihlašování ChyTrenek na cloud - nechat vyskočit sáhodlouhé licenční podmínky - nepatrným písmem - přes několik obrazovek, kde na předposledním řádku, kam už nikdo nedočte, se odhalí podstata vašeho ponikání - že totiž data z trenek každého chudáka, který "souhlasil" budte reportovat komukoliv - "kdo dá více" - za ostobní data hlupáků, kteří se holedbají, že licenční podminky na gadgety, které jsou právě in - nečtou.

A až ChyTrenky nepotáhnou - opět pustíte svoji galaktickou kreativitu z vodítka a vymyslíte - ChySlipy ? Pardon - lépe zní iSlipy nebo možná eSlipy, aby zákazníci neprokoukli, že je to totéž - dříve, než vyťukají číslo kreditky.

Co budete k tomuto "smart podnikání" potřebovat - nejlacinější procesory z číny - hromady "hloupých" trenek odtamtéž, a ženskou s šícím strojem - na minimální mzdě, která bude do úmoru procesory do trenek zašívat. Krucifix - vidíte jak dneska moje "kreativita" exploduje ? Připadá vám to jako absudrní ? Myslíte, že to časem nebude ? Že nebudou eBrambory a iZelí, které bude váše životní funkce reportovat megakorporaci, která vás bude do úmoru otravovat kvůli nárůstu zisku o 0,00001% ? Proč jsou Androidové smartfouny spjaty s účty u Googlu ? Což takhle "smart" fitness náramky - není jejich obchodní model založen právě na práskání aktivit - movitého a aktivního - uživatele megakorporaci, kterékoliv, která dá více ?

Smutné, že místo technologií, které by byly skutečně užitečné a s civilizačním dosahem - blbci jsou zplaveni SmartKravinami, aby si nepřipadali jako takoví voli. A dokonce aní "dyzajnéři" SmartKravin si neuvědomují, že jejich "kreativita" končí přesně tam, kde Číňan ( Korejec ) před řadou let ukradl nějakou technologii od Texas Instruments, Motoroly, Hewlett Packard nebo IBM a teď to - milionkrát rozmnožené - lacino prodává....

Poznámka při druhém čtení - myslíte si, že se nenajde "Smart-idiot" který přijde s trenkami napojenými přes "internet věcí" co "cloudu" ? Já o tom nepochybuju a dokonce se předem omlouvám, za svou neinformovanost, pokud se tak již dávno stalo.

Žil byl jeden ředitel ZOO, který byl jedoho dne volán k raportu za "zřizovatelem", kde se měl zodpovídat z toho, proč ZOO, ačkoliv má tolik zvířat, půl milionů návštěvníků ročně, balónky a cukrovou vatu - stále nemá takový zisk jako druhý podnik stejného zřizovatele - skládka, která nemá nic jen temnou smrdící díru ohraničenou dvojitým ostnantým drátem. Milý ředitel byl obviněn z nedostatku manažerských schopností , nedostatečně propracované "mise a vize" své organizace a dostal ultimátum, že pokud nedosáhne zřizovatelem plánovaných zisků - bude vyměněn.

Tak zoufale chodil po zahradě, paviáni řvali, žirafy se kymácely, a jeho nenapadalo nic. V naprostém zoufalství se ptal známých a ti mu řekli "najmi poradenskou firmu". Tak najal - a přijely dvě nablýskané limuzíny, ze kterých vystoupili dva mladící v drahém obleku a sekretářka v jehlových lodičkách. Po 20 minutovém rozhovoru se odebrali zpět do kanceláře o 5 dní a 2 mega později - aniž by v ZOO strávili minutu - dodali výsledky své analýzy : "ZOO potřebuje zásadní konkurenční výhodu". Tak se ředitel ptal : "jakou konkurenční výhodu" a měl chuť se zeptat i "co je to konkurenční výhoda", ale na tuto otázku nenašel odvahu.

Po této otázce mladící sklapli notebook s powerpointem a prohlásili "technické detaily neřešíme - najměte si poradce". O dalších 14 dní a další 3 mega později přisvištěla před ZOO další limuzína, z ní vystoupil mužík a ještě před branou si začal oblékat gumáky, roušku a žlutý overal. V tomto outfitu chodil celé dopoledne po ZOO a strašil ději - "jéé mami bubák" - a poté vydal jasné stanovisko - nejlacinější způsob jak si opatřit "konkurenční výhodu" je naučit slony létat. Na udivený pohled ředitele svou myšlenku ještě rozvedl : " slon má velké uši, pokud bude dostatečně trénován, motivován a zainteresován, jistě se jimi naučí mávat a vznese se do vzduchu".

Tak si ředitel zavolal ošetřovatele slonů aby s ním věc probral. Ošetřovatel se po první větě rozesmál jako blázen a odešel se slovy "myslíte to opravdu vážně ? " Tak nešťastný ředitel najal "firmu na motivaci" ti vypracovali prezentaci, že je třeba najmout cvičitele slonů a maséra na uši. ředitel najal cvičitele, maséra, specialistu na motivaci a ti pracovali 14 dní jako diví a nic.....

Po 14 dnech se sešla porada : "sloni stále nelétají". Třeba si nevěří - je třeba jim ukázat že létání je snadné a krásné ! Tak najali letadlo - vznesli se se slonem do 2 kilometrů a tam jej vystrčili z letadla ven. Slon s příšerným řevem minutu padal a pak se dole rozprskl na čtyři tuny krvavé talčenky.....

Zasedla krizová porada, která se rozhodla udělat "podrobnou analýzu problému". Výsledkem byl závěr že žádný problém není - slon vlastně 1996 metrů spokojeně letěl, a dokonce mával ušima, přesně podle "standardního operačního postupu". Až teprve poslední 4 metry nad zemí se něco zvrtlo a "došlo k nehodě". Tyto 4 metry jsou jenom 0,2 procenta celkové výšky, což je nepatrný problém, který se dá zvýšeným úsilím vyřešit.

Takže 14 dní cvičili dalšího slona masírovali mu uši 24 hodin denně až do krve, trenér přes motivaci do slona hučel nepřetržitě, ve dne v noci. Pak naložili slona do letadla, a vyhodili jej opět. Slon padal, ale protože byl krajně nevyspaný a v depresi tak při pádu ani pořádně neřval - ropzpleskl se přesně vedle místa, kde zbytky prvního slona už dojídaly vrány.

Zasedla další porada, která zhodnotila situaci a došla k závěru, že nejenom, že slon opět uletěl 99.98% dráhy zcela v pohodě, ale že celou dobu v klidu a soustředěně mával ušima, přesně tak jak mu to všichni poradci, manažéři a trenéři doporučovali - obrovský úspěch - pouze nepatrně zkalený smrtí slona po pádu na zem.

Tak pokračovali ještě s 3 slonem tomu dali do letadla bednu mrkve takže se těšil a šel na smrt dobrovolně, stejně jako čtvrtý slon kterému pro dobrou motivaci udělali cestičku ze zeleniny z klece až na letiště.

Dalšího slona už ZOO neměla, proto zasedla porada, která měla "rozhodnout o dalším postupu" - je jasné, že poslední 0,2 procenta se nepodařilo překonat. Bylo třeba najít osobu zodpovědnou za tento neúspěch, proto pátrali až si vzpoměli, že ošetřovatel slonů celý měsíc kroutil hlavou, ťukal si na čelo a s každým slonem se s pláčem loučil. To je příčina - "jedovatá houba", která narušila optimismus a motivaci týmu - tak ošetřovatele vyhodili a protože dosáhli 99,98% cíle - rozdělili si i 99,98% manažerské odměny.

Je známo, že k proniknutí do čínské státní byrokracie bylo nutno složit "státní zkoušku" - která od doby několik set let před naším letopočtem až tak do roku 1900 byla stále stejná - během tří dnů bylo nutno kaligrafickou starou abecedou sepsat 8 veršovaných esejí oslavujcích sílu, moudrost a jednotu Číny a sílu a moudroust císaře....

Výsledek se dostavil - díky této zkoušce se do čínské státní zprávy dostávali posledních 2000 let pouze humanitně vzdělaní synáčci z bohatých rodin, což mělo za následek, že Čína, která znala knihtisk, černé uhlí, papírové peníze, střelný prach a spoustu daších věcí už v roce 1000 našeho letopočtu neudělala v období 1000 - 1900 prakticky žádný pokrok a kolem roku 1900 koukali na Evropany vybavené plody průmyslové revoluce jako sůvy na drát.

Řešení této situace pro Číňany by bylo dětsky jednoduché - každá blondýna na to přijde - měli "státní zkoušku" zrušit a pustit k moci i nějaké "praktiky" a "techniky". Jenomže velepřejemnělá humanitně orientovaná státní byrokracie hleděla na řemeslníky velice pohrdavě jako na špinavé primitivy, kteří neumí psát básně kaligrafickým písmem.

ERGO - jaké podminky zvolíš - takové lidi dostaneš -tak bude společnosti vypadat - zdá se to být dětsky jednoduché, ale tak jednoduché to zase není. Představte si, že Jakešovské a Bilakovské bolševické česko v 80. letech - místo předstírání "přestavby" - ze strachu před "sovětskými soudruhy" - by se chtělo vydat na cestu opravdových reforem. V tom případě by komunistické "vepřové hlavy" musely pustit na vedoucí místa - tedy "před sebe" lidi chytré. I kdyby to byli lidi s komunismem souhlasící - brzy by přišli na to, že sám režim je žába na prameni a patrně by došlo ke konflitku komunistických vepřových hlav s komunistickými "manažery" - což se možná pod krycím názvem "sametová revoluce" tak nějak stalo - viz Andrej Babiš a jeho "přátelé ze Švýcarska", kteří mu pomohli od jeho zaměsnavatele "podniku zahraničníhího obchodu Petrimex" koupit dceřinnou společnost "Agrofert" žejo ?

Jeden z mých zaměstnavatelů pořádá výběrové řízení na ředitele. Do tohoto výběrového řízení se přihlásilo několik lidí, kteří jako by své profesní životopisy od sebe opisovali : vysoké postavení v některém veřejnoprávním špitále - podezření z finančních machinací - urychlené odvolání - nástup do zdravotní pojišťovny - urychlený odchod odtamtud - pro podezření z finančních machinací - nástup do soukromého holdingu - odchod odtamtud - pro totéž - nástup na ministerstvo zdravotnictví - odejiti - pro "kontroverzní minulost" - atd. atd. - stále dokola - zvládli tito lidi 3-4 cykly tohoto typu a teď - "jiní a lepší" - se hlásí na další místo ve veřejnoprávním zdravotnictví.

Když jsem nad tímto uvažoval, uvědomil jsem si paralely - Číňani nemohli pustit přes "státní zkoušky" jen tak nějakého hejhulu. Bolševici nemohli najít člověka, který by reformoval komunismus a přitom se nestal obtížným - a my nyní stojíme před problémem - že každý vedoucí v této zemi, který si někdy zadal se státní zprávou je "kontroverzní manažer". Každý totiž - žil z korupce, organizoval korupci, kryl korupci, viděl korupci, ale nebojoval proti ní..... Kdo nemá jeden z těchto problémů - je bílá vrána spadlá z nebe - a je z "výběrových řízení" vyřazen jako první, pro "nedostatečné zkušenosti z praxe".

V podstatě jsme opět tam, kde jsme byli kolem roku 1990 - disidentští intelektuálové - bez zkušeností - vedli teoretické debaty o vítězství pravdy a lásky, zatímco "kontroverzní podnikatelé" "privatizovali" - za podivné peníze - rozsáhlé majetky.

Zvykejme si tedy na to, že v budoucnosti nebude otázka na manažery ve státní správě znít "kradl jsi ?", ale spíše "komu a kolik ?". Smutné zejména s ohledem na to, že teprve vnuci pirátů, zlodějů, mafiánů, privatizátorů a konfidentů bývají slušní lidi - tedy jsme ztratili 25 let a stále čekáme až uplynou 2 generace v relativně poctivé společnosti.

Poznámka při druhém čtení - neagumentujte, prosím, tím, že 99 nebo třeba 99.9999% populace nemá s korupcí nic společného - v 15 milonové ČSSR bylo taky jenom milion komunistů a přesto to stačilo, aby byli úplně všude - včetně veškeré státní správy.

Na jedné straně máme prajednoduchá pravidla typu nezabiješ, nepokradeš, nesesmilníš a na druhé straně máme legislativu a státní správu české republiky, která se vyznačuje bichlemi neuvěřitelné tloušťky plné dvojitě zakřivených paragrafů a jejich křivolakých výkladů.

Je otázka o čem tento rozpor svědčí. Soukromě bych řekl, že o dvou věcech jednak o faktické (ne)vymahatelnosti čehokoliv v česku a za druhé o "nepsaných pravidlech" a jejich vztahu k "psané legislativě"

Realita dává zdánlivou volbu - buď chytneme (skoro) všechny černé pasažéry a každému napaříme dvě stovky pokuty, nebo chytneme jenom 1% ale těm napaříme 20 000 "pro výstrahu ostatním". Ve skutečnosti ovšem tato volba neexistuje - tvrdě vymáhat lze - bez těžkých škod na struktuře společnosti - jenom pravidla, která jsou spravedlivá a dokonce některá dávájí i smysl.

Chytit 1% provinilců a ty potom oběsit je zjevně nespravedlivé jak vůči 99% nepotrestaných a částečně nespravedlivé i vůči většinové veřejnosti.

Druhý mechanismus reakce na nevymahatelnost pravidel je princip "povolené rychlosti" : v obci se má jezdit 50/hod, ale jezdí se 70 - policie zapíchne k silnic značku "40" Pár lidí zpomalí na 60 a tak policie zapíchne na místo značku "30" a té už se vysmějí i poctiví a všichni ji ignorují....

Naše policie i celá oblast "law enforcement" je dostatečně cynická, a zabedněná, aby předstírali, že vymáhají všechny předpisy stejně razantně, bez ohledu na to, jak nespravedlivé a nesmyslné jsou. Jejich zaklínadlo je "my pravidla netvoříme". Ale minimálně na podvědomé úrovni tuší že "něco není v pořádku". I podvědomé váhání pak má výrazný negativní vliv na to, jak tvrdě se taková pravidla doopravdy vymáhají a (ne)dodržují, a to zase bludným kruhem vede k jejich zpřísňování, což bludným kruhem jejich nespravedlnost a nesmyslnost jenom prohlubuje....

Ve školce vám paní učitelka patrně řekne "krást se nemá" ale pak si představte, že jste v pozci zastupitele města, kterému volební kampaň financoval místní mafián, jehož byzantský životní styl zase zajišťují odkloněné - tedy de facto ukradené veřejné peníze.

Právě v tomto komickém případě vstupují do hry nepsaná pravidla, protože mafián "za nějž kandidujete" žádá aby kradení bylo snadné a bez rizika, zatímco veřejnost, která vás "formálně" musí zvolit - do omrzení opakuje "krást se nemá". Co uděláte ?

Vystoupíte a hrdě na náměstí a prohlásíte : zpřísníme předpisy, zavedeme "etický kodex" zavedeme "kariérní řád", zavedeme trojitou evidenci a pětitou kontrolu, zavedeme elektronický zázrak typu HCKRDTN od firmy BFLMPSVZ - úpně stačí si poslechnou Bohouše Premiéra.... Hromady papíru a peněz uplynou. Ale dokud neřeknete - se všemi z toho vyplývajícími důsledky - svému mafiánskému financiérovi - "Franto už ti zakázku nedohodím" - můžeme sepisovat předpisy ještě 100 let a přesto se nebude dít nic.....

Ba naopak´, si myslím, že kdokoliv kdykoliv sepisoval jakékoliv předpisy, které druzí něměli v úmyslu dodržovat - nakonec se ponořil až do fetišistické hry se slovíčky "aby se nedalo krást" - ale formulovat předpis, který nedovoluje jednat špatně je většinou tak složitý, že nedovoluje jednat ani dobře. Navíc předpis zaměřený na osoby "opačně motivované" - prostě nelze sepsat tak aby se "nenašla cestička".

Takže nakonec místo klasického balkánského : "rozbiju ti hubu, protože kradeš !!" (ať už je "zákon proti kradení" formulován jakkoliv) tu máme takové to české a impotentní : "dva roky jsme sepisovali předpisy, ale ono se i přesto krade pořád".

Moje vrozená paranoia mi našeptává - jestli, typicky české, sepisování pravidel jdoucích až na "sub-atomární" level - není součástí hry, která má odvést pozornost veřejnosti od prostého faktu, že "psi štěkají, ale karavana táhne dál".

Proto každá zpráva o "legislativním jednání" která ladí detaily nějakého zákona ve mě vzbuzuje hlubkou skepsi - pokles korupce a společenské mizérie podle současné legislativy by mě potěšil daleko více než komplikovaný právní kodex, který "konečně vyřeší vše". Pokud se součástí hlubokého přesvědčení převážné většiny spolednosti nestane že "krást se nemá" (nikoliv že "přestanu, až oni přestanou taky" ) - asi nám nepomohou ani ty nejvíce sofistikované předpisy.

Poznámka při druhém čtení - vývoj mi dává za pravdu - psi opravdu štěkají a karavana táhne dále... Pozoruhodnou vlastností letošních komunálních voleb je, že lidi volili místní sdružení, která nejsou do ničeho namočená. Ta dokonce zhusta i zvítězila, ale na radnici nesedí, protože je vytlačíly "opravdu veliké koalice zlodějů" kteří se náhle "domluvili napříč politickým spektrem" - pochopitelně hlavně proto aby se mohlo krást dále - příště bych občanům doporučil - použít historicky osvědčený prostředek - defenestraci.

Jedna ze zkušeností, které mění život byla výprava s mým otcem za našimi známými do Švýcarska v roce 2001. Naši známí jsou manželský pár podobného profesního zaměření = psychiatryně + psycholog, kteří emigrovali do Švýcar v roce 1978 a po celou dobu se specializovali na problémy adaptace na švýcarské prostředí u dětí.

Když jedinec z (naší) východňárské společnosti ovládané klanovým zřízením, násilím, primitivsmem, korupcí a chlastem přijede do Švýcarska - naprosto nedovede pochopit - jaké že to mohou být v této zemi charakteru "zemský ráj to na pohled" problémy s adaptací na tlak společnosti, ale kupodivu jsou.

Základy dnešního Švýcarska existují jako nepřetržená historie demokratického právního státu od roku 1291 a moderní Švýcarsko existuje nepřetržitě od roku 1847. Z toho vyplývá, že na řešení mnohých problémů nebyly roky, nebo destíky, ale stovky až tisíc let. Z toho vyplývá, že mnohé věci jsou tak jasně, dané nejenom zákony, ale i tradicí, že jejich porušení je prostě nemyslitelné. Z toho vyplývá, že človíček pocházející s Českého orientálního bordelu - nedovede pochopit jaké že to mohou být ve Švýcarsku psychologické "adaptační problémy".

Problémem č. 1 je usedlost a zavedenost společnosti. Vše je stovky let předem dané a stovky let vyřešené. Celá země je dokonale rozdělená a dokonale obhospodařovaná rody, kteří daný majetek vlastní často 100-400 let. Máte-li autoservis, nebo drogérii, nebo klenotnicví, nebo jakoukoliv jinou živnost a máte-li děti. Je nemyslitelné, aby děti nepokračovaly v tradici "rodinné firmy" když se jim to nelíbí - jejich problém. Odtud "adaptační problémy" a úspěch českých dětských psychiatrů.

Skutečně je to tak - pokud jste Švýcar a váš otec je drogista (tedy - majitel drogérie - nikoliv feťák) vy budete taky drogista. Jediná druhá možnost - pohádat se s celou rodinou a utéct do Británie, USA, nebo jinam. Pokud se chcete vrátit - tak jako boháč - milionář, pro kterého je "rodinná drogérie" nepatrná položka přidružená k celému "holdingu". Pokud se z vás v zahraničí milionář nestane - budete už do smrti mít stigma buřiče, odrodilce, zkrachovalce ....

V čem tedy poučení pro nás ? Švýcarská společnost je rigidní, ale alespoň společenské mechanismy fungují tak jak mají. Česká společnost - za vydatné pomoci pochybných "elit národa českého" a za potlesku zahraničních byrokratů typu EU - se výrazně "zabetonovává" - v současném bordelu. ERGO hrozí, že za 30 let to u nás nebude otec-drogista = syn-drogista, ale otec-mafián = syn-mafián.

Kudy vede cesta ven ze "zabetonované společnosti" ? Je to Válka ? Techokrati si myslí, že volný obchod a krev v barevné televizi zabraňuje násilnostem, ale neřekl bych, že Evropa roku 1914 byla z hlediska obchodu výrazně méně svobodná než Evropa 2014, nebo že by naši pradědové omdlévali u zabití slepice na polívku ?

Aniž bych to chtěl politicky personifikovat - až bude v televizi nějaký jouda nadšeně vysvětlovat galaktický význam další a nejnovější "vyhlášky o padání ranní rosy" - možná bychom se měli trošku bát - zda to není další poleno pod obrovským vařícím kotlem - v současném systému neřešitelných problémů - jehož výbuch si nedovedeme ani představit.

Maďarsko bylo koncem bolševika nazýváno "gulášovým socialismem" a Maďaři byli poněkud zmlsaní, neboť při průmyslové výrobě zcela stejné jako ostatní komunistické státy byli zvyklí na životní úroveň, která se velmi velmi velmi vzdáleně blížila západu - rozhodně několikanásobně převyšovala výkonnost tamější ekonomiky. Jako děcko si nemohu nevzpomenou na davy turistů z Československa, kteří si jeli do Maďarska "koupit svetřík" nebo jiné u nás zcela nesehnatelné spotřební zboží.

Maďaři do nedávna měli pověst "země tisíce a jedné sociální dávky" protože při celkovém počtu 10 miliónů obyvatel mají 3 miliony starobních a 1,2 milionu invalidních důchodců !!! Tyto okolnosti vytvářejí značný tlak na výkonnost ekonomiky a není se čemu divit, že Maďarsko, ač se o tom nemluví je od 80. let periodicky více, nebo méně - na hraně státního bankrotu. Tudíž se není čemu divit, že současný "mimořádně populární premiér" / "zárodek diktátora" Viktor Orbán - podráždil celou evropskou intelektuální elitu výroky o tom, že liberální demokracie se přežila a je třeba hledat vzory ve vysoce ekonomicky efektivních státech rozvojového světa. Jelikož nejsem rozčilený kavárenský intelektuál - položíl bych si otázku - do jaké míry Orbán vlastně říká "demokracie je na nic", a do jaké míry říká vlastním flákačům "poženu vás do práce", ale tato otázka zdaleka není tak důležitá jako úvahy a otázky, které je nutno si položit nad Maďarskem jako součástí evropského západu.

Tedy Orbán - de facto - válčí s neustálým nedostatkem příjmu daní, které okamžitě přerozdělovává do sociálních dávek. Je to začátek procesu kdy "nepracující většina" která (zdánlivě) má všechna práva i peníze garantovány "sociálním státem" začíná prosazovat svá práva na úkor menšiny, která je živí ???

Tím se opět vnucuje otázka, zda je cílem společnosti vysoká produktivita práce a neustálý růst ekonomiky ? OK pokud není - znamená to, že nezaměstnanost je akceptovatelná ? OK pokud je akceptovatelná - jak vyřešit to, že schopní lidi - kteří by hladce zvládli "akceptovatelnou nezaměstnanost" pracují, zatímco neschopní - nezaměstnaní - mají "nevybitou energii" - jejíž kriminální i jiné negativní projevy - si můžete u nás na prochlastaném východě přijet detailně prohlédnout ?

Paralelně s tím jde otázka po "úloze sociálního státu" ? Mají mít lidi "garantovaný minimální příjem" ? Co udělá garantovaný příjem s dnešními "nevybitými nezaměstanými" ? Většina z nich stejně jsou pobírači dávek. Co by udělal s konkurencí na trhu práce ? Nedostali bychom se do situace pozdního komunismu typu "nie sú robotníci" ? Kdy se opravdu nido nepředřel ? Otázka zní: Nejsme v takové situaci skrytě už teď ? Měl by stát ty, kteří si nenajdou vlastní práci, honit do nějakého "státem garantovaného" pracovního poměru ?

Napříč těmito otázkami jde proud "technologické nejistoty" z budoucnosti : Kdo bude vyrábět, co bude vyrábět, kde bude vyrábět ? Kde vezme suroviny, kde vezme energii, jak naloží s odopady ? Jak se bude jezdit, čím se bude jezdit, kam se bude jezdit, na jaké palivo se bude jezdit ? Co se bude léčit, jak se bude léčit čím se bude léčit ? Jak se bude pěstovat to, co se bude jíst ? A nakonec bude se vůbec jíst (jezdit, léčit, vyrábět) ???

Fundamentálních otázek technologického typu byste našli ještě více, ale celá věc je mnohem horší : Nejsme totiž v roce 1776 kdy otcové zakladatelé založili U.S.A. na ideji svobody, právního státu a podnikavosti (!!!) - jsme v roce 2014, kdy - zavařit a prodat na tržišti okurky z vlastní zahrady - je hrubé porušení asi tak 499 právních předpisů. Z právního hlediska - je totiž téměř stejný průser jestli amatérsky vaříte a prodáváte marmeláru, pervitin, nebo TNT. Tudíž, až přijde krize a nutnost reagovat rychle - můžeme si být 100% jistí, že jediný, kdo je rychlé reakce schopen - je organizovaný zločin. Státy a jejich složky to rozhodně nejsou a navíc jejich snaha "regulovat vše" povede k tomu, že lidi škovní a poctiví - budou na začátku průseru - za boj proti průseru - trestáni, z malicherných důvodů - stejných, proč prakticky nelze dnes legálně prodávat vlastní marmeládu nebo zavařené okurky !!!

Není tedy divu, že se o věcech intenzivně diskutuje, protože tím se nemůže nic zkazit. Na druhou stranu někdy situace vypadá jako "poslední dnové říše Římské" kdy senátoři tiše seděli a parlamentu a čekali až se Alarich I. prohlásí králem, protože nic jiného se stejně nedalo dělat. Přemýšlejme, přemýšlejme, ale než se ponoříme do úvah o budoucnosti dovolil bych si poslední štiplavou poznámku na adresu diskusí na intermetu a to totiž "jedna dlažební kostka je mocnější než 100 000 lajků"...

Psychologové tvrdí, že paranoidní konspirační teorie vznikají, aby ulevily úzkosti ze skutečného stavu věcí. Patrně na tom bude mnoho pravdy, protože kdykoliv sleduju zprávy a to zejména v televizi a to zejména na stanicíh PRIMA a NOVA - sedí mi na hrudi úzkost z představy, že nedostatek elementární logiky není způsoben UFOuny, kteří televizního redaktora ozařují "paprsky Q", ale že prostě "takový je stav myšlení" současné společnosti.

Příklad : Vědec v pořadu ČT 24 prohlásí "Technika nemůže vyřešit všechny problémy lidstva". Redaktor - "kinderžurnalista" se ptá - "Znamená to že rozvoj techniky je k ničemu ?" Touto logickou chybou pak dojdeme až ke článkům ve "Chvilce pro tebe" typu "Očkování zabíjí děti !"

Proto je na čase zabývat se otákou, která je extrémně UN-COOL a to je výroková logika z oblasti matematiky. Tedy kapitola první : výrok a jeho negace.

Jasné ? Ergo "Technika nevyřeší všechny problémy lidstva" = "Nejméně jeden problém lidstva budeme muset vyřešit bez ní" - takže to vlastně neznamená, že technika je k ničenu a díky ní bude ze Zeměkoule jenom díra do Vesmíru, co z ní čmoudí radioaktivní odpad. Osobně mám pocit, že hlavní problém je v tom, že svět, ve kterém se používají správné negace - je mnohem komplikovanější a méně jednoznačný, než svět, který používá negace z časopisu BLESK.

Nicméně abychom postoupili dále - vezmeme si "implikaci" tedy stav kdy z výroku A vyplývá výrok B. Takže :

"Když prší, je mokrý chodník" - pravda.

"Když prší, je suchý chodník" - nepravda,

"Když neprší, je suchý chodník" - pravda

ale pak se nám to zejména v oblasti médií začíná komplikovat :

"Když neprší, je mokrý chodník" - to je pro TV Nova jasná nepravda a důvod pokusit se rozpoutat alespoň malinkatý mediální skandál. Ale ve skutečnosti je tento výrok pravdivý - protože jak říkala naše učitelka matematiky "mohl projet kropicí vůz"

Čímž se dostáváme do oblasti obrácené implikace

"Když je suchý chodník, neprší" - Pravda

"Když je mokrý chodník, prší" - toto je přesně ta obrácená implikace, která v médiích dělá největší problémy - tento výrok nemusí platit, protože "mohl projet na kropicí vůz".

Patrně mě máte za naprostého blbla, který se s matematikou pro 4 třídy kasá na lidi, kteří si nepamatují ani to, ale budete se divit - elementární logika dosti často chybí i v medicíně. Chyba s obrácenou implikací je v lékařském myšlení zcela běžná. Stejně tak chyba s negacemi - lékařská literatura je plná tvrzení " když je příznak A, pak je choroba B", pokud se ale zeptáte - co znamená - "když není příznak A" - všichni na vás budou koukat jako na neprostého šílence, který nepochopil ani elementární základy oboru, když však budete na otázce trvat často se vám dostane jenom pokrčení rameny, protože i slovutní profesoři začnou matně tušít, že "mohl projet kropicí vůz".

Ale asi se zase rozčiluju zbytečně - logické chyby tohoto typu jsou tak běžné, že se řeší už v Medvídkovi Pú - Medvídek a Prasátko stopují neznámou stopu v zasněženém lese a Prasátko říká: "Co když je to liška ??" a Medvídek Pú říká: "A co když to není liška ??" Autor Medvídka Pú A.A. Milne byl v Cambridgi vystudovaný matematik, tedy už ve staré Anglii 20 let 20. století jej tato "rozbředlost myšlení" štvala.

Problém naší společnosti je že rozbředlost myšlení tohoto typu jde od médií do politiky až k rozhodování o opravdu důležitých věcech, ale na to nemohu než reagovat mým oblíbeným "co společnost žádá, to společnost dostane". Tvrdit že "blbost široké populace je pro někoho výnostná" by totiž zavánělo dalším uvolňováním úzkosti - "co s námi bude" - pomocí další spiklenecké teorie.

Moje drahá tchýně a její tří dcery - tedy mladší švagrová, starší švagrová a moje manželka, přestože na svůj způsob života vzájemně poněkud nevraží, přesto se sobě podobají jako obraz v zrcadle čtvercové zrcadlové místnosti. Ergo citát z nadpisu : "mlč a nic se ti nestane" slýchám doma i "u nich", častěji než byste si mohli představit.

Nicméně to není jádro dnešního příspěvku - tím je článek, který, už trošku starší, vyhrabal jsem v Blogové sekci serveru Aktuálně.cz, kde si velice rád čtu, protože blogy - to jsou dneska užitečné informace - zatímco tzv. "vyvážené" nebo dokonce "veřejnoprávní" zpravodajství je často jenom propaganda nějaké skryté zájmové skupiny, případně v zájmu "vyrovnanosti" je to 100x destilovaný odvar bez výživné hodnoty.

Oč se jedná ? Jako na majitele drzé huby - se na mě obrací spousta známých - kteří z různých důvodů nemají chuť ke stejné intenzitě zabíjení "posvátných krav" a ke stejně riskantnímu odhalování že "císař je nahý" - a jejich otázka je vždy stejná : "Nemáš pocit, že už je to zase jako za bolševika ?" A něco na tom je ? Sám si zcela přesně pamatuju ten úsek tak od 1980-1989, kdy "Pšššš však víte co žejo ? Ale nikomu to neříkejte aby nebyl průser !"......

Dneska je to opravdu tak trochu podobné. Společenská debata se nenese ve stylu Voltairovského : "nesouhlasím s vaším názorem, ale do smrti budu hájit vaše právo jej říkat". Místo toho se "bubliny nafukují pocitem vlastní důležitosti" a když do nich píchnete kritikou je průser - jako mraky. A mnoho jiných věcí : Dostavte se v 03.30 na nádraží Ostrava-Přívoz - zůstaňte tam do příchodu první ranní policejní hlídky v 06.30 a zkuste věrohodný popis událostí poslat jako článek do novin. Víte jak budete označem - "rasista" a bude to !!! Plus mnoho dalších věci, které "všichni vědí, ale PŠŠŠT aby nebyl průser !!!"....

Je známo, že diagnozou lékaře choroba dostane jméno a už tím se pacientovi uleví - ergo četl jsem TENTO příspěvek občanského aktivisty Romana Krištofa a choroba dostala jméno - NEONORMALIZACE..... Tedy 1972 - 1989 jsem žil v NORMALIZACI bolševického typu. Pak nastalo období revoluce, zmatku a pokusu o demokracii a nyní 1994 - 2014 žiju v NEONORMALIZACI rádoby demokratického typu.

Omlouvám se autorovi, ale nemohu necitovat rozsáhlé pasáže :

Neonormalizace tlumí všechny tvůrčí projevy a vede k formalizaci a vyprázdnění veřejného života, zčásti také k jeho zdivočení a zplanění. Prudce stoupá tlak na konformismus a člověk vlastně musí 'prodávat duši', aby se ve strukturách vůbec udržel. Zároveň nastupuje jakási nehybnost a touha vše svázat a zreglementovat, v podstatě zárodek nějakého budoucího kolapsu... Většina překážek není faktická, ale formální, je kombinací sytosti s pocitem frustrace a marnosti, stále se rozšiřující plejádou témat, o nichž se 'nesmí mluvit', či lépe řečeno se smí mluvit jen v jednom předem daném stylu, ač všichni vědí, že pravda je jinde."

Povědomé ? Mně teda to připadá jako relativně přesný popis stavu společnosti, ale nemohu si pomoci a cituju dále :

"Relevantní zprávou o světě je pouze překlad do jazyka expertní objektivity, do údajně nestranné řeči 'tvrdých faktů'. (...) Jazyk 'nestranné expertizy' je přitom jazykem politického statu quo, který definuje normalitu, vůči níž se jiná, kritická stanoviska jeví jako nekompetentní, irelevantní či extremistická." ...... "Otázka, proč je to, co je, a zda by to nemohlo či přímo nemělo být jinak, je vytlačena do sféry bláznovství a extremismu

Více než zvláštní, ale je to tak - zkoušeli jste někdy argumetovat na úřadě ? Nebo se pokusit zjevné nesmysly dnešní doby vyvrátit autoritám, které je udržují v chodu ? V Česku - v zemi zbabělého práskačství a připosranosti i před naprosto vratkými autoritami má NEONORMALIZACE živnou půdu jako nikde na světě.

Takže prosím, abych zase nebyl obviňován z překrucování faktů přečtěte si podrobně PŮVODNÍ článek a hlavně "Mlčte a nic se vám nestane ! "